Článek
1. Hezký nápad. Papírově
Zní to dobře. Děti se učí jazyk už od šesti let, což podporují i lingvisté. Jenže praxe v českých školách je jiná. Místo rodilých mluvčích nebo jazykově vybavených učitelů stojí před dětmi ti, kteří angličtinu sami nikdy pořádně nepoužili.
Na prvním stupni často učí vše jedna učitelka. A cizí jazyk se k ní přihodí, protože „někdo to dělat musí“. Opravdu tohle chceme?
2. Méně než polovina má B2. A to je minimum
Úroveň B2 (podle Společného evropského referenčního rámce) je považována za základní jazykovou kompetenci pro výuku. Ne výbornou – základní. Ale podle posledních dat má tuto úroveň jen asi 40–50 % učitelů 1. stupně, kteří angličtinu vyučují.
Zbytek? Buď ji učí „pod dohledem“, nebo s nadšením a pocitem, že na prvňáky to „stačí“. Jenže malí žáci jsou citliví na výslovnost, rytmus jazyka, přirozené fráze. Právě v tomto věku se jazyk nasává. Nebo taky deformuje.
3. Dobře míněné zlo
Učitelé nejsou líní. Jen v tom plavou. Mnohým nikdo neřekl, že by měli mít vyšší jazykové vzdělání. Nebo na něj nedosáhli v rámci svého studia. A místo podpory přichází povinnost. Výuka jazyků bez jazykové kvalifikace je jako výuka plavání bez bazénu.
Navíc – výuka jazyků je specifická. Nestačí být o lekci před žákem. Je třeba mít výslovnost, přehled, jistotu. A tu bez systematického vzdělávání nemáte. Vzniká tak začarovaný kruh improvizace.
4. Dítě si zvykne? Ne. Dítě se učí od začátku špatně
Jazykový model, který v první třídě dostane, si dítě nese roky. Pokud slyší špatnou výslovnost, chybné věty a umělou angličtinu, stává se to jeho normou. Později se to velmi těžko přeučuje.
Tvrzení, že „na malý děti to stačí“, je z pedagogického hlediska nesmysl. Naopak – čím menší dítě, tím větší dopad má výuka na celý jeho jazykový vývoj.
5. Co s tím?
- Jasně nastavit, kdo může učit jazyk – a to nejen na papíře, ale v praxi.
- Umožnit učitelům doplnit si kvalifikaci – zdarma, v pracovní době.
- Podpořit tandemovou výuku – hlavní učitel + kvalifikovaný jazykář.
- Investovat do rodilých mluvčích nebo jazykových asistentů, alespoň 1× týdně.
- Nehrát si na pokrok, pokud není pokrytý odborností.
Závěr
Angličtina od první třídy může být skvělý krok. Ale jen tehdy, když děti učí někdo, kdo tomu rozumí. Jinak jim akorát vytvoříme v hlavě jazykový balast, který budou později složitě rozplétat.
A pak se budeme divit, proč po devíti letech výuky nerozumí anglickému filmu bez titulků.
