Článek
1. Letní výpadek? Ano. Ale normální
Je to známý jev: říká se mu „letní regrese“ – děti během dlouhých prázdnin ztratí část naučených znalostí, zejména z matematiky a jazyka.
Ale stejně jako tělo rychle nabírá svaly po pauze, mozek si s tím většinou rychle poradí.
Učitelé to ví. A v září s tím počítají.
2. Vážně jim máme o prázdninách dávat testy?
Letní procvičování dává smysl, pokud ho děti chtějí. Ale když z něj uděláme každodenní buzeraci, akorát jim znechutíme školu.
Prázdniny mají jinou hodnotu:
- zklidnění nervového systému
- získání životních zkušeností
- prostor pro zvídavost a hraní
Mozek dítěte dozrává i bez učebnice.
3. Co místo sešitů?
- Hrajte hry s čísly (pexeso s násobilkou, počet aut na parkovišti)
- Pište dopisy babičce (a opravujte pravopis nenápadně)
- Počítejte peníze u zmrzlináře
- Vařte a važte suroviny
- Čtěte si – každý den pár stránek
Nic víc není třeba.
4. Stres kvůli známkám je horší než zapomenutá látka
Když dítě už v srpnu slyší, jak to v září „schytá“, nevstupuje do nového školního roku s chutí, ale s úzkostí. A úzkost je spolehlivý zabiják učení.
Lepší je jít do školy s čistou hlavou než se „připravit“ pod tlakem.
5. Co opravdu pomáhá?
- Pravidelný spánek
- Dostatek pohybu
- Minimum obrazovek a maximum života venku
- Čtení, čtení a ještě jednou čtení
To všechno připravuje mozek na učení daleko líp než násobilková tabulka nalepená na lednici.
Závěr
Děti toho přes léto spoustu zapomenou. Ale taky vyrostou. Získají nové dovednosti, zkušenosti, pohled na svět. A to je základ, na kterém se v září staví.
Co vypadne z hlavy, se tam většinou rychle vrátí. Pokud mezitím nevypadne chuť se učit.
