Hlavní obsah

Co koupit učiteli k Vánocům? Možná aby konečně nemusel platit školu ze svého

Foto: ChatGPT

Prosinec ve škole znamená dárky, besídky a poděkování. Jenže málokdo mluví o tom, že učitelé celý rok školu spolufinancují ze svého. Vánoce tenhle tichý problém jen víc obnaží.

Článek

V prosinci se školy zaplní cukrovím, balicím papírem a tichým stresem. Rodiče řeší, co koupit učiteli k Vánocům. Učitelé mezitím řeší, z čeho zaplatí další věci, bez kterých by škola prostě nefungovala.

Dárky nejsou problém. Problém je, že už dávno nejsou navíc

Každý prosinec se opakuje stejná debata. Květina? Čokoláda? Poukaz? Společný dárek za třídu?

Jenže to celé stojí na falešném předpokladu: že učitel něco čeká.

Nečeká.

Učitelé dávají průběžně celý rok. A velmi často i finančně.

Papíry na tvoření, fixy, výtvarné pomůcky. Drobné odměny pro děti. Materiál na projekty. Výzdoba třídy. Někdy i hygienické potřeby, kapesníky, dezinfekce. Věci, které by „měly být“, ale nejsou.

Ne proto, že by škola chtěla. Ale proto, že na ně nejsou peníze.

Škola stojí na tichém sponzorství učitelů

Oficiálně to nikdo neřekne. Neexistuje tabulka „kolik má učitel ročně doplatit ze svého“.

Ale v praxi to ví každý, kdo ve škole pracuje.

Když chce, aby výuka nebyla jen přežívání osnov.

Když chce, aby děti tvořily, zkoušely, měly zážitek.

Když nechce rodičům pořád psát, že „na tohle teď nejsou prostředky“.

Tak to prostě zaplatí.

Ne proto, že musí. Ale proto, že mu na dětech záleží.

Vánoce to jen zvýrazní

Vánoce ve škole nejsou jen besídka na hodinu.

Jsou to týdny příprav. Rekvizity, kulisy, nácviky, organizace.

Jsou to akce s rodiči, setkání, společné programy.

Na mnoha školách i účast na obecních akcích – třeba mikulášské nebo čertovské dny.

To všechno stojí čas. Energii. A často i peníze.

A pak přijde otázka: „Co koupíme učiteli k Vánocům?“

Možná úplně jiná otázka

Možná bychom se neměli ptát, co mu koupit.

Možná bychom se měli ptát, proč musí tolik věcí platit sám.

Proč je normální, že školství funguje jen díky tomu, že učitelé nepočítají každou korunu.

Proč je považováno za samozřejmé, že kvalita výuky stojí na jejich osobní oběti.

A proč se o tom mluví jen šeptem.

Co tedy s dárky?

Dárky nejsou špatně.

Malé gesto, poděkování, vzkaz – to všechno má smysl.

Ale není fér, aby zakrývaly systémový problém.

Není fér, aby nahrazovaly respekt, který má být samozřejmostí.

A už vůbec není fér, aby učitelé financovali školu ze svého a ještě se u toho tvářili, že je to normální.

Učitelé nečekají dárky.

Čekají, že nebudou muset platit školu ze svého.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz