Hlavní obsah

Děti neumí číst. Ale hlavně se to nesmí říct nahlas

Foto: Pixabay

Stále víc dětí projde prvními ročníky školy, aniž by skutečně uměly číst. Ne slabikovat, ne hádat. Číst. Ve škole to víme. Ale nahlas se to říkat nesmí.

Článek

Čtení, které jen vypadá jako čtení

Tohle není názor ani provokace pro kliky. Je to každodenní realita ve třídách, o které se mluví potichu, mezi dveřmi a na poradách. Děti dnes často „čtou“ plynule jen tehdy, když text už znají. Uhádnou slovo podle obrázku nebo první hlásky. Jakmile dostanou nový text bez opory, čtení se rozpadne a porozumění zmizí.

Když se technika zamění za dojem

Ve jménu pohody a netlačení na výkon se technika čtení nenápadně vytratila. Dítě přečte text nahlas, ale neví, co četlo. Ne proto, že by bylo hloupé, ale proto, že veškerou energii spotřebuje na samotné luštění slov. Na smysl už nezbývá prostor.

O problému se nemluví, protože je nepohodlný

Říct nahlas, že děti neumí číst, znamená přiznat, že něco nefunguje. Že ne každá změna ve vzdělávání byla krokem správným směrem. Místo toho se mluví o gramotnostech, kompetencích a práci s textem, i když bez zvládnutého čtení zůstávají jen prázdnými pojmy.

Dopady, které se projeví všude

Dítě, které špatně čte, nerozumí zadání, nestíhá v matematice a ztrácí jistotu v každém dalším předmětu. Čtení je pro něj vyčerpávající a frustrující. Přesto slyší, že se má víc snažit nebo číst doma, aniž by někdo řešil samotnou příčinu.

Politická korektnost místo pravdy

Ve škole se dnes často víc řeší, jak se dítě cítí, než jestli zvládá základ. Strach z nálepek a tlaku ale problém neřeší. Dítě, které neumí číst ve třetí třídě, nebude v bezpečí jen proto, že jsme to nepojmenovali.

Jak se problémy tiše odsouvají

Požadavky se snižují, tempo zpomaluje a odpovědnost se rozmělňuje. Dítě se posouvá dál do vyšších ročníků, aniž by dohnalo základ. S každým rokem pak roste stud, odpor ke škole a pocit vlastního selhání.

Bez základu se stavět nedá

Některé děti dnes nepotřebují víc motivace, ale víc systematické práce. Víc hlasitého čtení, víc opakování, víc času s učitelem. To není návrat do minulosti, ale návrat k realitě.

Věta, která se říká potichu

Děti neumí číst. Ne všechny a ne všude, ale častěji, než si chceme připustit. Dokud budeme problém obcházet a balit do hezkých slov, nic se nezmění.

Tohle není útok na děti.

Tohle je výzva dospělým, aby přestali mlčet.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz