Článek
Kde se stala chyba
Za poslední roky prošly české školy několika reformami, které měly děti učit hrou a podporovat „individualitu“. Výsledkem je paradox: děti mají být šťastné, kreativní a samostatné, ale často nezvládnou ani základní čtenářskou dovednost.
- RVP a nový školní obsah: zjednodušení a přehnaná volnost vedou k tomu, že některé děti nedostávají dostatečný prostor pro procvičování čtení.
- Známky a hodnocení: odstranění klasického hodnocení v 1. a 2. ročníku snižuje motivaci a jasnou zpětnou vazbu.
- Tlak na inkluzi a nárůst administrativy: učitelé tráví více času papírováním než prací s dětmi.
Co na to učitelé
Učitelé často varují: děti jsou zahlcené, některé témata se učí povrchně a čtení se procvičuje nedostatečně. Zvlášť ty děti, které potřebují více času a individuální přístup, zůstávají pozadu.
„Nejde jen o dítě, které se učí pomaleji. Systém nás nutí postupovat podle školního obsahu, i když dítě ještě nezvládá plynulé čtení,“ říká učitelka 1. stupně.
Rodiče jsou zoufalí
Mnozí rodiče se ptají: proč se doma dítě učí číst, když ve škole se to pořádně nenaučí? Frustrace roste a diskuze na sociálních sítích nabírá na obrátkách – rodiče sdílejí své příběhy, kritizují reformy a hledají viníky.
Kdo nese odpovědnost
- Stát a ministerstvo: změny RVP a školního obsahu.
- Školy: nedostatečná individuální podpora a čas na procvičování.
- Rodiče: domácí příprava a podpora čtení.
Paradoxně nejvíce ztrácí děti – a to je jasný signál, že systém potřebuje změnu.
Závěr
Děti neumí číst plynule, protože systém se přehnaně snaží být „moderní“, ale zapomíná na základní dovednosti. Reformy, které měly děti učit kreativně, je často brzdí. A než se něco změní, zůstávají pozadu právě ti nejvíce potřební.
