Článek
Osud Lídy Baarové nepřestává dodnes fascinovat. Jen málokteré herečce v dějinách československé kinematografie se povedlo prosadit nejen v naší vlasti, ale také za hranicemi. Dokonce se o ní zajímal Hollywood. Měla nevšední kouzlo, díky kterému se mnohým mužům v její blízkosti zatočila hlava, dokonce i králi komiků Vlastu Burianovi. Slavný herec se do mladičké herečky bezhlavě zamiloval v době, kdy spolu natáčeli film Lelíček ve službách Sherlocka Holmese. V té době prožívala své první milostné vzplanutí k režiséru Karlu Lamačovi, který ji připravil o věneček, tudíž zamilovaného Buriana brala s rezervou.
Vlasta Burian ve filmu Anton Špelec ostrostřelec
„Choval se jako student, vytrvale a pořád, jestli bych se nechtěla projet, nebo na tenis? Inu, mně to samozřejmě lichotilo, hlavně, když mě ve svém otevřeném sportovním voze vozil po Praze. Pořád mě chtěl brát za ruku, jenže nevěděl jak – prostě jako studentík. Taky mě zavedl do divadla, které mu patřilo, a tam se v salonku konečně vzmužil, políbil mě a přitom mu, doopravdy zrudly uši. A potom mi nabídl, jestli bych nechtěla hrát u něj v divadle. Samozřejmě že jsem neodmítla,“ vzpomínala Baarová ve svých pamětech. Jeho náklonost ke krásné herečce neunikla pozornosti jeho manželky Niny, bez které se neobešlo žádné představení. Když se náhodou opozdila a nebyla v hledišti, muselo se posunout i představení.
Jelikož jejich vztah byl na platonické bázi, neměla Lída špatné svědomí. „Jednoho dne jsem však celá vyjevená stála na koberečku před rodiči a ti mi sdělili, že paní Burianová si na mě přišla stěžovat, protože její Vlastík se chce kvůli mně rozvést, a že mu to musím rozmluvit. Velice civilizovaně a rozumně – na rozdíl od Vlasty viděla, že jsem ještě dívka a že by Vlasta mohl být mým otcem. Naši si s ním tedy promluvili, taky v klidu, a vysvětlili mu, že stojím na začátku kariéry a takové manželství by nemohlo klapat, už pro ten věkový rozdíl. Burian prý před rodiči stál zkroušeně a zase mu červenaly uši, ale slíbil, že mě nechá. Pořád jsme ještě spolu hráli v divadle, ale on už se choval naprosto korektně, večer mě vždycky jen pozdravil a dost.“
Vlasta Burian nebyl jediným ženatým mužem, který pro Baarovou ztratil rozum. Lída si prošla několika krátkodobými vztahy, než přišel jeden z jejich osudových mužů, se kterým v Německu točila velkofilm Barkarola. Společně s tehdy nejpopulárnějším německým hercem Gustavem Fröhlichem vytvořili pár nejen na filmovém plátně, ale i v soukromém životě. To, že byl herec ženatý, nebylo pro Lídu překážkou. Dokonce s ním otěhotněla. Pak ale nastaly komplikace. Ukázalo se, že jde o mimoděložní těhotenství. Musela podstoupit operaci, která ji však připravila o možnost mít v budoucnu děti.
Gustav Fröhlich - přítel Lídy Baarové
V roce 1936 se seznámila s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, který jejímu kouzlu naprosto podlehl. „Byl menší postavy, trochu kulhavý, levou nohu deformovanou a levou ruku kratší, neobyčejně vzdělaný, několikanásobný doktor, s krásným cellovým hlasem, mluvil dokonalou rýnskou němčinou s bezvadnou výslovností, s tváří ďábla, prototyp geniální negace. Baarová byla ztracena. Stala se Goebbelsovou milenkou, “ popsal nechvalně proslulého nacistu režisér Otakar Vávra, který měl pro Baarovou rovněž slabost.
Joseph Goebbels s manželkou
„Byla prototypem ženské slovanské krásy, a to jí usnadnilo ten rychlý a na první pohled snadný úspěch. Ale jakmile se dostala do berlínského filmového prostředí, mezi slavné herce a šéfy nacistického státu, ztratila hlavu, nedokázala se orientovat, zapomněla na mravní řád, ve kterém byla vychována a pro Čechy se stala prokletou nacistickou kolaborantkou o to víc, oč ji předtím měli lidé rádi. Hitlerův zákaz jejího styku s Goebbelsem ji vrhl od devětatřicátého roku zpátky do Prahy, kde už nemohla očekávat nic dobrého. Pokud ale vím, nikdy nikomu neublížila,“ dodal Vávra, který s herečkou spolupracoval na filmech Panenství, Dívka v modrém, Maskovaná milenka a Turbina.
O jejím vztahu s ženatým Goebbelsem toho bylo už mnohé napsáno. Málo se však už ví o muži, kterému řekla své „ano“. Ačkoliv Lída prožila románek s několika známými osobnostmi, jejím prvním manželem se stal muž, jehož jméno před seznámením neznala ani samotná herečka. Poznala se s ním v kulisách pankrácké věznice.
A jak se tam slavná herečka dostala? S blížícím se koncem války začala více přemýšlet na svým budoucím osudem. Jednoho dne se rozhodla pro útěk do Bavorska. Jenže kousek za hranicemi, v pásmu osvobozeném Američany se jí porouchalo auto. A tak se ocitla v jejich rukou. Po různých peripetiích a výsleších byla v září 1945 předána československým úřadům.
Ve vězení v Bartolomějské ulici a následně na Pankráci strávila více jako rok. Během té doby se dozvěděla, že při jednom z výslechů zemřela na infarkt její matka a také že její sestra Zorka Janů spáchala sebevraždu. A aby toho nebylo málo, jejímu otci museli po neléčeném zánětu amputovat nohu.
V záplavě špatných zpráv se herečka v duchu loučila s nadějí na lepší časy. Pak jí ale jednoho dne bachař sdělil, že má návštěvu, že s ní chce mluvit nějaký pan Jan Kopecký. Baarová nikoho takového jména neznala, zprvu chtěla návštěvu odmítnout. Jenže bachař na ni začal naléhat, ať jej přijme, neboť mu pan Kopecký dal americké cigarety. A tak se nechala přemluvit. K jejímu překvapení vešel hezký mladík, elegantně oblečený, který jí hned políbil ruku. „Jsem Jan Kopecký z té staré loutkařské rodiny a přišel jsem vám říct, že bych vám rád nějak pomohl,“ pronesl. Herečka na něj s údivem hleděla, přiměla se i k úsměvu. Po jeho dotazu, co pro ni může udělat jej požádala, aby donesl jejímu otci nějaké jídlo. Když posléze zjistila, že tak opravdu učinil, získal její důvěru. Líbila se jí jeho slova, která často opakoval, že jednou určitě spolu někam pojedou.
O 9 let mladší Jan Kopecký miloval Baarovou z filmového plátna a díky svému vystupování a oddanosti si ji získal. Od svého otce se dozvěděla, že mladík je synovcem ministra Václava Kopeckého, který má velký vliv na divadlo i film. Prý se za ni zkoušel přimluvit, jenže strýc jej okamžitě vyhodil a odmítl se s ním bavit.
Václav Kopecký se do našich dějin zapsal jako muž, který se po roce 1948 aktivně podílel na přípravě politických procesů. Působil jako ministr informací a ministr kultury a patřil mezi nejzarytější stalinisty. Není divu, že se neúnavnému propagátorovi socialistického realismu nezamlouval vztah jeho synovce s „buržoazní herečkou“.
I bez pomoci ministra Kopeckého se Baarová dostala na svobodu, neboť nebylo prokázáno, že by se dopustila udavačství, ani že by podporovala nacismus spoluprací s gestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem dle soudu nespadaly do doby zvýšeného ohrožení republiky. Když na Štědrý den v roce 1946 opouštěla v doprovodu svého otce brány věznice, nemohla tomu věřit.
Záhy ji začal navštěvovat Jan Kopecký, který byl dokonce jediným člověkem, kterého v té době k sobě pustila. Jeho oddanost se mu vyplatila. Vzali se 27. července 1947. Šlo z její strany o vypočítavost? Možná. Každopádně nalezla muže, který by byl pro ni udělal cokoliv, což v té době bylo pro ni velmi důležité.
Ačkoliv jejich svatba v Klimentském kostele byla tajná, i tak se kolem ní strhl skandál v novinách. Političtí protivníci ministra Kopeckého chtěli sňatek jeho příbuzného s Baarovou, která ještě donedávna byla obviněna z kolaborace, využít proti němu. Po jeho úspěšné obraně se mu však následně dostalo v tisku veřejné omluvy.
Jan, který v té době pracoval jako technický ředitel Divadla 5. května byl poté, co se o sňatku dozvěděl jeho strýc, na hodinu propuštěn. Manželé Kopečtí pak objížděli Československo s loutkovým divadlem.
Po únoru 1948 se Lída a manželem rozhodla opět pro útěk za hranice. Jejich první pokus nevyšel, oba skončili za mřížemi. Díky úplatnému úředníkovi se však dostali ven, a tak dostali šanci na druhý pokus. Jejich kroky mířily do Rakouska, kde se Lída nějaký čas živila jako barmanka. Manželé plánovali, že spolu vycestují do Argentiny, kde bylo možné získat rychle občanství. Této byrokratické výhody využilo ještě před nimi mnoho nacistických zločinců. Měli jet společně, jenže Lídě to nedovolily zdravotní problémy. A tak její muž vyrazil sám.
Lída se mezitím zamilovala do svého ošetřujícího lékaře Kurta Lundwalla. S ženatým primářem sanatoria se jí vrátila energie do žil. Ve svých 33 letech se cítila opět mladá a svěží. Vztah s jejím mužem se rozpadl, prý si přestali rozumět. Vrátila se ke své herecké kariéře, zahrála si v několika italských a španělských filmech. Její muž, se kterým se oficiálně rozvedla až o několik let později, se v Jižní Americe prosadil jako filmový producent. Rozpad jejich manželství překonal a našel si za oceánem novou ženu. Později produkoval některé filmy, v nichž si Baarová zahrála. Jeho život prý vyhasl někdy v 70. letech. Ondřej Suchý ve své knize píše, že byl údajně zavražděn.
Lída strávila po boku Kurta Lundwalla 23 let, než si jej vzala. Svatba mohla proběhnout až po smrti jeho nemocné ženy. Bohužel se herečka 3 roky po svatbě stala vdovou. Lídu následně čekaly soudní tahanice o dědictví.
Lída Baarová, 1954
Svou životní lásku přežila o 28 let. Závěr jejího života komplikoval zhoršující se zdravotní stav. Údajně začala pít a uzavírala se před světem ve svém salcburském bytě. Postupně ztrácela vůli žít. Zemřela v osamění 27. října 2000 ve věku 86 let. Urna s jejím popelem byla uložena do rodinného hrobu u strašnického krematoria v Praze.
Zdroje:
ROHÁL, Robert. Lesk a bída slavných českých žen. Praha: Petrklíč, 2002. ISBN 8072290746.
GRACLÍK, Miroslav; SUCHÝ, Ondřej. Lída Baarová stále fascinuje. Praha: Petr Prchal / MV knihy, 2016. ISBN 9788087003466.
VÁVRA, Otakar. Podivný život režiséra: obrazy vzpomínek. Portréty. Praha: Prostor, 1996. ISBN 8085190427.
