Může za vzrůstající počet odkladů školní docházky „lenost“ rodičů?

Blíží se duben, a tak řada rodičů v předstihu řeší, zda nechají své pětileté děti nastoupit od září do 1. třídy ZŠ. V případě, že by rodiče usoudili, že jejich potomek ještě není pro nástup do povinného základního vzdělávání dostatečně vyzrálý, je třeba podat žádost o odklad povinné docházky o jeden školní rok. Součástí žádosti je doporučující posouzení dítěte od pedagogicko-psychologické poradny a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Některé školy mají své vlastní tiskopisy, není stanoven centrální formulář. Záleží tedy na domluvě s ředitelem školy, jak má žádost vypadat. Žádost o odklad povinného základního vzdělávání se podává při zápise do spádové základní školy prostřednictvím datové schránky a ředitel školy následně vydá rozhodnutí o vyhovění nebo zamítnutí žádosti. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, ve kterém dítě dovrší 8. rok věku.

Formality s odkladem školní docházky zaberou nějaký čas. Je třeba posouzení zralosti dítěte pedagogicko-psychologickou poradnou, které bývají často přetížené. A co se vlastně posuzuje? Vyšetření se zaměřuje na posouzení všech aspektů školní zralosti - tělesného, rozumového, pracovního i sociálně-emočního. Aby dítě zvládlo nástup do ZŠ, mělo by např. být samostatné v oblékání, samo by si mělo zavázat tkaničky, zapnout knoflíky; mělo by správně držet tužku; rozlišovat pravou a levou stranu; zvládne napodobit různé tvary; vytleská slabiky ve slově; uplatňuje základní společenská pravidla; je schopno brát ohled na druhé; k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně; zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů; zná celou řadu písní, básní a říkadel a také si některé pamatuje; dokáže se soustředit po určitou dobu - cca 10 - 15 min; ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech; rozpozná základní geometrické tvary; vyslovuje správně všechny hlásky; přirozeně a srozumitelně hovoří; modeluje, kreslí, maluje, stříhá; dítě je emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách; zvládá drobné úklidové práce; spolehlivě se orientuje v blízkém okolí; dodržuje dohodnutá pravidla…

Když se podívám na seznam, co vše by mělo dítě při nástupu do ZŠ zvládnout, napadá mě, že znám mnoho lidí, kteří s těmito požadavky mají problém i v dospělosti (ohleduplnost k ostatním, dodržování pravidel, logopedické obtíže, zájem o knihy…). Sama nevím, zda jsem toto vše splňovala, když jsem nastupovala do základní školy a myslím si, že je mnoho dětí, které projdou zápisem do ZŠ, ale všechny požadavky nenaplňují. Je tedy otázkou, zda nároky škol nejsou moc vysoké? Vějíř požadavků je tak široký, že se v něm dá vždy najít oblast, na které se dá zapracovat.

Hlavní slovo mají rodiče. Ti své děti znají nejlépe. Co jsem zaslechla z různých zdrojů, pokud si rodič velmi přeje odklad školní docházky, v poradně i u lékaře se na vhodném vyznění zprávy dá domluvit.

Rodič - obezřetný

Jak se tedy rozhodnout v případě pochybností o zralosti dítěte? Je to velká zodpovědnost. Pokud je dítě opravdu nezralé, je odklad povinné školní docházky rozumný. Dítě tak dostane čas, aby fyzicky i mentálně dospělo, dohnalo své spolužáky a mohlo bez problémů absolvovat školní docházku. Ve škole se pak tolik netrápí. Jsou tedy rodiče, kteří volí odklad z obezřetnosti, nechtějí dětem uškodit.

Někteří rodiče k tomu přistupují trochu z jiného úhlu pohledu. Ví, že nástup do ZŠ bývá náročný a chtějí dopřát dítěti a sobě ještě jeden rok bez učení a povinností. Chtějí svým dětem prodloužit dětství. Není kam spěchat. Povinností si v životě ještě užijí dost. Jde tedy o pohodlí či lenost rodičů?

A pak je tu ještě třetí skupina rodičů, kteří k odkladům přistupují takticky. Díky odkladům jsou ve třídách děti, mezi nimiž může být i dvouletý věkový rozdíl. Starší děti pak mají nad svými vrstevníky určitou výhodu, nemusí se tolik učit a mají lepší známky. Je to jistá výhoda u příjímacích zkoušek na střední školy. Jde tedy spíše o jakýsi kalkul rodičů.

Ať tak či tak, počet odkladů povinné školní docházky u nás stoupá, dle statistik skoro každé čtvrté české dítě jde do školy o rok později. V tom jsme na tom nejhůře v Evropě. Odklady, které měly původně fungovat jako výjimečný nástroj, se staly běžnou záležitostí. Ministerstvo školství chce kvůli tomu měnit legislativu, uvažuje se o omezení či dokonce zákazu odkladů. Stát to stojí mnoho peněz. Děti nastupují o rok déle na pracovní trh a ve školkách šestileté děti někdy zbytečně zabírají místa těm tříletým.

Někdy jsou některé odklady zbytečné. To, že se dítě hůře podřizuje, nebo že je přecitlivělé, nemusí být nutně nezralostí, ale třeba povahou dítěte. Pak, když nastoupí později do školy, může se ve škole nudit, což se následně může pojit s výchovnými problémy. Pozdější nástup do ZŠ má i další vedlejší efekty. Jak poznamenala moje dcera: „Kdybych byla déle ve školce, bylo by to nepohodlné při čůrání. Záchody by pro mě byly moc malé.“ Naopak některé odklady by byly potřeba, ale rodiče se tomu brání a děti se pak ve škole zbytečně trápí. Vždy záleží na motivaci rodičů. Každého věc, každého rozhodnutí. Pokud k odkladům rodič přistupuje čistě z pohodlí či z taktických důvodů, pak je otázka, zda v dlouhodobém horizontu svému dítěti opravdu pomáhá. Myslím si, že odklady, k nimž není objektivní důvod, jsou zbytečné a nejsou v pořádku.

https://portal.gov.cz/sluzby-vs/odklad-povinne-skolni-dochazky-S980

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-stat-zvazuje-ze-zcela-zakaze-odklady-skolni-dochazky-239324

https://www.vasevyzivne.cz/odklad-skolni-dochazky/