Článek
„Nejsou 50. léta, aby žena byla jen doma s dítětem!“ zvolala nahlas ona maminka směrem ke starší ženě. Ta se tvářila vážně. Potichu se pozastavovala nad tím, že by si během rodičáku mohla přivydělávat. „Však jsem taky měla ve smlouvě uvedenou jinou pozici,“ reagovala mladší žena. Nejspíše se bavily o článku, který poukazoval na chystané změny v rámci usnadnění práce lidem na rodičovské dovolené.
Na konci srpna by se měla projednávat novela zákoníku práce, jejíž součástí by měla být změna, která má usnadnit rodičům na rodičovské dovolené možnost pracovat na dohodu u svého původního zaměstnavatele. To mohou rodiče již nyní, nicméně musejí vykonávat jinou práci. To se prý často obchází. V praxi si tak maminka na rodičáku chodí přivydělávat ke svému původnímu zaměstnavateli, vykonává stejnou práci jako před tím, nicméně oficiálně má v dohodě o provedení práce či dohodě o pracovní činnosti uvedenou jinou pozici.
Dále by podle chystané změny zaměstnavatel musel rodičovi držet to samé místo, z něhož na rodičovskou odcházel, do dvou let věku dítěte. V současnosti toto právo rodiče mají pouze při návratu z mateřské/otcovské (mateřská trvá 28 týdnů). Jinak musí zaměstnavatel pro pracovníka na rodičovské držet místo do 3 let věku dítěte, nicméně nemusí místo držet na konkrétní pracovní pozici. Není tak jistota, že se rodič vrátí na to samé místo ve stejném týmu.
A proč tyto změny, které vlastně částečně legalizují současný stav? Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své důvodové zprávě uvedlo: „U některých profesí je totiž kontakt s prací nezbytný a zároveň se tím posiluje možnost přivýdělku v době čerpání rodičovské dovolené.“
Na rodičovské dovolené čerpají rodiče rodičovský příspěvek. Prostřednictvím této dávky ze systému státní sociální podpory stát přispívá rodinám na krytí nákladů spojených s výchovou a výživou nejmladších dětí v rodině. Pro děti narozené od 1.1 2024 je celková částka stanovena na 350 00 korun a lze ji čerpat do 3 let věku dítěte. Pro starší děti je celková částka nezměněna a činí 300 000 korun. Rodič ji může čerpat do 4 let věku dítěte. Problém je, že tato dávka často rodinám nestačí k pokrytí všech nákladů. Pokud rodina čerpá celkovou částku 300 tisíc a rozloží si ji na 3 roky, měsíčně dostává 8333 korun. Částku by si mohla rozložit i na vyšší čerpání, nicméně by to znamenalo zkrácení doby čerpání. V tom případě musí mít rodič zajištěnou práci a také hlídání dítěte, což bývá největší kámen úrazu. Státní školky mívají problém s kapacitou a soukromé školky bývají drahé.
Nástup na rodičovskou dovolenou představuje pro mnoho lidí oproti dřívějším příjmům ze zaměstnání výrazný propad životní úrovně. K tomu jsme byli poslední roky svědky vysoké inflace, jež se výrazně projevila na nárůstu nákladů mladých rodin. Pokud se rodině poštěstí s hlídáním, může využití možnosti přivýdělku během rodičovské dovolené. Musí ale zajistit péči o svého potomka. Celodenní péče o dítě je podmínka pro čerpání rodičovského příspěvku. Děti mladší dvou let mohou v jeslích nebo ve školce strávit maximálně 92 hodin měsíčně, u starších dětí časová podmínka hlídání není určena, nikdo to neřeší.
Když mají maminky hlídání, přivýdělky řeší často formou práce na dohodu. Někdy se odhodlají i podnikat. V takovém případě jsou klasifikovány jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) na vedlejší činnost. Výhodou je, že během prvního roku podnikání není třeba platit zálohy na pojištění. Ty se v následujících letech stanoví podle výše daňového základu. Pro rodiče se tak otevírá příležitost vyzkoušet si podnikání.
Jak jsem již na začátku uvedla, tento text byl inspirován rozhovorem dvou žen, jež se bavily o možnostech přivýdělku během rodičáku. Věta, kterou mladší žena pronesla, že již přeci nejsou 50. léta, aby tvrdla doma s dítětem, mi uvízla v hlavě. U nás jste moc žen v domácnosti v tomto období nepotkali. Maminky byly motivovány, aby pomáhaly budovat socialismus. Po porodu byly směřovány k brzkému návratu do práce. Ona mladá žena měla nejspíše na mysli ženy v západním světě, které v 50. letech 20. století po porodu opouštěly svá zaměstnání a stávaly se ženami v domácnosti. Uvádí se, že pouze 11 % vdaných žen v USA si po porodu ponechalo svou práci. U nás ještě stále přežívá určitý relikt z éry komunismu, tedy že by ženy měly po narození dítěte běžet kvapem vydělávat. Proto ani společnosti nevadí, že je podpora mladých rodin tak nízká. Motivuje to ženy k rychlejšímu návratu do zaměstnání.
Maminkám nevadí pracovat. Díky přivýdělkům krom peněz přijdou na jiné myšlenky, dostanou se do kontaktu s jinými dospělými lidmi, změní prostředí, některé v práci nachází seberealizaci. Brání jim však nedostupnost školek či předražené hlídání.
Na jednu stranu chceme, aby maminky pracovaly, na druhou stranu některým vadí, když si maminka na rodičáku také něco přivydělá. Už jsem zaznamenala názor: „Pokud má žena vedle péče o dítě čas na práci, tak asi nepotřebuje rodičák, ne?“ A já říkám, pokud má vyřešené hlídání, nebo práce nezasahuje do péče o dítě, jde třeba o práci, kterou může vykonávat z domova během doby, kdy dítě spí, tak proč ne? Podporování maminek v možnosti přivýdělku mi dává smysl. Je dobře, že neztratí pracovní návyky a vyzkouší si případně i jinou práci, která se v budoucnu může stát jejím hlavním zdrojem příjmu. Když nevadí pracující důchodce, proč by měla vadit pracující máma na rodičáku? Stát má snahu ocenit seniory, kteří přesluhují. Jejich práce je vítána. Jsou časově flexibilní, mohou pracovat i na plné úvazky. Zaměstnavatelé si jejich práce váží, a když mají volit mezi maminkou a důchodcem, bývá pro ně důchodce lepší volba. K tomu dostávají od státu dávku zvanou důchod bez ohledu na to, zda si vydělávají či nikoliv. Výše průměrného důchodu se přehoupla přes 20 tisíc. Z objektivního pohledu jsou na tom maminky na pracovním trhu hůře. K tomu výše rodičáku není nijak závratná. Když si k rodičáku přivydělávají, nebývá to na plný úvazek. Musí přeci pečovat o dítě. Podporování maminek v jejich práci je na místě. Přestaňme rodinám házet klacky pod nohy a třeba se bude rodit i víc dětí. A když se bude rodit více dětí, může zůstat v chodu průběžný důchodový systém.
Zdroje:
