Článek
Dětem, které se narodily v 70. letech, se říká Husákovy děti. Jde o nejpočetnější generaci v historii Československa. Uvádí se, že za tímto pozitivním demografickým růstem stála státní politika, která měla zastavit vymírání populace a podpořit porodnost v zemi. Vláda Gustáva Husáka zavedla výhodné, téměř bezúročné novomanželské půjčky, prodloužila mateřskou dovolenou a zvýšila přídavky na děti.
Mateřská
Podpora mladých rodin začala už na konci 60. let, kdy se placená mateřská dovolená prodloužila na 26 až 35 týdnů a vyplácená dávka byla stanovena na 90 procent průměrné čisté mzdy. Neplacená mateřská dovolená byla prodloužena na dva roky s tím, že žena měla nárok vrátit se do zaměstnání na svou původní pozici.
Současná mateřská dovolená je stanovena na 28 týdnů a mateřská je stanovena jako 70 % z vyměřovacího základu. Po mateřské dovolené maminky obvykle čerpají rodičovský příspěvek, což je dávka, kterou stát přispívá rodinám na krytí nákladů spojených s výchovou a výživou nejmladších dětí v rodině. Od roku 2024 došlo k navýšení celkové částky této dávky na 350 000 pro děti narozené od 1. 1. 2024. Dávku lze čerpat do 3 let věku dítěte. Tedy, pokud si celkovou částku rozdělíte na 36 měsíců (3 roky), vychází měsíční čerpání na 9722 korun. Možná vám to přijde jako poměrně vysoká částka. Nicméně když si vezmete, že rodina žije většinou jen z jednoho platu (většinou platu otce), že minimální mzda činí 18 900 korun, pak je ona částka poměrně nízká. K tomu, aby si žena mohla k rodičáku přivydělat často brání omezená možnost umístění dítěte do jeslí či školky.
Porodné
K dalším opatřením, jak podpořit porodnost bylo porodné, tedy jednorázová podpora při narození dítěte. Tato částka byla ve výši 2000 korun pro každé dítě. Přitom průměrná hrubá mzda tou dobou byla 1800 korun.
Dnes se porodné vyplácí jen rodinám s nízkými příjmy. Příjem rodiny nesmí přesáhnout 2,7 násobek životního minima a dávku lze čerpat jen na první a druhé dítě. Na první narozené dítě dostane rodina 13 tisíc korun, na druhé 10 tisíc. Výše částky je roky stejná, nepodléhá navýšení o inflaci. Do roku 2010 měly na porodné nárok všechny rodiny nezávisle na výši výdělku a zároveň se vyplácelo na každé dítě.
Ještě dodám, že v 1. čtvrtletí 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda 43 941.
Novomanželské půjčky
Na počátku 70. let mohly rodiny využít účelové novomanželské půjčky se státním příspěvkem v maximální výši 30 tisíc korun na pořízení a zařízení bytu. Jak jsem již uvedla, průměrná hrubá mzda tou dobou byla 1800 korun. Z tohoto úhlu pohledu to bylo celkem štědré opatření.
Dnes takové výhodné půjčky stát neposkytuje. Pokud bychom to vztáhli na dnešní průměrnou mzdu a uvažovali, že by současný stát byl podobně štědrý, mohli by si mladí lidé žádat o výhodnou půjčku až do výše 732 783 korun. Nicméně ceny bytů se poněkud posunuly. Zatímco před 50 lety se stavěla nová sídliště, dnes mají mladí lidé nabídku bydlení poněkud omezenou.
Další populační opatření
K dalším opatřením patřilo např. navýšení přídavku na děti, nejvíc zhruba o 200 korun na třetí a čtvrté dítě. Dnes se přídavky na děti vyplácí jen rodinám s nízkým příjmem. Dále stát cenově zvýhodnil dětského oblečení a obuv. Avšak v obchodech toho k sehnání moc nebylo.
Úskalí zvýšené porodnosti
Všechna tato populační opatření významně přispěla k rozhodnutí mnoha párů pořídit si dítě. To však přineslo i svá úskalí. Zvýšená porodnost se nejprve projevila na kapacitách porodnic, které praskaly ve švech. Porody probíhaly jako na běžícím pásu. Bylo běžné, že si maminky po porodu nemohly dítě pochovat v náručí. Personál mamince dítě jen ukázal. Následně bylo možné miminko vidět pouze při kojení, přebalování nebo koupání. Tatínkové při porodech být nemohli, do porodnice nesměli.
Dále se zvýšená porodnost projevila na přeplněnosti tříd ve školách. Proto se koncem sedmdesátých let rychle stavěly nové školy.
Výhodné půjčky, přídavky na děti a další finanční příspěvky, to vše vedlo také k tomu, že lidé měli sice hodně peněz, ale neměli možnosti jak je utratit. Zboží v obchodech bylo málo. Udává se, že v roce 1973, měli lidé v Československu na vkladních knížkách astronomických 124 miliard korun.
Všechny tyto sociální jistoty něco stály. Není divu, že státu na konci 70. let došly peníze. Rodičovská podpora byla zredukována. V roce 1979 např. skončilo zvýhodnění dětských oděvů. V důsledku ukončení této dotace ceny dětského oblečení skokově vzrostly o 100 až 150 procent. Porodnost začala klesat.
Predikce
Když se podívám na to, jak stát před 50 lety podporoval mladé rodiny, připadá mi to jako sci-fi. Podpora rodin šla od té doby výrazně z kopce. A když si nad tím povzdechnu, častou reakcí starší generace bývá: Přece si neděláte děti pro peníze? Ne, současná generace si opravdu nedělá děti pro peníze. Není divu, že porodnost strmě klesá. V roce 2023 se narodilo jen okolo 92 tisíc dětí, nejméně za poslední dvě dekády. O rok dříve jich bylo 101 tisíc. A dle odborníků tento negativní demografický trend bude pokračovat. V porovnání s rokem 1974, kdy se v Československu narodilo 193 518 dětí, je to opravdu kontrast. V přepočtu na ČR připadlo cca 129 tisíc dětí, což v porovnání k loňskému roku představuje pokles 28%.
Možná vám to přijde nedůležité, že se rodí méně a méně dětí. Vzhledem k nastavení našeho průběžného důchodového systému to ale problém je a veliký. Na důchody současných důchodců vydělávají lidé v produktivním věku a jejich počet se vlivem negativního demografického vývoje snižuje. Na jednoho důchodce vydělává čím dál tím méně lidí. Mezi odborníky panuje obava, že až jednou odejdou do starobního důchodu Husákovy děti, kterým je dnes okolo 50 let, důchodový systém se zhroutí.
Zdroje
