Článek
Loni na konferenci Prosperita českých rodin aneb Jak naplnit rodinné peněženky, představila KDU-ČSL návrh, jak pomoci rodinám. Kromě zvýšení daňových slev na děti navrhla strana i zvýšení sociálních odvodů bezdětných. Konkrétně navrhovali, aby ti, kteří nemají děti a je jim více než 35, odváděli o dva procentní body víc – tedy 9,1 procenta z hrubé mzdy místo 7,1 procenta. Výhodu by měli naopak ti, kteří mají více jak jedno dítě. Lidé mající 2 děti by odváděli 6,1 procenta, rodiče 3 a více dětí by odváděli o další jeden procentní bod méně – 5,1 procenta.
Není to poprvé, co něco takového lidovci navrhovali. Už v předminulém volebním období měli tendence zvýhodňovat na sociálních odvodech lidi s dětmi. Nicméně narazili. Dle odpůrců návrhu by takovéto diferencování bylo diskriminační. Obdobné připomínky zaznívají i nyní. „Stát má zasahovat do života lidem co nejméně. Nesouhlasím s vyššími odvody pro bezdětné. Mít, či nemít děti je svobodné rozhodnutí každého. Není povinností je mít. Politici mají vytvářet pro rodičovství co nejlepší podmínky, nikoliv manžele/partnery trestat za to, že nemají děti,“ vyjádřila svůj nesouhlas s návrhem na sociální síti Danuše Nerudová. Obdobné stanovisko zastává také Ivan Bartoš: „Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není. Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou.“
Bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, že je za něj návrh nešťastně zformulován. Vadí mu vyznění, že by se měly daně zvýšit jen někomu. Rozumnější by dle něj bylo, kdyby se zvýšení sociálních odvodů týkalo všech a následně by rodiny s dětmi uplatnily slevu. „Jestli je možné, že se zvýší odvody všem a potom budou slevy pro ty s více dětmi, tak to mi smysl dává,“ prohlásil a dodal, že nejde primárně o motivaci k větší porodnosti ale o zachování principu solidarity, na kterém důchodový systém České republiky stojí.
Při důchodové reformě by se měla zohlednit výchova nových plátců v systému. „Za mě je důležité, aby nebyli trestáni ti, kteří děti mají za to, že je mají. Doteď to tak bylo. Matka, která má děti, dříve chodila dřív do důchodu, ale jinak se jí vypočetl nižší důchod, protože byla s dětmi doma. Nejen, že si nemohla vydělat vyšší peníze, ale měla i mnohem těžší postavení na trhu práce. Žena s dětmi je u zaměstnavatele vlastně handicapovaná. Důchodová reforma by měla zhodnotit i toto,“ uvedl Bělobrádek.
Faktem je, že nemít děti se z finančního hlediska jeví jako výhodnější strategie. Bez dětí jsou lidé flexibilnější a mohou si více vydělat. Díky vyšším výdělkům mají i vyšší důchod. Bezdětným zbývá více prostředků pro jejich osobní potřeby a mají i více financí, které si mohou odkládat na stáří. A až jednou zestárnou, budou jejich penze v průběžném systému platit děti ostatních.
Z tohoto úhlu pohledu vnímám návrh lidovců jako snahu narovnat určitou nespravedlnost v současném nastavení průběžného důchodového systému, kdy ti, mající děti jsou ve značné nevýhodě. Přitom bez dostatku potomků systém, tak jak je nyní nastaven s ohledem k demografickému vývoji naší země, v budoucnu zkolaboje. Posun věku odchodu do důchodu nestačí. Pokud má systém s nástupem Husákových dětí do důchodu pro neudržitelnost padnout, ráda bych měla čas se na to připravit.
Vyšší zdanění bezdětných není žádnou novinkou. Jak potvrzuje historik Jakub Rákosník, za socialismu to bylo běžné. Ti, co měli tři a více dětí, si mohli požádat o úlevy a naopak bezdětní si na daních značně připlatili. „Celkově vzato, zda více zdaňovat bezdětné je čistě politickou otázkou. Historicky to v našich zemích ale bylo běžné, byť daňová konstrukce zvýhodnění rodičů s dětmi se v různých dobách lišila,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik. „S ohledem na fakt, že náš systém sociální ochrany je konstruován výrazně na celospolečenské solidaritě, včetně té mezigenerační, není na požadavku finančního znevýhodnění bezdětných nic nelegitimního,“ dodal.
Demografická politika v dobách komunismu se zrodila v roce 1941. Sovětský svaz se potýkal s masivními ztrátami na frontě a také s klesající porodností. Byla proto zavedena daň za bezdětnost. Natalitní politika v komunistických zemích měla povzbudit dospělé lidi k reprodukci prostřednictvím zavedení šestiprocentní daně z příjmu, která se týkala většiny bezdětných mužů ve věku 25 až 50 let a většiny bezdětných vdaných žen ve věku 20 až 45 let. Osvobození od této daně mohli získat například studenti, neplodní jedinci nebo lidé s velmi nízkými příjmy. Od roku 1946 také mniši, kteří mají povinnost držet celibát. S rozpadem Sovětského svazu se ustoupilo od této daně, což byl jeden z vlivů, který se negativně projevil na porodnosti v nástupnických zemích.
Historie ukazuje, že vyšší zdanění bezdětných přinášelo své ovoce. Dnešní optikou to však bývá vnímáno jako něco, co je nepředstavitelné, něco co zasahuje do osobní svobody jednotlivců. Někteří to vnímají jako nepřiměřený tlak na to, mít děti. Řekla bych že při průměrném platu 45 000 Kč, nepředstavují 2% čili 900 Kč měsíčně na odvodech navíc zas tak velký tlak na peněženky bezdětných. Osobně se domnívám, že mnohem vyšší tlak představují biologické hodiny. S tím se setkávají zejména ženy. Jakmile přesáhnou třicítku, množí se otázky na téma početí prvního potomka, což bývá opravdu nepříjemné.
Hlavním protiargumentem tavýchto návrhů bývá diskriminační hledisko. Tedy že by byli bezdětní takto vlastně trestáni. Přitom diferenciace ve výši sociálních odvodů tu už je a nikomu to diskriminační nepřijde. Od ledna 2025 jsou na sociálních odvodech zvýhodněni pracující důchodci. Zaměstnanci i OSVČ v důchodovém věku mají od ledna 2025 nárok na slevu 6,5 % ze sociálního pojištění. Svým způsobem jde o věkovou diskriminaci, která přijde společnosti správná. Tak proč by nemohli mít nějaké slevy na sociálním pojištění i ti, kteří průběžný důchodový systém udržují v chodu, tedy pracující lidé s dětmi?
Zdroj:
