Článek
V 70. letech, v době od potlačení pražského jara v roce 1968, lidé rezignovali na společenskou změnu. Mnozí se stáhli do soukromí a snažili se raději nevybočovat. Jistoty v podobě bydlení a práce byly vykoupeny určitou mírou nesvobody.
V době, kdy lidé měli omezené možnosti například cestování, soustředili se více na svou rodinu. Porodnost v Československu vystřelila za dob normalizace na rekordní hodnotu. Říká se, že to byl důsledek státní politiky, která měla zastavit vymírání populace a podpořit porodnost v zemi. Vláda Gustáva Husáka učinila kroky, které měly podpořit mladé rodiny. Zavedly se například téměř bezúročné novomanželské půjčky, zvýšily se přídavky na děti, porodné dostávali rodiče všech nově narozených dětí. Populační opatření padla na úrodnou půdu. Narodila se nejpočetnější generace v historii Československa. Dětem, které se v tomto období narodily, se říká „Husákovy děti“. Porodnost předčila očekávání. „Tehdy bylo porodnic málo a dětí strašně moc, takže se rodilo jako na běžícím pásu. Všechno bylo jako na povel, ženy, které měly velké bolesti a křičely, byly brány jako neukázněné a pokárání od sester bylo občas až nevybíravé,“ vzpomínala pro deník.cz jedna z pamětnic, která v 70. letech porodila dvě děti.
A problém nebyl jen s kapacitou porodnic. Společnost se musela vypořádat s přeplněností tříd v jeslích, školkách a ve školách. Začaly se stavět nové školy. Zároveň se v 70. letech rozjela bytová výstavba.
Někteří lidé mají tuto dobu spojenou s nedostatkem určitého druhu zboží. Lidé sice měli na vkladních knížkách dostatek peněz, nebylo je ale za co utratit. „Na konci 70. let už začaly socialistickému státu docházet finance. Strana proto podporu rodičům zredukovala a porodnost se opět začala snižovat. S nadsázkou se tedy dá tvrdit, že propopulační politika vedla k větší nerovnováze ve složení obyvatelstva,“ uvedla Gabriela Strašilová z Českého statistického úřadu.
Na dobu baby-boomu mnoho lidí vzpomíná s určitou nostalgií. To, že žili v totalitním režimu, tehdejší děti tolik nevnímaly. Právě v tomto období vznikaly oblíbené dětské televizní pořady, jako byly legendární večerníčky, například Rákosníček, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Bob a Bobek, Pat a Mat, nebo Krkonošské pohádky. Ty patří k těm nejlepším hraným večerníčkům. V roce 2007 byly dokonce Krkonošské pohádky zvoleny nejlepším Večerníčkem. Pohádky o vládci hor s přehledem zvítězily, v divácké anketě pro ně hlasovalo 43,8 % lidí.
Chybělo málo a legendárního despotického skrblíka Trautenberka, v podání Ilji Prachaře spolu s dalšími postavami, by děti možná neznaly. Autorkou scénáře byla totiž spisovatelka Božena Šimková, která byla pro své postoje zakázána. „Pásy tanků vystřídala normalizace a drtila jakýkoli náznak nejen odporu, ale i jiného názoru. V rozhlase smazali všechny mé hry, má knížka šla z tiskárny rovnou do stoupy a televizi jsem se raději vyhýbala, abych někoho nekompromitovala. Tehdy mi spisovatelka Marie Kubátová poslala dvě pohádky, v nichž si hloupý Trautenberk vyskakuje na Krakonoše. Věděla jsem, že je to zbytečné, ale přesto jsem si začala ty krásné pohádky ‚zabydlovat‘. Nejdřív se v nich usadili Kuba a Anče, potom i hajnej… A protože to bylo v krajině mého dětství, příběhy začaly samy vyskakovat, rostly z průzračné vody a horského povětří,“ vzpomínala spisovatelka, jejíž jméno bylo v titulcích nahrazeno Zdenkou Podhrázskou a Marií Kubátovou. Bylo tak učiněno záměrně, aby mohly Krkonošské pohádky vůbec vzniknout. Tvůrkyni scénáře se podařilo tutlat až do sametové revoluce.
Krakonoš v Jilemnici, 2009
Před „strážci socialistické kultury“ se podařilo utajit také jméno scénáristy legendární pohádky Tři oříšky pro Popelku. Scénář z pera Františka Pavlíčka na motivy pohádky od Boženy Němcové vykresloval Popelku natolik originálně, že když si jej Libuše Šafránková přečetla, byla nadšená. Navenek utlačovaná chuděrka, která je chytrá a důvtipná, byla tou pravou rolí pro ni. Také režisér Václav Vorlíček byl ze scénáře nadšen. Musel ale jméno scénáristy utajit, protože Pavlíček už tehdy nesměl psát. Jako autorka scénáře byla proto v titulcích uvedena Bohumila Zelenková. Mohla tak vzniknout legendární pohádka, kterou podle průzkumu agentury SC&C z roku 2007 více jak čtvrtina Čechů považuje za nejlepší českou filmovou pohádku.
K dalším oblíbeným pohádkám, které vznikly v 70. letech, patřily například pohádky Zlatovláska, Honza málem králem, nebo Princ a Večernice. Pro dětské publikum vznikly v té době také oblíbené komedie, jako byla Dívka na koštěti nebo Ať žijí duchové. Počet pohádek postupně narůstal a to až do devadesátých let. Po roce 2000 se trend obrátil, počet natočených pohádek začal klesat. Říká se, že s počtem pohádek začala klesat i jejich kvalita.
Anketa
Pohádky milovaly nejen děti, ale také dospělí. Obzvláště ty, ve kterých byla i nějaká ta nadsázka, skrytý humor. Podle herečky Ivany Andrlové, která byla na počátku své herecké kariéry představitelkou inteligentních a sympatických televizních princezen, mnoho herců rádo točilo pohádky, protože byly apolitické. „Ještě jsme někdy měli pocit, že tam můžeme propašovat nějakou větu s dvojím významem, kterou „oni“ nepoznají. Bylo to jako u královského dvora, šašek směl říkat věci, které nikdo jiný nemohl. Jinému by za to setnuli hlavu, ale šaškovi to prošlo,“ uvedla v roce 2016.
Libuše Šafránková, 1992
Pohádky vždy dávaly lidem naději v dobré konce. Ukazovaly, jak je důležité nalézt v sobě vnitřní sílu. Jako třeba v pohádce Princ a Večernice. Tato filmová pohádka byla vedle knižní Popelky a pohádky Sůl nad zlato oblíbená u Libuše Šafránkové. „Tam hlavní hrdina vstupuje na vysokou horu. Slyší různé skřeky, hlasy, zvuky dopadajících kamenů. Ale nesmí se nechat vyrušit, zmást, obloudit. Musí zaměřit svou sílu a pozornost dovnitř, hledat, řečeno slovy svaté Terezie, svůj ,vnitřní hrad´,“ uvedla lidmi oblíbená Popelka. Lidé se k těmto pohádkám rádi vracejí, pojí si je s určitou nostalgií. V těžkých dobách vznikají ta nejkrásnější díla. Co asi značí klesající počet nově vniklých českých pohádek?
Zdroje:
5) ČERMÁKOVÁ, Dana. Libuše Šafránková: herečka našich srdcí. Páté doplněné vydání. Portréty. [Praha]: Imagination of People, 2021. ISBN 9788087685891.
