Článek
Spádová turistika, účelové změny trvalého bydliště a nekonečné debaty rodičů o tom, která škola je ta „prestižní“ a která naopak ta „horší“. To je každoroční realita českého vzdělávacího systému. Největší brněnská městská část Brno-střed, která je zřizovatelem jedenácti základních škol, se rozhodla pro změnu přístupu. Cílem je budování silného lokálního systému, kde školy nesoupeří, ale učí se od sebe navzájem.
Projekt, na kterém městská část spolupracuje s Ústavem pro kvalitu vzdělávání v regionech (UKVR), sází na síťování a sdílení dobré praxe. Z přirozené pestrosti škol tak dělá jejich největší výhodu.
„Díváme se na vzdělávání v naší městské části jako na síť škol s obrovským potenciálem k vzájemné inspiraci a společnému růstu. Věřím, že neexistují univerzálně ‚dobré‘ nebo ‚horší‘ školy. Každá má pro žáky a rodiče svá specifika a výhody – přičemž tou nejpřirozenější je bezesporu docházková blízkost,“ vysvětluje vizi zřizovatele místostarosta městské části Brno-střed, Mgr. Martin Vrubel, PhD.
Tlak poroste. Role zřizovatelů se podle ministerstva bude měnit
Krok, ke kterému se Brno-střed odhodlalo, reaguje na vývoj, kterým celé české školství prochází. Ministerstvo školství (MŠMT) dlouhodobě a jasně avizuje, že zodpovědnost zřizovatelů (obcí a měst) za jejich školy poroste. A to nejen v rovině finanční, ale především strukturální. Od obcí se bude stále více očekávat, že nebudou jen plátci faktur za energie a správu budov, ale aktivními partnery, kteří dokážou školy ve svém regionu propojit a metodicky podpořit.
Mezinárodní data potvrzují, že je to potřeba. Z uznávaného šetření OECD TALIS vyplývá, že ačkoliv čeští učitelé sdílejí výukové materiály, hlubší profesní spolupráce (jako je vzájemné otevírání hodin, společné plánování nebo týmová výuka) u nás probíhá méně často než třeba ve Finsku či Estonsku. Výzkumy a zprávy České školní inspekce k tomu navíc dodávají, že ředitelé tráví přes 40 % času operativou. Cítí se přetížení a ve vedení osamocení.
Každá škola je jiná – a to je jejich největší síla
Společným cílem zřizovatele a UKVR není školy unifikovat. Naopak, podpora míří k rozvoji jejich vlastní, unikátní vize. Škola funguje jako motor regionu a potřebuje k tomu správné podmínky.
„Je naprosto přirozené, že školy nejsou stejné. Nabídka v Brně-střed je obrovsky pestrá – od waldorfské pedagogiky přes badatelskou výuku, sportovní zaměření, intenzivní výuku jazyků až po důraz na výsledky přijímacích zkoušek. Žádná škola nemůže mít všechno naráz,“ doplňuje Vítězslav Dohnal, ředitel UKVR.
Podle Dohnala spočívá hlavní síla sítě v tom, že si školy dokážou pomoci v oblastech, které nejsou na první pohled vidět. Může jít o přístup k žákům s náročným chováním, otevřenou komunikaci s rodiči nebo prevenci vyhoření učitelů. Pokud jedna škola úspěšně integruje školního psychologa, je obrovská škoda, aby si toto know-how nechávala pro sebe, když o ulici vedle řeší kolega ten samý problém od nuly.
Ochota ke spolupráci a volání po dlouhodobosti
S vedením vybraných škol už proběhly detailní předběžné rozhovory. „Ochota vedení sdílet své fungující know-how a pomáhat si navzájem je v Brně-střed velká. To si zaslouží uznání, protože přístup ‚má škola, můj hrad‘ je v českém prostředí stále silně zakořeněný. Ředitelé zároveň jasně zdůrazňují dlouhodobost. Volají po udržitelném výhledu a jistotě do budoucna,“ oceňuje přístup škol Vítězslav Dohnal z UKVR.
Tato odvaha spolupracovat se letos přetaví do dvou hlavních aktivit:
- Workshop „Nabízím / Poptávám“: moderované setkání vedení škol s jasným cílem. Ředitelé si konkrétně řeknou, v čem jsou silní a mohou nabídnout podporu ostatním, a naopak, v čem aktuálně přivítají podporu kolegů.
- Veřejná debata pro rodiče: Zářijová beseda určená primárně pro veřejnost. Jejím cílem je otevřeně a s respektem diskutovat o tom, co vlastně v dnešní době znamená pojem „dobrá škola“ a jak pro dítě najít to nejlepší prostředí.
Co dělá školu skutečně „dobrou“?
Mýtus dokonalé a bezproblémové školy neexistuje. Dobrá škola není ta, kde se nikdy neobjeví konflikt s rodiči, složitější vztahy ve třídě nebo výpadky ve výuce. Dobrá škola je ta, která před těmito problémy nezavírá oči. Dokáže je včas identifikovat a profesionálně, s využitím moderních poznatků i zkušeností svých partnerů z regionu, efektivně řešit. A přesně takové školy dnes v Brně-střed díky vzájemné spolupráci a zodpovědnému zřizovateli rostou.
Zdroje:
Deficit hlubší profesní spolupráce českých učitelů (hospitace, týmová výuka, společné plánování) ve srovnání s Finskem a Estonskem.
Národní a mezinárodní zprávy z šetření OECD TALIS (vlny 2013, 2018 a nejnovější 2024), zpracovávané Českou školní inspekcí (ČŠI) a OECD.
•(https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/2020_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/TALIS_2018_mezinarodni_zprava_CZ.pdf) •(https://www.oecd.org/en/publications/results-from-talis-2024-country-notes_e127f9e2-en/czechia_5d89926e-en.html) •(https://www.ucitel21.cz/post/n%C3%A1rodn%C3%AD-zpr%C3%A1va-talis2024-%C4%8Desk%C3%A1-%C5%A1koln%C3%AD-inspekce)
Ředitelé českých škol tráví přes 40 % svého pracovního času administrativou a operativou na úkor pedagogického vedení.
Systém podpory a vedení ředitelů škol – Priority 2025–2027 (MŠMT) a Bulletin Vize online (MŠMT/NPI ČR) vycházející z dat TALIS 2018.
•(https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/04/System-podpory-a-vedeni-reditelu-skol_Priority-2025-2027.pdf) •(https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2025/04/Bulletin-Vize-online.pdf)
Ředitelé se cítí přetížení, nepodpoření a ve své roli lídra osamocení.
Výzkumný policy brief Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (Jakub Černý) a šetření odborného portálu Řízení školy.
•(https://fsv.cuni.cz/sites/default/files/uploads/files/%C5%98editel%C3%A9%20osamocen%C3%AD%20i%20v%20%C4%8Dasech%20krize%2C%20ke%20%C5%A1kod%C4%9B%20n%C3%A1s%20v%C5%A1ech_0.pdf) • Analýza podpory ředitelů a byrokratické zátěže na portálu Řízení školy
