Je libo Rorschachův test? Posloužit může oblečení českých olympioniků

Když jsem na sociálních sítích poprvé spatřil memy vtipkující na dle mého názoru úděsné strakaté oblečení, tak jsem netušil, o co jde. O to horší bylo zjištění, že se jedná o oblečení vytvořené Janem Černým ve spolupráci se společností Alpine Pro, v němž se má objevit naše reprezentační výprava při slavnostním ceremoniálu na blížících se Letních olympijských hrách v Paříži. Jako první mi na mysli vyvstala postava Rorschacha z populárního komiksu Watchmen. S trochou nadsázky bych dodal, že batikovanému plášti chybí, aby na něm inkoustově modré skvrny měnily svůj tvar jako na masce zmíněného superhrdiny. Dle slov tvůrce Jana Černého „je extrémně důležité, že můžeme jako malá země zaujmout výrazným, avšak velmi současným a relevantním lookem“. Mezinárodní olympijský výbor český outfit rozhodně zaujal. Dokonce jej na svém instagramovém účtu zařadil do výběru, co se týče módní stránky, těch nejzdařilejších. Nicméně o současnosti by se dalo polemizovat, jelikož batikované vzory byly u nás v módě v 90. letech.

Oblečení se líbí i některým z českých reprezentantů. Mezi takové patří kanoista Lukáš Rohan, jenž se na tvorbě kolekce dokonce podílel a také běžkyně Kristiině Sasínek Mäki. Ta má v plánu batikovaný plášť ušitý z japonského nylonu využít a hrdě nosit i po olympijských hrách. O kolekci tvrdí, že „je hezká, důstojná, cool a prostě skvělá“. Navíc se moc těší, až si ji bude moci obléknout. Což vybízí k otázce, proč byli při focení kolekce použiti modelové a modelky místo našich reprezentantů. V tomto ohledu je kolekce oproti jiným výpravám taktéž unikátní a spíše to zavání pokusem autora Jana Černého o zviditelnění se ve světě na úkor reprezentantů a taktéž našich státních symbolů. Ohledně symbolů mám na mysli polo triko, jehož design na první pohled připomíná českou trikolóru s pruhy ve správném pořadí. Jenže ve skutečnosti je na něm zobrazena naše vlajka s červeným klínem místo modrého, což je dle mého názoru k českým státním symbolům značně neuctivé.

Český olympijský výbor, který toto dílo objednal a zaplatil, si za svým rozhodnutím stojí. Jeho předseda Jiří Kejval se o oblečení řekl: „ani v davu nás rozhodně nikdo nepřehlédne. Právě toho chceme dosáhnout v srdci Paříže, hlavního města módy“. Zde si dovolím dodat, že olympijský výbor by se měl spíše starat o to, aby naši sportovci měli co nejlepší podmínky pro své výkony a nikdo je nepřehlédnul až se budou věnovat své vášni a poslání v jednotlivých disciplínách. Podstatou olympijských her je reprezentovat svou zemi ve sportu a rozhodně ne v módě. Kanoista Lukáš Rohan i předseda výboru Jiří Kejval si shodně od kolekce slibují, že ke sportu přivede mladé publikum, jelikož je kolekce výrazná a díla Jana Černého jsou mu blízká. Tenhle mylný předpoklad si dovolím vyvrátit. Jsou to výsledky, které mladé diváky přitáhnou ke sportu. Jakákoliv medaile je úspěch a impuls, jež vzbudí u mládeže zájem.

Před pár lety, když naši biatlonisté ještě vyhrávali na světových soutěžích, v naší zemi rapidně vzrostl zájem o tento sport. To samé platilo a dodnes platí i v hokeji. Každý úspěch u mladistvých o něj vzbudil zájem. Zlato v Naganu přivedlo i mě na ledovou plochu do brány, jelikož jsem měl možnost si představovat, že ve vypjatých utkáních chytám stejně skvěle jako slavný Dominátor. Historie dokládá, že se lidé identifikují s úspěchem, a právě ten sportu pomáhá. Tuto mou domněnku v rozhovorech potvrdili i naši hokejisté po vítězství na letošním domácím mistrovství světa. Celkově je kolekce olympijského oblečení jen pouhým odrazem dnešní doby. Autor Jan Černý si rád libuje v kontroverzi, což potvrdil, když se o své kolekci oblečení vyjádřil jako o nebinární. Vzhledem k tomu, že je vytvořena pro velkou sportovní událost, jež se dodnes dělí na muže a ženy, tak celá podstata jednotného nebinárního oblečení působí trochu nesmyslně.

Oko si časem zvykne a za pár let se třeba na celou kontroverzi ohledně kolekce oblečení budeme dívat s úsměvem. Stačí si vzpomenout na holínky z Londýna v roce 2012 nebo psychedelické kruhy na kalhotách ve Vancouveru roku 2010. Bohužel proti všemu, co naši reprezentanti měli v průběhu Olympijských her na sobě, mi současná kolekce přijde nevkusná. Jedná se o moderní umělecké dílo, které patří na módní přehlídku, nebo do galerie. Což potvrzuje i fakt, že Rorshachův vzor byl zvolen jako odkaz na dílo malíře a grafika Vladimíra Boudníka. Nějak se zapomnělo, že oblečení je určeno pro sportovce a mělo by být funkční a praktické. Volné a plandavé kalhoty, které naši reprezentanti budou při chůzi courat po zemi o praktičnosti zrovna nesvědčí. Světu se možná dílo Jana Černého líbí, ale u nás se s pochopením nesetkalo. Slovy bývalého desetibojaře Romana Šebrleho budou naši reprezentanti za „hastroše“.