Článek
O největších známých sauropodech, a zároveň tedy i největších suchozemských tvorech všech dob, jsem zde psal již vícekrát, nyní se tedy pro změnu zaměříme na pětici největších známých teropodních dinosaurů. Tito zdaleka největší suchozemští masožravci v dějinách života na Zemi překonávají současné rekordní medvědovité šelmy mnohonásobně svojí délkou, výškou i hmotností. Absolutního rekordmana nejspíš nikdy nepoznáme, ale pokud můžeme z dosud objevených fosilií usuzovat, pak právě představená pětice je z hlediska své hmotnosti největší. Odhady rozměrů se samozřejmě liší v pracích různých autorů a dokonce i u autorů samotných v průběhu doby, v tomto případě jsem se snažil zúžit často nesmyslně velké rozpětí odhadů (například u spinosaura činí 4 až 21 tun!) s ohledem na věrohodné studie publikované v posledních letech. V případě většího počtu hodnověrných studií byl údaj pro daný druh zprůměrován. Jako obvykle je zde za nejpodstatnější údaj brána hmotnost, nikoliv délka ani jiné lineární rozměry či velikost jednotlivých částí těla. Pomineme přitom neověřené odhady pro teropody, známé jen z fosilních fragmentů, jako jsou gigantičtí tyranosauři nebo deinocheirové s odhadovanou hmotností až kolem 16 tun. Která pětice teropodů je tedy podle současných relevantních znalostí největší?
---
Zařazení: Theropoda, Ornithomimosauria, Deinocheiridae
Popsán: Halszkou Osmólskou a Ewou Roniewicz, 1970
Výskyt: Mongolsko, pozdní křída (asi před 70 miliony let)
Další rozměry: Délka kolem 11 metrů, přední končetiny 2,4 metru, lebka je dlouhá 102,4 cm[1]
Deinocheirus byl dlouho znám jen podle kostry svých obřích předních končetin, dlouhých téměř 2,5 metru. Fosilie objevené v roce 1965 polskými paleontology v poušti Gobi byly pro vědce záhadou až do prvního desetiletí 21. století, kdy byly v soukromé evropské sbírce identifikovány další fosilie, vyvezené načerno z Mongolska. Deinocheirové byli pravděpodobně všežravci, rozhodně nešlo o predátory, lovící velkou kořist. Jako ornitomimosaurní teropody je ale do tohoto přehledu můžeme zařadit. Existují i fosilie údajných obřích jedinců o délce kolem 15,7 metru a hmotnosti 16 tun, ty jsou ale zatím nepotvrzené.
---
Zařazení: Theropoda, Megalosauroidea, Spinosauridae
Popsán: Ernstem Stromerem von Reichenbach, 1915
Výskyt: Severní Afrika (Alžír, Niger, Maroko, Egypt), přelom rané a pozdní křídy (asi před 112 až 93 miliony let)
Další rozměry: Délka asi 15 až 16 metrů, lebka dlouhá 1,5 až 1,7 metru, hřbetní „hřeben“ 1,6 až 1,8 metru[2]
Spinosaurus byl dlouho považován za největšího teropoda vůbec, čemuž odpovídá i jeho délka přes 15 metrů (dříve se udávalo až 18 metrů). Také lebka o délce kolem 168 cm patří k nejdelším mezi teropodními dinosaury, odhady hmotnosti v rozmezí 12 až 21 tun se ale ukázaly jako značně přemrštěné. Spinosaurus mohl jako výjimka mezi známými teropody chodit po všech čtyřech a trávil značnou část života ve vodním prostředí. Byl doslova jakýmsi obojživelným teropodem, živícím se převážně vodními obratlovci. Novější odhady hmotnosti tohoto obřího dravce se pohybují kolem 7 tun, což jej řadí mezi pětici největších známých teropodů.
---
Zařazení: Theropoda, Allosauroidea, Carcharodontosauridae
Popsán: Ernestem Stromerem von Reichenbach, 1931 (jako „Megalosaurus“ saharicus již roku 1925 Depéretem a Savorninem)
Výskyt: Severní Afrika (Alžír, Niger, Egypt, Maroko), počátek pozdní křídy (asi před 100 až 93 miliony let)
Další rozměry: Délka až 13,3 metru, lebka až 1,6 metru[3]
Karcharodontosauři žili ve stejných ekosystémech jako spinosauři, živili se však jinou potravou, a tak si přímo ekologicky nekonkurovali. Byli i podobně velcí, ačkoliv tvarem těla se značně lišili. Také u karcharodontosaurů existují odhady hmotnosti jdoucí až k hodnotám nad 15 tun, ty jsou ale nepochybně značně přehnané. Odrostlé exempláře se nicméně mohly přiblížit hranici osmi tun, což jim zajišťuje pomyslnou medailovou (bronzovou) příčku mezi největšími známými teropody. Další druh C. iguidensis, formálně popsaný roku 2007, byl mírně menší. Při délce kolem 11 metrů zřejmě dosahoval hmotnosti „jen“ kolem 4 tun.
Kostra giganotosaura, jednoho z největších známých teropodních dinosaurů. Zde výstava v prostorách Národního muzea (březen 2008).
---
Zařazení: Theropoda, Allosauroidea, Carcharodontosauridae
Popsán: Rodolfem Coriou a Leonardem Salgadem, 1995
Výskyt: Argentina, raná pozdní křída (před 98 až 97 miliony let)
Další rozměry: Délka až 14 metrů, lebka kolem 180 cm, stehenní kost 143 cm[4]
Giganotosaurus byl popsán přesně před čtvrt stoletím a ihned se stal jedním z největších známých teropodů vůbec. Ze všech známých dravých dinosaurů má například nejdelší lebku i stehenní kost, existuje navíc ještě větší exemplář, který velikostně překonává holotyp asi o 8 % (a mohl by tak být největším známým teropodem vůbec). Podobně velké jsou také další rody karcharodontosauridů, jako je Mapusaurus a Tyrannotitan, jimž bývá přisuzována maximální hmotnost až kolem 7 tun (ačkoliv některé odhady naopak nepřekonávají zhruba čtyřtunovou hranici). Giganotosauři mohli být smečkovými lovci a dokázali se pravděpodobně relativně rychle pohybovat.
---
Zařazení: Theropoda, Tyrannosauroidea, Tyrannosauridae
Popsán: Henrym Fairfieldem Osbornem, 1905
Výskyt: Západ Severní Ameriky (Kanada, USA, Mexiko), nejpozdnější křída (před 68 až 66 miliony let)
Další rozměry: Délka až 13 metrů, lebka kolem 150 cm, stehenní kost 133 cm, zuby až 33 cm[5]
Ačkoliv měl proslulý predátor z úplného konce dinosauří éry vždy mnoho soupeřů a několikrát už to vypadalo, že byl ze svého pomyslného trůnu pro největšího teropoda sesazen, znovu se na něj vrátil. Po vyhodnocení mohutnosti stehenní kosti a dalších fyzických parametrů kostry vyšlo najevo, že i když nebyl nejdelším teropodem, ani neměl nejdelší lebku, právě slavný T. rex byl nejspíš nejmohutnější a tedy i nejtěžší známý dravý dinosaurus. Tento fakt může být zkreslen skutečností, že známe nesrovnatelně více jeho exemplářů než v případě jiných obřích teropodů, na druhou stranu však známe i fragmenty fosilních kostí, nasvědčujících existenci ještě větších exemplářů.
---------
Reference:
[1] Lee, Y. N.; et al. (2014). Resolving the long-standing enigmas of a giant ornithomimosaur Deinocheirus mirificus. Nature. 515 (7526): 257–260.
[2] Sereno, P. C.; et al. (2022). Spinosaurus is not an aquatic dinosaur. eLife. 11. e80092.
[3] Coria, R. A.; et al. (2020). An Early Cretaceous, medium-sized carcharodontosaurid theropod (Dinosauria, Saurischia) from the Mulichinco Formation (upper Valanginian), Neuquén Province, Patagonia, Argentina. Cretaceous Research. 111: 104319.
[4] Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. 47: 599-624.
[5] Persons, W. S.; Currie, P. J.; Erickson, G. M. (2020). An Older and Exceptionally Large Adult Specimen of Tyrannosaurus rex. The Anatomical Record. 303 (4): 656–672.
---------
Odkazy:
https://www.nationalgeographic.com/news/2014/9/140911-spinosaurus-fossil-discovery-dinosaur-science/
---------
