Článek
Co je na obyčejnosti neobyčejné? Oči. Oči těch, co vás pozorují. Pokud byste žili neobyčejný život, zaválo by vás to Bůh ví kam. A jejich oči by vás neviděli. Ti obyčejní lidé chodí z práce domů, jedí tam i spí, hrají si s dětmi, povídají si s prarodiči. Jste tam na očích těm, kteří vás milují.
Když sami sebe dáváme tak intenzivně a beze zbytku, že se obrátíme až skoro naruby, tak dovolíme, aby se na zemi znovu zrodila láska. A abychom ji uviděli žít v těch, na kterých nám záleží. Protože právě k nim většinou svou lásku směřujeme. Ale co jít dál a zkusit dávat tenhle dar všem. Prostě těm, kteří vás potkají. Zastaví se s vámi. Usmějí. Anebo zamračí. I ti potřebují lásku a možná ještě víc než ti usměvaví.
Láska nám umožňuje přeskočit bezednou propast nevědomé mysli a překonat svůj strach z nicoty. To být s těmi druhými, být pro ně přítomen, nám umožnuje dostat se na nové území lásky, kde nacházíme i nové odpovědi na to, kým jsme. Proto potřebujeme nejprve obyčej - určitou věc, kterou má celá společnost společně. A my lidé máme společné to, že vidíme svět, vnímáme ho. Pozorujeme ho.
A co nás naplňuje nejvíce? Když vidíme, jak se láska projevuje. V dotyku, v pohledu, v úsměvu, ve všem, co stojí za povšimnutí.
Potom jsme schopni vybudovat most, po němž mohou následovat tuhle cestu i ostatní, a také mohou objevit jazyk, kterým lze vyjádřit nevýslovné. Máme-li totiž vizi obyčejného života, žijeme pro smysl své existence. Být člověkem mezi ostatními lidmi.
Ať už je náš život šťastný, či nešťastný, plný úspěchů, či neúspěchů, vždy je neobyčejně zajímavý. Takže chcete recept na to, jak prožít skvostný život? Žijte ho úplně obyčejně. Anebo udělejte z měsíce srdce. To je úplně jedno. Hlavně však žijte s láskou. S takovou láskou, která jako voda poteče všude tam, kde je jí zrovna potřeba.
A dáváme-li tenhle dar sebe sama opravdu tvořivým způsobem, je potom cesta k lásce bezpečná i pro ty, kteří jdou za námi. A to není málo, nemyslíte?
Zkuste se zítra podívat na svět s láskou. No, nebojte se, sportku nevyhrajete. A ani nikoho nesežehnete pohledem. Ale možná se stane něco malého, co umí jen láska.
Jen se trochu uvolněte, zastavte a zkuste si v srdci najít trochu radosti pro ten svět kolem, který moc radosti nemívá. Zvláště v posledních letech. Odpoví vám. Zpočátku to nebudete ani vnímat. Je to něco, co proběhne tak rychle, že to zapadne až tam někam za zrak, tam dolů k srdci. Ochladí jej, či oteplí. Netuším. Projeví se. Ale to, že jste něco druhým a světu kolem dali, se vám vždycky vrátí. Fyzika, vole, zákon akce a reakce.
Zkuste se podívat na svět obyčejně. Odpoví. Zázrak, co dokáže jen láska. Obyčejná člověčí láska.
