Chcete ve svém životě častěji zažívat radost? Neusilujte o ní

V dlouhé praxi člověka, který naslouchá druhým, vnímám především u generace Z (dnešní omladina mezi 20–30, narozená po roce 2000) problém najít okamžiky radosti v každodenním životě. Sháníte jiné bydlení, protože vzrostl nájem nebo se zvýšila cena energií i potravin. Vaši rodiče, mnohdy starší, už potřebují více péče než v generacích předchozích. Stát je neefektivní díra na peníze. A zaměstnavatel chce váš pracovní čas jen 24/7.

Skoro by se dalo říct, že bojujete s každodenním životem. Není čas na kontakty s příteli a najít onen pověstný well-being neumožnil ani naposledy navštívený seminář. A vy uprostřed toho všeho, děláváte jednu zásadní chybu. Schováváte si radost, či spíše dovolení si ji prožívat, jen na ty tzv. „velké“ okamžiky. Někdo slaví narozeniny, někomu se někdo narodí, ženíte se či vdáváte.

Jenže, jak chcete najít radost v těch mega velkých věcech, když jste si sami umrtvili její vnímání v těch malých chvílích radosti, které právě prošli kolem? Partner se na vás usmál. Vy nic. Pes přiběhl a lísá se a chce se mazlit. Vy nic. Udělal jsem ti dobrou kávu, tu tvoji oblíbenou – vám podává kolega v práci horký šálek. Vy nic.

🙂 Nejen generace Z, ale my všichni potřebujeme být více spontánními, protože jen tak najdeme radost i v těch nejmenších věcech. A taky na rozdíl od pocitu štěstí (často si s ní, radost zaměňujeme) nemusí být radost nutně vázána na vnější okolnosti. A už vůbec ne na dosažené cíle.

Proč jste si kdy proboha lidi fixovali v hlavě představu, že radost je prchavá, třepotající se emoční chvilka, která jen proběhne kolem? Radost je základní prožitek těla, srdce i mysli, které žijí v souladu a jsou spokojené. projevují se velkým množstvím pro náš organismus fyziologických změn, které následně vedou až ke zlepšení i duševního stavu.

Radost je v podstatě AHA (pro aj mluvící WOW) moment, kdy vám cosi dojde, třebas i něco, po čem jste kdysi toužili a výsledek najednou naprosto předčí vaše očekávání a vyrazí vám dech. Je to ta chvíle, když jste nad něčím užasli, někdo to popisuje jako stav „osvícení“ či prožitek „požehnání“. Najednou je tady.

Proto si ji skutečně nezaměňujte s pocity štěstí. O ty se dá plánovitě usilovat. Avšak radost, ta je přirozená. Poznáte to podle způsobu, kterým ji spontánně vyjadřujete. Dokonce i úsměv, kterým říkáme okolí, jsem šťastný/á, vypadá úplně jinak než ten, co je přirozeně radostný.

💋 Tomu, který vznikl jen tak, z čisté radosti odborníci říkají Duchennův úsměv – pojmenovaný podle francouzského anatoma Duchennem de Boulogne, který jej popsal v roce 1862. Je to bezděčný, upřímný úsměv, který jako jediný dokáže dostat pohyb od koutků úst i do našich očí. To, když se nám kolem očí stáhnou takové ty malé vějířkovité svaly a vy při pohledu na upatlaného potomka, co právě propadl skrze dort k třetím narozeninám na koberec, nekontrolovatelně vybuchnete smíchy. Například.

Americký psycholog a průkopník bádání v oblasti emocí Paul Ekman zjistil, že Duchennův úsměv – ale ne jiné úsměvy – je doprovázen aktivitou v levé čelní kůře mozku, což je oblast, která se podílí na prožívání požitku. A jelikož je radostný úsměv okamžikem maximálního uvolnění, velmi silně posiluje nejen emoční prožitky dané chvíle, ale celou fyziologii.

🧠 Copak lalok, ale co vše se odehrává v těle? Při prožívání radosti se najednou zrychlí dech a tep, díky čemuž se po těle rozlévá zřetelný pocit tepla. To díky adrenalinu, který se při tom vyplavil a díky kterému můžete najednou dělat bezděčné pohyby, jako si třeba zatančit se svou dívkou uprostřed davu na Karlově mostě. Jen tak, hrála tam tehdy krásná hudba a prostě přišla náhlá radost a vy jste s ní chtěli něco udělat. To ten adrenalin.

A v mozku pracuje s dopaminem, molekulou potěšení, která protože je přenašečem (neurotransmiterem) emocí, tak ho zapracuje do každičkého kousku vašeho těla. Proto i ta sebenepatrnější radost přispívá k hlubokému uvolnění těla a zlepšení vaší nálady.

Můj učitel mi často zdůrazňoval, že radost je stav. Stav takové životní pohody, při níž je celé tělo jakoby v extázi. Nejen pouhý pocit, co by důsledek určité situace. Stav bytí. Toho nejhlubšího uchopení sebe sama.

A co byste řekli, že by vám k němu mohlo pomoci? Paradoxně velmi nečekané věci.

Tak asi už tušíte, proč si píšu tenhle blog. Pokouším nezešílet ze všeho kolem a hledám pozitivní okamžiky, které se mne v mém životě dotknout a vyvolají radost. A říkám si, že třeba to samé někdy provedou i s někým jiným.

Ale myslete také na jednu důležitou věc přátelé. Radost není jediná emoce, s níž se v životě setkáváme. Učí nás však rozeznat hodnotu všech těch ostatních, které prožíváme ať už jimi jsou smutek, hněv či bolest. A učí nás je přijmout.

Chcete ve svém životě častěji zažívat radost? Žijte jí! ❤️

Zdroje: