Jak nebojovat s únavou?

Většina moderních well-bejing způsobů „boje“ s únavou zapomíná na dvě věci. Většina lidí o tom, jaké jsou jejich skutečné fyzické kapacity, nikdy moc nepřemýšlela. A dokud to jde, potlačují únavu vůlí. Pak následuje vyhořené fyzické ne nepodobné tomu mentálnímu.

Co s tím? Nebojovat, naslouchat si a zkoušet postupně různé malé pomocné kroky, které vás přesvědčí, že to jde i jinak. Jinak vám velmi pravděpodobně hrozí to, že budete časem natolik vyčerpaní únavou z boje s únavou ve všech třech patrech (myšlenkovém, emočním i fyzickém), že už nebudete schopni se s únavou, ale vlastně s čímkoliv vypořádat.

Co tedy funguje? Vzpomínky na pozitivní pocity. Schválně nepoužívám termín pozitivní myšlení, protože to samo o sobě nestačí. Náš mozek si pamatuje v prvé řadě to negativní. Jde o evoluční pojistku proti vyhynutí. Pračlověk si musel v sobě vytvořit mentální mapu negativních míst, kde se například potkal s dravou šelmou. Záviselo na tom, jeho přežití. Proto si negativní prožitky otiskujeme do paměti během nanosekund a s pozoruhodnými smyslovými detaily.

Řešení je snadné. I když trvá až 40 sekund, než se v mozku uhnízdí pozitivní otisk, soustřeďme se právě na těch 40 sekund trochu jinak. Zastavme se. Nadechněme se. Uložme si pozitivní zážitek do paměti se všemi detaily, cítíme při něm vítr, co nám prohrábl vlasy, cítíme na kůži kapky deště, co na nás padá. Cítíme v těle radost z toho, co jsme v tu chvíli prožili. A až budete unaveni, vzpomeňte si na tento zážitek, který jste si díky tomu, že jste jej plně prožili, uložili do těla stejně dobře jako ten negativní. V případě únavy stačí milá vzpomínka a jde nám vše hned lépe.

Zdravý rytmus jídla. Nejenom zdravou stravou živ je člověk. Tempo jeho života udávají tzv. cirkadiánní rytmy. Tedy světlo a tma. Dobrá, v trávicím traktu je pořád tma, řeknete si. Ano. Ovšem světlo tam dodáváme v okamžiku jídla. Biochemické změny v trávicím traktu si tělo pamatuje. A je pro něj proto rozdíl, když jíme hodně střídavě. V nepravidelných cyklech. Tím totiž tyhle vnitřní hodiny uvádíme do zmatku.

Řešení je nasnadě. Jezme svá hlavní jídla denně v stejnou dobu. Tělo pak lépe pozná, kdy je čas k „jídlu“. To je důležité především jako prevence poruch diabetu. Vyvážená jídla, která jíme v stejnou dobu uvolňují cukr do krve pomalu. Takže salát s kousky kuřecího masa, nadrobno nasekaná zelenina, či ovesné kaše s tvarohem. Prostě chutných svačinek si umíme připravit dost a dost.

Pravidelné, malé a intenzivní přestávky. Hodně únavy cítíme v okamžicích, kdy se tzv. „hluboce ponoříme“ do problému a když už nám to „jde od ruky“, nechce se nám ani na chvíli přerušit ponor a vynořit se k odpočinku a načerpání třeba čerstvého vzduchu. Ideální rytmus k přestávce je mezi 90 až 120 minutami předchozí činnosti v jednom kuse. Když pracujeme více jak dvě hodiny bez přerušení, jsme tak blízko vyhoření, ani netušíme jak.

Řešení spočívá v tom odpočívat málo, ale častěji. Stačí skutečně několik minut. Ale ty bychom měli věnovat fyzickým, emocionálním či duchovním praktikám. Nikoliv rolování sociálních sítí na mobilní žehličce na prsty. Zavolejte přátelům či rodině, někoho pozdravte či obejměte, pohrajte si se psem či kočkou anebo vyběhněte na chvíli ven a koukněte se na oblohu. Mimochodem je to skvělý čas si na tyhle přestávky nachystat i doplňování tekutin, nemusíte si tak hrnek s vodou neustále rozlévat po klávesnici, že?

Hudební stimulanty. Jednou z mnoha opomíjených věcí v našem životě je hudba. Myslím její vědomé využití. Neplést si s vydřenými peckami bluetooth přehrávačů v uších. To je celkem vzato mor, protože nejde o to jen poslouchat, ale dobře si rytmus hudby vybrat. A když jsme unavení, je třeba organismus nabudit postupně. A tomu nepomůže, když nám mozkem projede hned Iron Maiden. Je to stejné, jako když se učíme chodit. Nejprve vstaneme, pak uděláme první kroky, získáme sebejistotu a až potom začneme běhat.

Takže. Kdo se chce hýbat? Připravte se = Vangelis - Chariots Of Fire. Vyběhneme v klídku = Jesus Jackson - Running On Sunshine. A začneme pravidelné tempo = Runaway - Linkin Park. No a chcete booster? Legální? Zkuste Lionel Richie - Running With The Night. Tohle vám dá takovou dávku, že se nebudete stačit divit. Srdeční frekvence při jejím poslechu dosahuje až 120 BMP(tepů za minutu).

Mimochodem tohle je skvělé na pohyb či běhání. Určitě ne do kanceláře. Tam se vyhněte hudbě s texty. Ideální jsou mixy zvuků přírody, například Forrest – Sound of Nature. Když v práci potřebujete používat kognitivní funkce, tak je předchozí běžecká hudba blokuje. Velice vhodná je proto tiše puštěná podkresová hudba typu Enigma nebo The Very Best Of ENYA. Ale ne do sluchátek. Do prostoru.

S únavou se dá doslova vyběhnout pomocí intenzivních cvičení. Když pocítíte únavu, tak si o již zmíněné přestávce během pauzičky 3–4 minut zacvičte. Nebo rovnou vyběhněte schody. Anebo jděte rychleji než obvykle. U krátkých cvičení, záleží na jejich intenzitě. Nebojte se proto změnit třebas klasický pomalý čchi-kung v nebezpečnou ukázku bojového umění. Tím, že jen zvolíte rychlé tempo jejího provedení. Jedno cvičení se k tomu přímo nabízí – jmenuje se Otevření srdce a jde o starou techniku zbavení se emočního balastu. Proto se večer cvičí zpomaleně, ale přes den ji s úspěchem můžete využít právě k tomuto účelu a její frekvenci zrychlit.

A když jsme u práce s dechem. Zavřete pusu. Uvolněte jazyk. A dýchejte nosem. Vaše plíce přijmou daleko více kyslíku, což vede ke zlepšení energetické bilance těla a vy se budete cítit méně unaveni. Obecně se vyplatí dýchat nosem daleko víc, než se zdá. A to celý den.

Jo, a ještě jeden postřeh. Je to jen detail, ale ukliďte si svůj pracovní prostor. Dejte v něm jen věcem svoje místo. Nevěřili byste, kolik energie spotřebuje mozek tím, že se musí dívat na váš nepořádek. Jistěže jsou různé úrovně nepořádku. Tu vaší si nastavte tak, abyste si v případě známek únavy prostě uklidili pracovní plochu od zbytečných podnětů, které kradou vaši pozornost.

A nejlepší nakonec. V dubnu 2023 publikoval magazín Psychological Science studii Vídeňské univerzity, které ukazuje, že pokud je omezen náš sociální kontakt, výrazně to zvyšuje únavu. Takže možná doba home office skončí dříve, než pořádně začala. No, takže vezměme si kalendář, naplánujme si to pivo s přáteli, taky pracovní oběd či snídani s kolegy. Socializujme se, co to jde. Kdy jste byly naposledy u babičky?

Hlavně s tímhle nečekejme. Na nic nečekejme. A začneme hned teď. Co můžeš udělati dnes, nenechávej na zítřek, že?

Zdroje: