Náš nevědomý svět: První dojmy

Všimli jste si někdy, že když se potkáváme s někým úplně cizím a nám do té doby neznámým poprvé, vznikají v našem mozku velmi silné dojmy, které se následně dají jen velmi těžko přemazat? Obzvláště, pokud je náš prvotní vjem daného jedince negativní.

Stručně a jasně řečeno, všechny prvotní informace, které o dané osobě získáme, dále určí, jak budeme na danou osobu nahlížet. Problém je v tom, že získáváme hned dva obrazy. Ten intuitivní, který se orientuje podle barvy, tvaru a velikosti daného jedince. A ten druhý, kdy jej spojujeme s našimi tzv. zkušenostmi.

A problém našich zkušeností spočívá v tom, že jsou vždy vztaženy k naprosto jiným osobám, jinému času a prostoru, kontextu událostí. vyndáváme si je z paměti, kde leží už velmi silně podbarveny naším hodnocením. Tudíž jsou při hodnocení dané osoby tzv. prvním dojmem, do kterého nevpustíme svoje podvědomí, tato hodnocení často zavádějící a výsledky, škoda mluvit.

Zvláště, když si je sami pro sebe ještě pomluvíme pomocí slov, pomocí kterých, přemažeme svoje první podvědomé dojmy (barva, tvar a velikost). Ty dojmy, které nesly tu závažnou poznávací informaci vycházející z fyziologických reakcí, a nahradíme je slátaninou vlastních smyšlenek, co není pravdivá, ale jen vyhovuje našemu mozku.

K některým slovům se nám váže tak silná asociace prožitku, že stačí, abychom je slyšeli a změní to naše chování. A stejně tak některé aspekty našeho vzhledu – barva pleti, tvar těla a jeho velikost, samozřejmě i pohlaví = mají podobnou schopnost vyvolat v nás silné asociace.

Říká se mu efekt primarity. Okamžitým soudem založeným na asociačním spojení s povrchními znaky a naší silnou tendenci zobecňovat, zprůměrovat a zjednodušovat si pocity proto, že když jsme mezi velkým množstvím lidí, potřebujeme si o nich udělat obrázek, co nejrychleji. No, a přitom kvalita zhodnocení pokulhává.

A to je základem mnoha předsudků a diskriminací. A omylů v našem úsudku. Stačí, když nám ostatní dobře lžou. A my se necháme nést slovními asociacemi a bezvadným image, které zarezonují v našich představách, a změníme mnohdy o 360 stupňů mínění o daném člověku.

Je to mimo jiné i důvod, proč je tak obtížné vybrat toho správného uchazeče na určitá místa a proč se častěji (než jsme ochotni si připustit) ocitají zcela průměrné osoby, které jen „vypadají“ pro danou funkci vhodně, na místech s velkou odpovědností.

Někteří lidé (např. Warren Harding efekt) vzbuzují okamžitý, ale zcela nezasloužený závěr, protože jejich vzhled a slovní projev vzbuzuje tak silné konotace a vzrušení, že nám tyto naprosto zablokovaly náš normální myšlenkový proces. A když k tomu přidáte to, že jsme si sami zavřeli dveře k svému nevědomí, které tyto „lháře“ dokáže detekovat, dílo je dokonáno.

Být proto malý postavou ve firemním světě je stejnou nevýhodou jako být žena, nebo Afroameričan. Oproti prvním dojmům však nejsme bezmocní. První dojmy se tvoří z našich zkušeností a z prostředí, jež nás obklopuje. Taky výchova a kultura přidává své správné a špatné vzorce.

Můžeme své dojmy změnit tím, že změníme své zkušenosti, na nichž se tyto dojmy zakládají. Anebo prostředí, popř. oboje. Změna v našich hodnoceních druhých však nastane teprve tehdy, pokud se sami aktivně pokusíme něco změnit – nikoliv, že se pro to jenom rozhodneme (to, že se rozhodnu, že nejsem rasista neznamená, že v testu IAT na rasu nemohu vykazovat rasistické postoje).

Měnit svůj pohled na věc = aktivně pracovat na tom své dojmy ovládat. Ale víte jak, práce. Jak se jedná o práci, jsme najednou všichni experti, jak s ní vyběhnout.

Experti však o svých zkušenostech přemýšlí jinak. Hodnota jejich odbornosti spočívá v tom, že lépe rozumějí tomu, co se děje za zamčenými dveřmi jejich nevědomí. Pouze odborníci vědomi si sebe sama, dokáží odůvodnit své intuitivní reakce - nehodnotí je - a také se nepokoušejí hned do všeho vsouvat logiku.

A proto se skuteční profesionálové nerozhodují tak, že logicky a systematicky porovnávají všechny dostupné možnosti. Lidi se sice učí, že se má postupovat takto – to je však pro potřeby skutečného života a reakce na některé jeho jevy příliš pomalé.

A někdy i život ohrožující.

Zdroje: