Náš nevědomý svět: Vzrušení

Kdykoliv používáme jakoukoliv emoci, automaticky je vyjádřena obličejovými svaly (a nejenom jimi). Tato reakce může proběhnout během zlomku vteřiny. Je však vždy přítomná. A je pro naše nevědomí vždy viditelná.

Můžeme se ji pokusit vůlí ovládanými svaly potlačit. No ale zkuste potlačit naše neovládané reakce. Tím tuto reakci ještě více zvýrazníme. Všimněte si, že jakýkoliv agent, pana Hunta nevyjímaje, v případě prozrazení v utajené misi nikdy neblufoval, ale převedl řeč někam, kde nemusel lhát. Kde jeho tělo nemuselo lhát.

To, co ohrožuje naše rozpoznávací intuitivní schopnosti je vzrušení. Ve stavu vzrušení jsme totiž myšlenkově zcela slepí. Vlivem vzrušení ze situace (což znamená např. tepovou frekvenci nad 145) může přerůst stimul stresu v kolaps našich poznávacích (smyslových) schopností.

Za ideální se u dospělých osob považuje tlak 120/80 mmHg. Takže se vzrušit až k 145 pomůže snadno, třeba špatně pochopený post na sociální síti. Že dlouhodobé vzrušení vede k zbytečně vysokému krevnímu tlaku a ten zase k dlouhodobým srdečním problémům, až infarktům, netřeba zdůrazňovat.

A my pak nejsme schopni naslouchat svým vlastním smyslům a své zpětné vazbě. Pod tlakem času a důležitosti rozhodnutí se lidé přestanou spoléhat na důkazy vlastních smyslových orgánů a začínají se opírat o stereotyp.

Někdy se takto můžeme nechat strhnout stereotypy a předsudky, a to dokonce i těmi, s nimiž nesouhlasíme. Jestliže se chceme této slepotě vyhnout, chce to práci. Naši vlastní práci na sobě.

Očkování proti stresu sice neexistuje, ale dá se natrénovat. Ano, třeba pobytem s cvičeným tygrem v kleci – prostě takové konfliktní jednání musíme trénovat. Některé firmy takhle očkují své manažery.

Jednotky S.W.A.T. zase trénují boj v uzavřených prostorách s paintballovou výstrojí. Cílem je naučit se pohybovat plynule a klidně v nebezpečném prostoru i při zásahu. Když vás trefí poprvé adrenalin, je to obrovský a slepota též. Když popadesáté, máte tep jako u ranní kávy.

Teprve opakovaný trénink a praxe zcela změní náš způsob, jakým reagujeme na stres. Takže nemusíme konflikty vyhledávat za každou cenu, ale je dobré před nimi neutíkat. Přibližují nás vnitřnímu klidu více, než si zprvu uvědomujeme.

A až teprve potom začneme vnímat svět trochu jinak. A můžete mi věřit, že budete velice překvapeni tím, co v něm nyní uvidíte.

První dvě vteřiny nám dávají možnost vidět skutečnost takovou, jaká opravdu je. Zkusme si dát tu práci a dejme se oslovit svými prvními dojmy bez omezení naší myslí. Naučme se naše nevědomí používat a porozumět si.

Všechno ostatní je naše hra o tom, jaké by to asi mělo být.

Zdroje: