Článek
Jak funguje sluch? - Řeč, tóny a hluk jsou přenášeny vzduchem jako zvukové vlny. Vnější ucho má stejnou funkci jako trychtýř. Zachytává zvukové vlny z okolí, a vede je dále do zvukovodu.
Na konci zvukovodu narazí zvukové vlny na bubínek a rozechvějí jej. Tyto pohyby jsou dále přenášeny třemi středoušními kůstkami (kladívkem, kovadlinkou a třmínkem). Slovo „kůstky“ je zde na místě, neboť vystihuje, jak malinké a křehké ve skutečnosti jsou. Mimochodem třmínek je nejmenší kůstka v našem těle. Měří pouhé 3 milimetry.
Pohyby jsou zachycovány v hlemýždi, sloužícím současně jako orgán rovnováhy. Ačkoliv je velký jen jako hrášek, jeho vnitřní uspořádání je velmi složité. Je v něm umístěna lymfa a 20.000 nervových buněk, které se nazývají vláskové buňky. Tyto vláskové buňky vyčnívají svými vlákny do lymfy.
Jestliže je zvuk převeden do vnitřního ucha, dá se tekutina do pohybu a tím se začnou pohybovat tyto vlásky. Tak vzniká nervové podráždění, které je jako kód sluchovým nervem vedeno do mozku. V mozku se setkají impulsy z obou uší a jsou dekódovány. Tak se ze zvukové vlny stane využitelná informace.
Lidské ucho je jedním z nejmocnějších a nejjemnějších orgánů, které máme. Pokud víme, jak ucho pracuje, můžeme si lépe představit, co se stane, pokud je ucho dlouhodobě vystaveno působení příliš hlasitého zvuku.
V uchu jsou drobná nervová vlákna a tyto jemné vlasové buňky jsou velmi citlivé a lze je snadno poškodit do té míry, že se zlomí. Jakmile se rozbijí, už nedorostou. Mezi hlavní důvody tohoto typu ztráty vláskových buněk patří vystavení se silnému zvuku, přirozené stárnutí a ušní infekce. Možná, že i proto je spánková kost, tou nejtvrdší kostí v těle, aby ochránila při nárazu tuto jemnost.
A tak abyste se vyhnuli riziku ztráty sluchu, je důležité pečovat o své uši tím, že se pokud možno vyhýbáte hlasitým zvukům, nebo si chráníte uši špunty do uší nebo používáte chrániče sluchu, když jsou vystaveny nadměrnému hluku.
Asi si dovedete představit, jak to pak vypadá ve vašich uších při dlouhodobém pobytu v hlučném velkoměstě. Proto se nedivme, když někteří lidé dnes utíkají z měst bydlet zpátky na venkov, kde je hluku podstatně méně. Ono totiž středně těžké poškození sluchu dokáže zvýšit riziko demence dokonce až třikrát - studie zde.
Zdravým jídelníčkem lze uši pozitivně stimulovat. Omega 3 mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách, jako je losos nebo tuňák, posilují cévy ve vnitřním uchu. Navíc antioxidanty – zejména kyselina listová – a konzumace zelené listové zeleniny, jako je špenát a římský salát, jsou prospěšné při prevenci sluchových problémů způsobených vystavením hluku.
Vypadá to, že všechno je jinak, než co nás kdysi učili ve škole. Překvapení číslo jedna: prvotní funkcí ucha je DODÁVAT mozku ENERGII. Ucho je prvním smyslem, který se v člověku otevírá (již v děloze, čtyři a půl měsíce před narozením). 70% energie, kterou potřebuje mozek ke svému fungování, dodávají uši. Všichni víme, že tělo získává energii z potravy, ale pro mozek je potrava pouze prostředek energie.
Pro vyšší nervové funkce, jako jsou myšlení, získává mozek energii smyslovými stimulacemi, zvláště pak z uší, které generují energii při každém našem sebemenším pohybu. Pohyby dráždí vlasové buňky, které způsobují vibrace v tekutině ve vnitřním uchu, a ty jsou transformovány do formy energie pro mozek.
Další energii získává ucho pro mozek samozřejmě ze zvuku. Funkcí hlemýždě (cochlea) je rozeznávat jazyk a zvukové frekvence. Spirálovitá dutina ve vnitřním uchu obsahuje přibližně 24 000 tenkých vlasových buněk, které dokáží analyzovat frekvence zvuku.
Pro střední a hlubší frekvence, na kterých je založena mluvená řeč, je ale určena jen velmi malá část vlasových buněk. Vysoké frekvence stimulují většinu vlasových buněk a mohou tak velmi silně dobíjet mozek. K tomu se doporučuje poslouchat klasickou hudbu (Mozarta; Bacha a především gregoriánský chorál).
Druhou funkcí ucha je poskytovat ORIENTACI, co se týče rovnováhy a pozice těla. Dnes víme naprosto přesně, že správná pozice těla - náš postoj k dané věci - ovlivňuje KVALITU slyšení. Posláním vestibulárního aparátu je tedy také umožnit tělu ten nejefektivnější POSTOJ pro správné slyšení. Opět se ukázalo, že zatímco nízké frekvence vedou k uvolněnému, skloněnému postoji, vysoké frekvence podporují vzpřímenou, pozornou vertikální pozici.
Ta fascinující struktura podobná bludišti známá jako vestibulární systém je vlastně úchvatnou katedrálou. A v ní najdete tři kanálky naplněné tekutinou a malými vláskovými buňkami, které detekují rotační pohyb vaší hlavy, ať už je to nahoru a dolů, ze strany na stranu nebo naklánění. Každý půlkruhový kanál je umístěn pod jiným úhlem, takže váš mozek může lépe posoudit, kde se vaše hlava pohybuje. Každý z nich je zodpovědný za určitý směr pohybu hlavy.
Gyroskop je proti tomu legrační mechanická hračka. Zkuste si to někdy. Dojděte si na koncert do katedrály či kostela s dobrou akustikou. Zkuste si najít volnější místo a zaposlouchejte se celým tělem do hudby. Naklánějte se, jen lehce a vnímejte tímto pohybem místa, kde bude hudba znít víc hlasitěji, razantněji, výrazněji. Uvidíte, že mnohdy stačí jen náklon v milimetrové rovině, avšak váš vjem hudby bude o 300 % někde jinde.
Informace přicházející z vestibulárního systému jsou zpracovány v mozku a poté odeslány do dalších orgánů, které tyto informace potřebují, jako jsou oči a svaly. To nám umožňuje zůstat v rovnováze a vědět, v jaké poloze se naše tělo nachází. V některých situacích (např. při chůzi na houpající se lodi) vysílají různé smyslové orgány, jako jsou oči, protichůdné zprávy do mozku. A to je to, co nám pak může způsobit závrať nebo nevolnost.
Teprve třetí funkcí ucha je SLYŠENÍ, a posléze i NASLOUCHÁNÍ. Hlas obsahuje pouze ty zvuky, které ucho slyší. To je z hlediska evoluce jakýsi luxus, v naší vysoce sociálně rozvinuté společnosti však velmi důležitý. Schopnost slyšet je pasivní činností, umění naslouchat je velmi aktivní a velmi důležitá činnost, vyžadující koordinaci celého těla. Umění naslouchat je uměním zachytávat a vyhodnocovat, filtrovat významné informace.
Dobré naslouchání v sobě zahrnuje schopnost objektivně a bez emocí se soustředit na důležité zvuky a nebýt zahlcován spoustou nepodstatných zvuků z okolí. Špatné naslouchání je spíše subjektivním vnímáním reality a manifestuje potíže se smysluplným zorganizováním informací, což vede ke ztrátě soudnosti, sebevědomí a k nízké motivaci.
Neztišujeme svět kolem nás skrze svá sluchátka někdy až příliš?
Jo, tady malá zastávka, prosím opatrně při čištění uší. Chápu, že pro někoho je ušní maz nepříjemnou záležitostí. Hlavně při jeho nadměrně tvorbě. Ušní maz (cerumen) je vylučován tělem, aby chránil střední ucho před prachem, nečistotami a bakteriálními nebo plísňovými infekcemi. Normální tvorba ušního mazu je známkou toho, že vaše uši odvádějí skvělou práci při své samočištění. Tato samočisticí schopnost pomáhá udržovat uši zvlhčené a chráněné. Nepotřebujete tedy do uší pořád něco strkat a čistit je. Uši se čistí samy. Je to totiž pohyb naší čelisti, který pomáhá tenkým vrstvám mazu odcházet z uší a čistit naše uši.
Tak, jako jsme coby lidé buď leváci nebo praváci, tak také máme dominantní pravé nebo levé ucho. Většinou je slabší a méně aktivní pravé ucho. Lidé jsou pak schopni lépe kontrolovat parametry svého hlasu, intenzitu řeči, frekvenci slov, rytmus a tok vět. Lidé, kteří poslouchají více pravým uchem, jsou většinou extrovertnější, dokáží spontánně a vhodně reagovat na emoční situace a méně propadají úzkostem, tenzím, frustracím a agresi. Velmi zajímavě o tom hovoří tato studie z Arizonské univerzity.
Zkuste si povšimnout, že když držíte telefonní sluchátko u pravého ucha, většinou dokážete věnovat osobě, se kterou hovoříte, daleko větší pozornost a váš hlas je vřelejší.
V posledních dvaceti letech se vědecky potvrdilo, že aby mozek mohl zdravě fungovat, musí být neustále aktivován senzorickými podněty. Jedna skupina vědců dokonce prokázala nejmenší nutný počet takovýchto smyslových podnětů - je to nejméně 3 miliardy podnětů každou sekundu nejméně po čtyři a půl hodiny denně. Z hlediska kvantity se dá říci, že sluch k tomuto zdravému vývoji přispívá nejvíce.
Naše uši stále slyší 100 % zvuků kolem nás, když spíme, i když si to neuvědomujeme. Když spíme, náš mozek je schopen ignorovat zvuky kolem nás a reaguje pouze na hlasité nebo neočekávané zvuky jako obranný mechanismus, který nám umožňuje rychle reagovat.
Sluchové ústrojí člověka je stále nedoceňováno a stále o něm ještě nevíme spoustu věcí. Z fyziologického hlediska lidé ucho považují za smyslový orgán podobný ostatním smyslovým orgánům a dokonce za nejméně důležitý.
Uvažujeme o prostoru svého pracoviště jako o „chrámu“, kde se můžeme cítit dobře i díky hudbě? Není tak většinou naše ucho přesyceno nic neříkajícími tóny, které nás spíše vybíjejí místo toho, aby nás motivovali k setrvání nejenom v práci, avšak i např. v místě nákupu? Inu, a když byste se rozhodli někoho hlukově pozlobit, existuje seznam 10 nejnepříjemnějších zvuků pro lidské uši. Zpracovala jej ve studii univerzita v Newcastlu.
Seznam 10 nejnepříjemnějších zvuků pro lidské ucho: škrábání nožem o láhev, škrábání vidličkou o talíř, škrábání křídou po tabuli, škrábání pravítkem na láhvi, hřebíky na tabuli, dětský pláč, elektrická vrtačka, dávící se člověk a dva kusy pěnového polystyrenu, které se o sebe třou.
Ve skutečnosti je sluch nejsložitějším lidským smyslem. Každý z nás si myslí, že slyší dobře, ale ve skutečnosti je jeho sluch využíván nejméně ze všech ostatních smyslů. Ani netušíme, co všechno nám tak uniká. Pravda, existuje jedno slovo, které ve všech jazycích zazní tak, že pronikne i tou zkornatělou mozkovou kůrou do nejhlubších záhybů našeho mozku i těla. Zkusme jej používat častěji. Zní: Miluji Tě.
PS: Poděkování patří p. Vlastimilu Markovi, dlouholetému prosazovateli muzikoterapie a francouzskému ušnímu specialistovi, psychologovi a terapeutovi Dr. Alfredu A. Tomatisovi, jenž se již přes 50 let aktivně podílel na výzkumu sluchu. Tito pánové a s nimi i spousta jiných, dokázali změnit sluch mnoha lidem. Díky jim všem. Za všechno.
