Článek
Dnešní doba nemá času nazbyt. Začneme hned nultým typem. Klíčem k úspěchu je efektivita, ne množství času či učené látky. Množství nás nutí zapomínat a my si potřebujeme čím dál více věci pamatovat. Tak co s tím uděláme? Zapojíme naše smysly. Zkusíme díky nim aktivovat ty části mozku, které nám pomohou.
Za prvé, zapojme hmat. To, co se zrovna učíme, si vytiskneme. To je trik, který znají obchodníci. Dají nám věc osahat a my se jí už nechcete vzdát a koupíme si jí. Jistě počítačová obrazovka je super věc.
Jeden výzkum potvrdil, že si studenti raději texty tisknou (bylo to až 90 % dotazovaných). Má to logiku, v počítači či notebooku je totiž mnoho dalších věcí k rozptýlení. Tištěný materiál nám pomáhá se soustředit se na to, co zrovna držíme v rukou.
Za druhé, zapojme zrak. V tištěných materiálech můžete kreativně tvořit. Využijeme různobarevné zvýrazňovače pro podtrhávání důležitých definic, různé druhy barev pro různá typy sdělení, můžeme si do stránek svého tisku nalepit poznámky pomocí post-it lístečků anebo si udělejme si členění obsahu pomocí záložek.
Spojení zrakových vjemů a hmatu vede mozek k interaktivnímu vnímání. Bod plus pro učení se.
Za třetí, zapojme sluch. Někdo si podvědomě při náročnějších úkolech nebo učení, které vyžadují ultimátní soustředění, pouští hudbu. Mozek totiž žije z hluku. Ovšem ne z ledajakého.
Poslech určitého druhu hudby aktivuje v mozku opět ty části, jež vám umožní lepší soustředění se. Nabíjí jej energií.
Playlist od Spotify vás nebude stresovat výběrem, je hotový a je tady Music For Concentration anebo zde = The most beautiful songs in the world. A nebo přírodní zvuky s hudbou Nature Sounds for Concentration. Jinak tohle zabere vždy - The Best of Mozart.
Za čtvrté, zapojme čich. Když se učíme, víme, že je dobré si probírané věci zopakovat. S pravidelným opakováním, pro naše účely ideální cca 7denní cyklus, spojte i čichový vjem.
Když si na list výukového materiálu přidáme kapku vůně, zafunguje tzv. olfaktorická paměť. A ta je dlouhodobá. Učíme se přece proto, abychom své poznatky uplatňovali ještě dlouho po prvním kontaktu s nimi.
Lidé si mohou po jednom roce pamatovat vůni s 65% přesností, zatímco vizuální paměť klesá již po několika měsících na polovinu. Proto právě toto proto propojení může pomoci aktivovat dlouhodobou paměť.
Buďme však s vůní opatrní. Jen jedinou věc si mozek pamatuje déle než vůni a to smrad. Takže vynechte chov prasat, poblíž místa, kde se učíte. Jděte do sadu, pod lípu, mezi šeříky. Tam, kde žijí vůně.
Za páté, zapojme chuť. Dobrá a chutná strava prospívá naši schopnosti se učit. Nevhodná výživa může zvyšuje pocit únavy a narušuje schopnost soustředit se. Kromě příjmu energie a všech důležitých živin je dobré zaměřit se i na některé konkrétní potraviny.
Mezi potraviny, které příznivě ovlivňují koncentraci, patří zelenina, bobulovité ovoce (hlavně borůvky), kakao a hořká čokoláda s obsahem kakaa nad 70 %, ořechy a semena, tučné ryby (například losos), celozrnné obiloviny a zelený čaj.
Tyto potraviny jsou bohaté na živiny a antioxidanty, které mají pozitivní vliv na náš psychický výkon. Pro další zvýšení výkonu tu máme tzv. nootropika. Nootropika jsou látky, které slouží ke zlepšení psychické výkonnosti, koncentrace, bdělosti, a právě schopnosti učení.
Mezi ně patří kofein (obsahuje káva, čaje, guarana), doplňky z Ginkgo biloba – jinan dvoulaločný. Dále je dobrý i ženšen, maca a cholin, který má pozitivní vliv na paměť a zpracování informací. Je nezbytný pro všechny nervové funkce včetně regulace paměti a inteligence.
Najdeme jej v potravinách, jakými jsou vaječné žloutky, vnitřnosti, luštěniny a kvasnice, ale taky pampelišce, klikvě velkoplodé nebo hluchavkovém čaji (hluchavka bílá). A když si jídlo rozdělíme na menší dávky a budeme jíst pravidelně omezíme i to, že po delším výukovém procesu nepřibereme 10 kilo najednou.
Říká se tomu emoční žravost, tj. stav, kdy svůj stres z učení řešíme přejídáním. Mozek a žaludek děkují. PS: o pitném režimu ani nemluvím.
Za šesté, zapojme intuici (šestý smysl = nesmysl) a objevujme prostor vhodný pro učení. Prostor, kde zrovna studujeme, ovlivní naši schopnost soustředit se a učit se. Ale jak najít ten správný? Jednoduše. Pokud nás vše přestane bavit, změňme polohu těla.
A nepřemýšlejme o tom. Udělejme to. Třebas otevřeme okno, vyvětráme anebo se jdeme přesunout do druhého pokoje. Pojďme ven. Ideální je příroda, právě pro velké množství zelené barvy. Uklidní se naše dechová a tepová frekvence a budete otevřenější vůči dalším poznatkům.
I během učení se jinde, zkusme aspoň jednou za hodinu udělat si delší přestávku a protáhnout se. Změnit polohu. I lavička v rušné nádražní hale může být oázou klidu, pro naši učící se duši, kdo ví.
Věřme své intuici. Možná nás nedovede tam, kam chceme, ale určitě nás přivede tam, kde být potřebujeme.
No a co jiného vám ještě pomůže? Udělejte si itinerář, napišme si hlavně, co přesně se chceme naučit, určeme si cíle a časy jejich dosažení a dodržujme je.
Otestujme se, v nepravidelných intervalech si sami sebe přezkoušejme, popřípadě poproste jiné, ať vás „vytasí“. Neseďme nad jedním tématem dlouho.
Měňme je, zvláště za ta, co si nejsou moc podobná. Tím mozek přirozeně donutíme k většímu výkonu a vytváření nových neuronových propojení. Ale hlavně se učíme, když se ptáme. Pokládáme si i my sami otázky k probírané látce.
Tou nejdůležitější vlastnosti, pro to umět se dobře učit s pomocí smyslů, je všímavost. To je schopnost či dovednost vědomě vnímat všemi smysly, co v daný okamžik děláte, vidíte, slyšíte.
A taky to, že když se učíte, tak to vše cítíte. A to je nejlepším stimulantem výsledné emoce celého tohoto procesu. A tou je buď pohoda či radost. What else?
Zdroje:
