Umělá inteligence trochu jinak - Kdo bude další?

Revoluce v ekonomice, to je zařazení AI do pracovního procesu. Všude na světě se ozývají ty samé otázky, které si před třemi měsíci ještě nikdo nepokládal. Co udělá používání AI s námi a naší prací?

Překvapil nás však nástup AI do oblastí prozatím vyhrazené lidské kreativitě. Psaní a návrhy různých marketingových textů, tvorba grafiky – prostě tvůrčí činnost. To trošku zatřáslo naším sebevědomím ohledně nepostradatelnosti lidského génia v pracovním procesu. Růst produktivity, tedy toho, jak udělat zemi bohatší a více prosperující není tak snadná věc. Někteří tvrdí, že s AI to půjde samo. Ano?

ChatGPT překvapil svět. Je neuvěřitelně snadno použitelný a přesvědčivý svou schopností rychle vytvářet text, včetně receptů, cvičebních a výživových plánů a – možná i toho nejpřekvapivějšího – počítačového kódu. Tím se otevřela naděje pro miliony lidí, protože jde o velmi přívětivý uživatelský model. Ukázalo se, že revoluce v pracovním procesu s pomocí AI je možná.

Ale prozatím trh zaplavují jen čísla sum, s kterými se slétá na svět AI rizikový kapitál a jeho investoři nalévají dnes už miliardy do aplikací a služeb založených na AI. Microsoft, Slack, Coca-Cola, GM. Každý začal s IA operovat, coby produktem. Google oznámil že bude nástroje umělé inteligence používat v Gmailu a v Dokumentech.

Otázka je však na stole. Kdo z toho bude mít skutečný prospěch? A kdo bude pozadu? Firma? Zaměstnanec? Občanská společnost sdružená v jednotce jménem stát? Poprvé v dějinách máme možnost rozvíjet při vzájemném sdílení metody práce, které mohou prospět všem.

Optimistický pohled tvrdí, že nám AI přinese hodně velké zlepšení jednotlivých schopností a kompetencí u jednotlivců, což zároveň podpoří společnost i ekonomiku.

Ten pesimistický pohled říká, že jednotlivé společnosti se mezi sebou vybíjí v hospodářské válce o místa na trhu a de facto zničí i ta pracovní místa, která ještě před půl rokem vypadala jako vysoce odolná vůči automatizaci. Tedy vyhodí se spousta najednou nadbytečných lidí, jejichž kreativní schopnosti a logiku nahradí AI. Ty vítězné společnosti či techno-elity zbohatnou, ale s celkovým hospodářským růstem to neudělá vůbec, ale vůbec nic.

Zvážení obou těchto přístupů není jen hra se slovy. Je to již realita. Američané si sami spočítali, že velké jazykové modely mohou mít vliv až na a teď pozor – na 80 % amerických pracovních sil. Na rozdíl od toho, co jsme viděli v dřívějších vlnách automatizace, by podle nich byla nejvíce postižena místa s vyššími příjmy.

Do budoucna se prý příliš nehrňte na místa právníků, spisovatelů, novinářů, copywriterů, webových či art digital designérů, analytiků, včetně blockchainových inženýrů. Do budoucna se předpokládá, že proces automatizace pohltí až 50 % pracovních úkolů v různých profesích. A to i v oblastech, o kterých jsme si mysleli, že je to nemožné.

Obavy nejsou ani tak o to, že by použití AI vedlo k nějaké obrovské nezaměstnanosti. Ale velká řada společností nahradí armádu bílých límečků na dobře placených místech touto formou AI. Existuje reálná možnost, že tzv. střední třída sestoupí o třídu níže.

Hrajeme nyní o čas. Ty firmy a jednotlivci, kdo si troufnou používat nástroje umělé inteligence, aby se stali produktivnější, dostanou možnost ovládnout trh, i svá pracoviště. Ti s menšími dovednostmi nebo malou prozíravostí by logicky zůstali dost pozadu.

Pozitivní výsledek této revoluce může být v tom, že naopak může umělá inteligence pomoci obrovskému množství lidí získat nové dovednosti, a ti by tak mohli úspěšně konkurovat těm, kteří měli dosud podstatně vyšší vzdělání a odbornost. Jedna z prvních studií o dopadu ChatGPT na produktivitu naznačuje, že takový výsledek mohl být možný.

Dva postgraduální studenti ekonomie z MIT, Shakked Noy a Whitney Zhang, provedli experiment zahrnující stovky vysokoškolsky vzdělaných profesionálů pracujících v oblastech, jako je marketing a HR. Požádali polovinu zkoumaných, aby ChatGPT používali ve svých každodenních úkolech, a ostatní ne. ChatGPT nejvíce pomohl nejméně kvalifikovaným a zkušeným pracovníkům a snížil výkonnostní rozdíly mezi nimi. Stručně řečeno, průměrní spisovatelé se zlepšili v psaní; a ti dobří spisovatelé byli prostě o něco rychlejší.

Předběžná zjištění tedy naznačují, že ChatGPT a další generativní umělé inteligence by mohly v žargonu ekonomů „vylepšit“ lidi, kteří mají problém najít práci. A mnoho lidí by se na trhu práce dalo snadněji recyklovat, kdyby měli podobného pomocníka. Otázka je, chceme takto tuto technologii využít?

Ona pomyslná revoluční křižovatka znamená dvě jednoduché věci. Buď budou i méně kompetentní lidé s pomocí AI schopni převzít a vykonávat poměrně sofistikovanou činnost anebo ti nejtalentovanější rozšíří své výhody oproti ostatním až absolutně.

Ten největší problém s využitím AI je právě v této věci. Větší část tvůrců umělé inteligence je tak posedlá snahou napodobit lidskou inteligenci, že naprosto zapomíná na to, že můžeme být všichni podstatně spokojenější, kdyby svůj zájem soustředili vyváženě i na to, jak tuto technologii využívat pro všechny. Jinak se nových oborů a rozšíření schopností lidstva dočkáme stěží.

Lidské společenstvo sleduje v současnosti velice pečlivě to, zda se začnou technologie používat jen k nahrazení lidí, ke snížení jejich mzdy a tím pádem k prohloubení nerovnosti bohatství a příjmů – a z toho plynoucí nestabilitě společnosti. Anebo zda chceme nové technologie využít k tomu, aby lidem poskytly nové schopnosti, než je jen jednoduše vyměnit za lepší model, co nemusí chodit kouřit na chodbu a shánět svačinu.

Pokud chceme Česko posouvat vpřed tím správným směrem, potřebujeme přestavět ekonomiku na znalostní a informační. Ovlivnění tím budeme všichni. A s čím jiným, než s AI by to mohlo jít lépe? Otázka je, máme takové vizionářské politiky, kteří by touto změnou naši společnost provedly? Takové, kteří se při prosazování těchto změn, co už přišli, prostě nezakecají?

Zdroje: