Článek
Každý projekt má svého zakladatele, bez kterého by nebyl. Ať už se jedná o nový obchod, vynález nebo sbor, za zrodem něčeho nového stojí osoba, jež má pevnou vůli, nadání, a především smysl pro detail. Každá komunita vždy prospívá díky nezištnému nasazení, obětavosti a nadšení jednotlivců, kteří inspirují ostatní, podněcují ke společnému úsilí, přispívají k rozvoji lidského poznání, učí se dovednostem od předchozích generací a věnují se výchově budoucích generací. Jsou to lidé, kteří zcela nevinným a někdy i obyčejným nápadem dokázali změnit historii měst, států nebo obcí. A právě takové vlastnosti měla profesorka Jarmila Horejcová, která se do historie Západních Čech zapsala především jako zakladatelka klatovského folklórního souboru Šumava, který se stal úspěšným po celém světě.
Žena, která dokázala velké věci
Jarmila Horejcová se narodila 9. prosince 1903 v Praze a zemřela 24. listopadu 1994 v Klatovech. Vyrůstala v hudebně založené rodině. Její maminka se věnovala hře na klavír a její strýček Jan byl zakladatelem proslulého Kühnova dětského sboru. Tatínka nikdy nepoznala. Jarmila byla talentovaná klavíristka, studentka hudebního skladatele Otakara Jeremiáše, ale také výjimečná zpěvačka a tanečnice, která rozzářila své okolí. Po dokončení studií na Reformním gymnáziu v Českých Budějovicích a následném složení zkoušek na Státní pedagogické akademii v Praze, začala Jarmila Horejcová působit jako kvalifikovaná učitelka s aprobacemi v českém jazyce, němčině a tělocviku. Do roku 1926 vyučovala na základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Následně strávila dlouhých 33 let pedagogickou činností na základních školách v Klatovech.
Jarmila Horejcová se svým tanečním souborem.
Od té doby stala oblíbenou učitelkou a profesorkou, která se zapsala do srdcí studentů, kteří na ni velmi často a rádi vzpomínají. Když Jarmila Horejcová přišla poprvé do Klatov, začala působit v místním Sokolu jako cvičitelka. V této roli si vedla dobře a její kurzy byly velmi úspěšné. Mezi lety 1930 a 1950 Jarmila Horejcová navíc zastávala pozici náčelnice župy Šumavské. Jarmila měla vždy velmi kladný vztah k pohybu a tanci. Od 30. let 20. století začala úzce spolupracovat s hudebním skladatelem Josefem Kličkou. Společně vydali v Nakladatelství Československé obce sokolské několik pódiových skladeb inspirovaných lidovými tanci.
Na Šumavě se cítila nejlépe
V letech 1956 se rozhodla svou kariéru posunout o krok dále, a tak společně s Václavem Kybicem a Drahomírou Hostýnkovou založila Soubor písní a tanců Šumava. Jako první se tak stala uměleckou vedoucí a choreografkou. Tyto pozice v tehdejší době zastávali především muži. Pod jejím vedením se navíc tento soubor natolik vypracoval, že na republikových soutěžích zastával nejen první místa, ale získával několikanásobná čestná ocenění. V roce 1958 dosáhl soubor Šumava svého prvního, a především velkého úspěchu, a to v době, kdy vyhrál celostátní kolo Soutěže lidové umělecké tvořivosti konané v Brně. O tři roky později soubor obdržel zvláštní ocenění za svou práci v objevování národopisných materiálů regionu Strážovska.
A právě v této době se Jarmila Horejcová seznámila s hudebním redaktorem Československého rozhlasu, který měl sídlo v Plzni. Zdeněk Bláha byl činností profesorky Hojercové natolik ohromen, že na vzájemnou spolupráci ihned řekl ano. Poté společně vytvářeli různé písně, které Jarmila následně choreograficky upravila tak, aby se na ně dalo tancovat formou folklorního nebo lidového tance. Její soubor se posléze dostával na přední příčky světových soutěží v tanci. Ke konci svého života tato usměvavá profesorka bojovala s několika zdravotními problémy, které jí nakonec navždy znemožnily dělat práci, kterou natolik milovala.
Zdroje: fssumavaklatovy, plzen.rozhlas.cz, můjrozhlas.cz
návštěva tanečního vystoupení Folklorního souboru Šumava
