Článek
IPs DATA, což je projekt českého ministerstva školství a školní inspekce věnující se výzkumu v oblasti vzdělávání, nově ukázal díky analýze dat z posledních šetření PISA a PIRLS, jak jsou děti ohlupovány přemírou sledování a aktivit na sociálních sítích v kombinaci s nadužíváním digitální techniky. Více než kde jinde se zde tedy ukazuje pravdivost českého rčení, že „všeho moc škodí“.
Děti, které na sociálních sítích tráví velké množství času, měly totiž úměrně tomu nižší skóre v testu matematické gramotnosti. Zdá se tedy, že sledování sociálních sítí snižuje kognitivní schopnosti hlavně v oblasti matematiky u těch dětí, které se neumí po mnoho hodin denně odtrhnout od mobilů nebo jiných digitálních zařízení a prostřednictvím této techniky tráví většinu volného času na různých platformách. A já dodávám, kterým to také jejich rodiče a dospělí kolem nich dovolí.
Děti závislé na sociálních sítích mají horší výsledky v matematice
Jak totiž ukazuje následující graf uveřejněný v prezentaci Odboru školské statistiky a analýz MŠMT, tak rozdíl mezi výsledkem žáka, který je hyperaktivní na sociálních sítích a visí na nich 5 až 7 hodin denně (a sdílí nějaký obsah) a žáka, který se této činnosti nevěnuje vůbec, je téměř 100 bodů z 530! A to v neprospěch extrémně sociálně zasíťovaného dítěte. Velikost rozdílu v počtech bodů považuji osobně za docela šokující.
ZDROJ: prezentace Od analýzy k pochopení, MŠMT
Ukazuje se tak tedy jasně, že děti, které se sociálním sítím věnují nadměrně každý den, mají daleko menší schopnosti v matematice než ty ostatní. A myslím, že právě na matematické gramotnosti více než v ostatních oblastech vzdělávání tak lze dobře ukázat to, co si mnoho učitelů i rodičů myslí už dávno. Že totiž nadužívání sociálních sítí je velmi škodlivé.
Trávení nadměrného času na platformách typu TikTok, Facebook a jiné, tedy vyloženě ovlivňují myšlení, které pak dítě využívá k řešení problémů, k výpočtům a k dalším druhům přemýšlení potřebných při matematice. Pro rodiče, pro odborníky na vzdělávání, ale třeba i psychology nebo zákonodárce, by to měl být další vážný argument pro posunutí věku při využívání sociálních sítí . Já bych snad dokonce řekla, že jde o varovný budíček nebo dokonce o alarm.
Však už tu máme také státy, kde to pochopili, a které hodlají sociální sítě u dětí korigovat daleko přísněji. Zrovna minulý týden v Austrálii zakázali zákonem sociální sítě dětem mladším 16 let. Prakticky všechny hlavní platformy, jako jsou TikTok, Facebook, Instragram, síť X nebo Reddit budou pro mladší děti tabu. Za nedodržení podmínek budou sítím hrozit poměrně vysoké pokuty. Na přípravu opatření mají tyto platformy jeden rok.
Vybrat pečlivě školu je základ úspěchu
Sociální sítě ale nejsou, samozřejmě, to jediné, co děti ve vztahu k učení zásadně ovlivňuje. Na úspěch či neúspěch v matematice a obecně v učení má vliv i další sada faktorů. V analýzách IPs DATA mě zaujala například ještě tato tři následující zjištění.
Zaprvé, jak velmi záleží na socioekonomickém statusu školy. To, že vysoký socioekonomický status žáka (SES čili jednoduše řečeno, že dítě má dobré zázemí ve své rodině, a to i ekonomické) zásadně ovlivňuje výsledky v učení, už jsem viděla v analýzách týkajících se českých škol, mnohokrát. Ale že úspěchy žáků ve výuce souvisí tolik se socioekonomickým statusem školy, a to dokonce až třikrát více než samotný SES žáka, to mě, přiznám se, docela překvapilo. Pro rodiče to znamená jediné, opravdu velmi dobře vybírat školu pro své děti. Pokud tedy mají tu možnost a mají z čeho vybírat. Víme dobře, že v některých regionech ČR je tohle už několik let skutečný problém, a že se kvalita škol v rámci naší republiky velmi liší.
ZDROJ: prezentace Od analýzy k pochopení, MŠMT
Za větším sebevědomím v matematice hledej vyučujícího
Zadruhé, že kvalitu matematické gramotnosti u dětí velmi ovlivňuje jejich vysoká sebedůvěra ve své matematické schopnosti (na toto téma jsem psala článek nedávno). Z dat dokonce vychází, že žáci pocházející z horšího socioekonomického prostředí, mohou mít díky sebedůvěře získané především skrze svého podporujícího učitele matematiky lepší výsledky než jejich spolužáci z lepšího zázemí, ale zase s horším „matematickým sebevědomím“. Jak to ukazuje následující graf.
ZDROJ: prezentace Od analýzy k pochopení, MŠMT
Výsledky v matematice závisí i od toho, jak dítě ve škole zapadá
A zatřetí, že výše matematické gramotnosti je také odvislá od toho, jakou sounáležitost cítí dítě ke své škole. Čili jestli dané dítě do školy zapadá a jestli se v ní cítí příjemně. Rozdíl mezi dětmi s velkým pocitem a malým pocitem sounáležitosti se školou je 15 bodů z 515, což určitě není zanedbatelné číslo. Tohle zjištění asi nikoho moc nepřekvapí, ale na číslech se tedy teď ukazuje, jak souvisí dobré výsledky žáků s tím, jak moc ve škole panuje pocit bezpečí, je v ní nižší míra šikany, a naopak vyšší míra kázně. Sounáležitost se školou a její vliv na skóre v testu matematické gramotnosti ukazuje následující graf.
ZDROJ: prezentace Od analýzy k pochopení, MŠMT
A na závěr anketa o sociálních sítích a dětech.
Anketa
Pokud chcete dostávat upozornění na moje texty předem, zaklikněte +sledovat.
Zdroje:
