Co bylo v druhém přijímačkovém testu a jak mi vyšla předpověď? A co na přijímačkách zlepšit?

Pojďme si tedy společně ukrátit to dlouhé čekání na výsledky testů dětí, které dělaly v pátek a v pondělí přijímačky z matematiky a z jazyka českého. Do půlky května máme spoustu času, že?

Nejdřív si pochválím své věštecké schopnosti (protože když se nepochválíte sám, často to za vás nikdo neudělá). Povedlo se mi předpovědět v pondělním testu Pythagorovu větu, soustavu rovnic, slovní úlohu na rovnici, cvičení na trojčlenku, výpočty části z celku za pomoci zlomků a geometrickou konstrukční úlohu s více řešeními. Naopak mi nevyšla předpověď úloh na síť těles, rýsování za pomoci Thaletovky nebo kružnice opsaná či vepsaná a čekala jsem i složitější zlomky. Dobře, jako Sibyla se tedy živit nebudu.

Tak se tedy nejdřív pojďme podívat na test (řešení i zadání je zde). Škarohlídům a věčným stěžovatelům na údajné špeky v matematických testech hned na začátku vezmu vítr z plachet, protože já jsem tu opravdu žádný matematický špek nenašla. Ani jeden.

První část byla klasická s výjimkou prvního cvičení, kde se měla počítat cena vstupenky. Což byla úloha na sestavení jednoduché rovnice. Dál tu byly zlomky, mocniny a odmocniny, algebraické výrazy, pak složitější rovnice se zlomky a předpovídaná soustava rovnic, která už byla avizována díky přijímačkám nanečisto. Kdo se tedy zúčastnil, tak tušil.

Druhá část otevřených úloh začala cvičením na rozklad na součin prvočísel, se kterými se dále pracovalo, dál tu byla očekávatelná farmářská úloha se saláty na výpočet části z celku a na vyjádření algebraickým výrazem, dál výpočty s lichoběžníkem, kde se musela uplatnit Pythagorova věta a vzorečky na obvod a obsah. Geometrie byla ve znamení rovnoramenného trojúhelníku a druhá úloha se týkala rovnoběžníku, kde se testovaly znalosti vlastností těchto útvarů.

Uzavřené úlohy byly opět o výpočtech úhlů, dále tu byl příklad s kruhovým diagramem, příklad na krychli složenou z menších krychlí, kde se znovu trochu testovala představivost, byly tu dva válce na sobě v jednoduchém příkladu na objem dortu, cvičení na procenta, znovu na sestavení soustavy rovnic a poslední nadstandartní úloha na číselnou řadu.

O testování, jeho kvalitě, vhodném termínu, obtížnosti, ale také o organizaci testování, nebo o počtu přihlášek, se mluví už dlouho. Od loňského uvedení nového digitalizovaného systému, který doslova na koleně společně s kolegy ze Slovenska navzdory všemu vydupal ze země dnes již bývalý šéf Cermatu, se nic nového zásadního nestalo. Opět se jen mluví a mluví. Přijímačky nanečisto byly spíš pro mnoho dětí odrazující, než že by nějaké váhající děti povzbudily k tomu podat také přihlášku na střední školu.

Už delší dobu ve veřejném prostoru koluje docela dobrý nápad, a to dělat testy dřív, než si děti dají přihlášku na SŠ. Žáci se dozví, jak na tom jsou a až pak podle svých výsledků zvolí školy, u kterých by měli co největší možnost přijetí. Otázky, které se tu ale nad tímto typem testování vznášejí, znějí takto. Kdo a kde bude testování provádět? Pokud budou děti dávat přihlášky až po testech, nebudou se muset testy dělat příliš brzy? Zkrátí se tak čas dětem na přípravu na testy a budou muset začínat s přípravou třeba už v 8. ročníku?

Další otázky jsou kolem možnosti testovat díky testům Cermatu i jiné znalosti a dovednosti, než jen matematickou a čtenářskou gramotnost. Některé děti jsou totiž nadané v různých oblastech, ale pokud nepřejdou přes matematiku a češtinu, tak se na školu nedostanou. A nebo by si mohly skóre vylepšit dalšími testy. Že by se mohla zjišťovat například úroveň angličtiny, studijní dovednosti (test studijních předpokladů), zdrávky by mohly například díky testům Cermat testovat úroveň znalostí v biologii, průmky úroveň znalostí fyziky atd. Co vím, tak zatím se snad uvažovalo o vytvoření Cermat testu z angličtiny, letos ho ale společnost Cermat ještě nenabízela.

Mnoha lidem ve vzdělávání se také po tolika letech nezdá, že střední školy stále ještě tolik přihlížejí při přijímání žáků ke studiu ke známkám na vysvědčení. Přestože už školy dostaly možnost v podstatě na takové známkování nebrat vůbec ohledy, podle toho, co kolem sebe slyším a čtu, tak to stejně většina středních škol k rozřazování dětí využívá. Kritizuje se hlavně různá úroveň českých škol a různá úroveň známkování.

Zaznamenávám také nářky nad tím, že Cermat testy jsou těžké, plné chytáků, že už měly být dávno zrušené a měly být dávno vyměněné za testy jednotlivých škol. Už několikrát jsem ale upozorňovala, že na takové testování se nedá připravit. Před jednotnými testy byl totiž každý test jiný a různí autoři je vytvářeli různě. Jejich úroveň byla také velmi různá a školy rozhodně nedisponují týmem odborníků na sestavování testů. To je totiž docela těžká disciplína. JPZ tvořená týmem pod Cermatem je v tomto ohledu daleko lepší. Pro děti i pro učitele a lektory, kteří dětem s chystáním na JPZ pomáhají.

A dalším problémem je nerovnost mezi žáky. Někteří žáci se podle kritiků mají možnost připravovat ve škole, doma, a ještě navíc i s placenými lektory, ale děti z horších socioekonomických kruhů takové možnosti nemají. Kritici to označují za neférové a požadují rovnost v přístupu. Tady opravdu netuším, jakým způsobem je možné úplnou rovnost zajistit, protože to bychom museli rodičům zakázat podporovat své děti ve vzdělávání, a to si troufám napsat, že se asi nepovede. Ale lze například podporovat školy v tom, aby zařazovaly do výuky 9. ročníku také opakování k přijímačkám. Protože to rozhodně ne všechny dělají.

Na závěr tedy oblíbená anketa, tentokrát o tom, kterou změnu byste přivítali nejvíc.

Zaklikněte +sledovat na začátku článku, pokud chcete dostávat přednostně upozornění na moje texty.

Zdroje:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prihlasky-na-ss-cermat-krejci-munich-cerge-ei.A240602_143446_domaci_tty

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-cermat-odpiskal-prijimackove-testy-z-anglictiny-40496174

https://msmt.gov.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/prijimani-na-stredni-skoly-a-konzervatore