Článek
Kromě toho, že chce vybojovat pro resort navýšení peněz o docela slušný balík, nechal se také slyšet, že s těmito penězi dokonce spojí i svoje setrvání v křesle ministra. Cožpak o to, gesto by to bylo hodné spravedlivě naštvaného muže. Jestli však nakonec bude obětován ministr, nebo se do školství vrátí peníze, uvidíme zhruba za půl roku. V tu dobu se totiž bude již veřejně řešit a připomínkovat nový státní rozpočet. A tak znovu zjistíme, co je vlastně ta vládní priorita, kterou si Fialova vláda napsala do svého prohlášení. Zda jen stíhačky a nové dálnice a nebo se k tomu přidá i vzdělávání našich dětí. To je ve vládě zatím spíše chudou příbuznou.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o několik desítek miliard.
Před rokem se ve školství mělo škrtat 30 miliard.
Možná si vzpomínáte, jak přesně před rokem touto dobou unikl mezi novináře a pak na veřejnost materiál, ve kterém ministerstvo financí škrtlo resortu školství 30 miliard. Nastalo pozdvižení na vsi, a to hlavně u akademiků. Mnoho z nich totiž už dnes živoří za velmi nelichotivé platy a musí mít druhý příjem. Navíc si musíme také všichni uvědomit, že děti, které teď nastupují do středních škol (a není jich zrovna málo), za pár let poputují do škol vysokých. A že by asi nebylo úplně dobré, aby na VŠ zůstali jen lépe placení učitelé z technických škol, IT či medicíny, ale aby tam učili nadále třeba i vyučující jazyků nebo učitelé budoucích kantorů v regionálním školství.
Ale zpět k oné finanční propasti. Postupem času se sice uvedená třicetimiliardová propast zacelila, ale financí do školství stejně nedoteklo tolik, aby byly zohledněny všechny nároky škol. A aby dál fungovaly bez zásadnějších změn, tedy aby měly hlavně na platy svých zaměstnanců. A už vůbec ne tak, aby byla zohledněna očekávání ve školství, které si vláda vetkla do svého programového prohlášení.
Jak se škrty propisují do konkrétních škol?
Učitelé tak rozhodně nevidí na výplatnicích každý měsíc slibované navýšení platů (a to bylo humbuku kolem 130 % průměrné mzdy, že?), a i přes dohadování s odbory se s tarify nestalo vůbec nic už pár let. Podle odborářského šéfa Dobšíka tak teď tarify tvoří jen tři čtvrtiny platu, což není dobře. Podle vládního prohlášení by to mělo být 80 %. A 20 % mají tvořit odměny a další složky platu.
No a navrch je tu ta blamáž s nepedagogy (což jsou kuchařky, školníci, uklízečky). Ti naopak přichází o místa a celková očekávání vzhledem k vládnímu prohlášení o prioritním školství se tak ukazují jako úplně marná. Sama jsem nedávno psala o dvou naprosto konkrétních případech škol, kde se tato škrtací mašinerie propsala do nuceného odchodu učitelů a kde z odměn těch, kteří zde zůstali učit, budou muset platit uklízečky.
Školství jako otloukánek? To se STAN přece nemůže líbit.
To vše se ovšem odehrává a odehrávalo v době, kdy politické strany mohly ještě udělat poslední nepopulární škrty. V roce loňském a v roce letošním. Tedy v letech všeobecně ohlašovaného velkého šetření, kdy se peníze dostávaly prakticky jen obraně nebo dopravě. Což jsou, jak všichni víme, ministerstva pod taktovkou ODS. Ostatní ministerstva, jako například školství (čili resort vedený člověkem ze STAN), ostrouhala.
Že se to straníkům ze STAN určitě nelíbí, je jasné. Nikdo nechce být otloukánek a ten poslední vzadu. To přece rozhodně ve volebním roce 2025 nemůže nikdo potřebovat. Obzvláště, když podle posledních průzkumů volební preference této strany oscilují kolem 7 procent. A to fakt není moc.
Protesty na Den učitelů a velká stávka. Hrozí to znovu?
Určitě by tedy ministr Bek a jeho strana neradi v roce 2025 viděli, jak znovu na Den učitelů probíhají protesty akademiků . Kdy akademici v loňském roce připomněli politikům, že na vysokých školách mnozí vyučují za naprosto mizerné a nedůstojné platy, že věda je podfinancovaná a že je to ostuda celé země.
Asi by nebyli ani rádi, kdyby po této demonstraci následovala další velká stávka. Ta se přitom v dějinách českého školství (hned po stávce v Listopadu 89) označuje za největší za poslední desítky let. A i teď na jaře se ozývala ze škol opět velká nelibost. Protože to, kvůli čemu se na podzim stávkovalo, se nesplnilo. Přípisy, které dorazily do škol, jasně ukázaly, že se snižují počty zaplacených hodin výuky (PHmax) i peníze na nepedagogy. A ředitelé dokonce musí někde i propouštět.
Padne ministr Bek před volbami, nebo vydrží?
A tak tedy uvidíme, jestli hrozby ministra školství o jeho odchodu z ministerské sesle budou pouze řeči plané, nebo jestli si STAN také trochu dupne a pro své lehce oškubané ministerstvo školství nějaké ty peníze sežene. Výměna ministra školství, kde se pánové (a sem tam i nějaká dáma) střídají jako na orloji, by už byla stejně před volbami podle mne jen kosmetická. A jen by opět znevěrohodnila tento post.
Na závěr si v anketě vyzkoušejte svůj odhad. (A pokud chcete dostávat moje články přednostně, zaklikněte si +sledovat na začátku článku.)