Článek
Návrh změn školského zákona obsahuje hned několik docela zásadních novinek. Pro obce coby zřizovatele a pro malé školy je nejzásadnějším tématem slučování. Jaké jsou tedy v novele podmínky pro zachování škol jako samostatných jednotek? Co se bude dít, až dojde ke sloučení? A kdo bude sloučeným školám vlastně šéfovat?
Hlavní kritérium? Počet dětí.
Hlavním kritériem pro existenci školy má být počet žáků. V posledních 3 letech musí mít aspoň v jednom roce 200 dětí. Jinak nemá právo na samostatnou existenci. Jde o nový paragraf školského zákona 179a. Tedy toho zákona, o kterém se teď vede diskuse a je v připomínkovém řízení. Výjimku mají mít jen ty méně početné školy, které jsou v obci jediné a nebo které jsou zřízené podle paragrafu 16 odst.9 (zjednodušeně řečeno jde o školy speciální nebo pro jazykové menšiny).
Návrh nese dopad na obce. V rámci přechodného období tří let bude povinností obcí naplňovat podmínky dle §179a, jinak dojde k výmazu příslušných právnických osob podle § 150 odst.3. Jak obce zajistí naplňování podmínek je zcela na jejich rozhodnutí. Předpokládá se, že nový návrh povede zejména ke slučování škol.
Jak se píše v důvodové zprávě ministerstva školství v bodě 12, tak pokud se obce nepřizpůsobí tomuto paragrafu, tak „dojde k výmazu příslušných právnických osob podle § 150 odst.3.“ A dále se v této zprávě, která doprovází novelu školského zákona, píše: „Jak obce zajistí naplňování podmínek je zcela na jejich rozhodnutí. Předpokládá se, že nový návrh povede zejména ke slučování škol.“
Důvodem slučování je šetření státních financí
Že současný stav, kdy máme v Česku mnoho malých školiček, které mají své ředitele, kuchařky, uklízečky, administrativu atd., není vyhovující hlavně pro státní pokladnu, je už delší dobu jasné. Vždyť už se léta diskutuje o tom, kolik peněz se má vlastně do školství dávat, a že peníze každý rok nestačí. A dluh vůči školám a zaměstnancům ve školství stále roste.
Stav z poslední doby, kdy sice tento stát uzákonil 130 % průměrné mzdy učitelům, ale ti na svých výplatách v zaručených tarifech už několik let žádný posun nevidí, kdy školy téměř jako jeden muž stávkují za zlepšení ostudných výplat kuchařek a nepedagogického personálu, aby nakonec byl tento jejich plat sanován právě z učitelských nadtarifů, je neudržitelný. To asi vidí každý. Slučování je tak určitě jedním z legitimních návrhů, jak šetřit. Samozřejmě ale záleží na provedení a podle mne by peníze neměly hrát tu nejhlavnější roli. Přece jen školství a stát se tak úplně nemají řídit jako firma. To už se tu zkoušelo.
Co když se ale začnou slučovat i obce?
Chápu, že mnohým ředitelům a učitelům se ten princip asi líbit nebude. A tak očekávám kolem novinek v zákoně hodně diskusí. Myslím si osobně, že ponechání minimálně jedné školy v obci, i když bude velmi malá, je vstřícný krok. Školy a školičky mají pro české obce velký význam, často jsou centrem kulturního dění, setkávání a je to taková česká tradice, mít v obci kostel, hospodu a školu.
Hrát roli tu ale může třeba i dopravní dostupnost a jiné faktory. Rozumím, že si také mohou začít školy kvůli kritériu 200 žáků přetahovat mezi sebou děti a může to mít negativní důsledky. Nebo že se k velkým školám budou přidružovat malé školy, které fungují úplně jinak, rodiče jsou zvyklí na určité specifikum školičky a ta se bude muset podřizovat nějakým novinkám ze školy velké.
Otázkou ovšem také je, jak velké ty obce do budoucna budou. Dalším krokem, který se chystá, je totiž slučování obcí do větších celků. Může se tedy teoreticky do budoucna stát, že po sloučení malých obcí nebo přidružení k městům, nakonec i zde jediná malá škola bude nucena zaniknout nebo se sloučit s větší školou například ve městě. Ale to už poměrně předbíhám. Ke slučování obcí je hodně lidí skeptická a navíc tu máme před sebou zanedlouho parlamentní volby. Takže tohle může být ještě jinak.
Větší slovo jako zřizovatel bude mít obec s více obyvateli
Pojďme se ale podívat, jak to bude se zřizováním a šéfováním takových sloučených škol. Podle návrhu nového paragrafu 129 ve školském zákoně se bude výkon práv u více zřizovatelů jedné školy řídit podle vůle nadpoloviční většiny hlasujících a počet hlasů bude dán podle počtu obyvatel té které obce. Pokud si více obcí zřídí jednu školu, pak jí bude šéfovat ředitel a nově také rada. (Nejde ale o tzv. školskou radu, to je jiný orgán zakotvený také v tomto zákoně.)
Rada podle návrhu zákona schvaluje například rozpočet sloučených škol, musí odsouhlasit školské vzdělávací programy atd. Má 3 až 15 členů a členy jmenuje a odvolává zřizovatel. V radě nesmí být ředitel ani učitelé a ani jiní pracovníci školy a funkční období takového radního je 5 let.
Sdílená administrativa, společné vaření jídel pro děti
V důvodové zprávě se počítá s tím, že i malé školy si nechají část autonomie v řízení, a že bude na každé škole zástupce ředitele nebo vedoucí učitel. Co se týká důvodů slučování, tak jsou tam logicky uváděné ušetřené finance díky sdílení administrativy, nepedagogů nebo sdílení odborníka přes IT, společný nákup pomůcek či možnost zajišťovat společně stravování, společný zápis prvňáků a další věci.
Ne všechny návrhy v důvodové zprávě jsou ale reálné. Píše se tu například o pozitivním vytváření velkých pedagogických kolektivů a možnosti zastupitelnosti v případě absencí nebo školení kolegů. Tady rozhodně nejsem takový optimista a myslím si, že učitelé nebudou zrovna nadšeně jezdit suplovat do jiné školy ve vedlejší obci a mezi hodinami někde přebíhat a zajišťovat výuku v jiném místě.
Bude mít ředitel čas kontrolovat kvalitu výuky v několika školách?
Také uváděné snížené množství administrativy je podle mne jen částečné. Sice tu nebude například 5 ředitelů, ale bude jeden, který bude mít ovšem na starosti 5 různých škol. Možná by to tedy chtělo přímo zavést placené pozice jakýchsi náměstků, kteří by se starali o budovy, o techniku a další praktické záležitosti. Protože na nějaký „pedagogický leadership“ nebude mít ředitel sloučených škol určitě čas.
Už teď průzkumy TALIS z roku 2013 a 2018 ukazují, že právě čeští ředitelé jsou vedením pedagogického sboru zaměstnáni jen z 15 procent, zatímco zbylý čas jim zabere všechno ostatní. A jak se píše v závěrečné zprávě MŠMT k dopadům této novely, tak právě čeští ředitelé mají být těmi, co jsou administrativou v Evropě zatíženi nejvíc.
Ministerstva, kraje, odboráři a další mají své připomínky ke změnám ve školském zákoně dát do 3. září. Pokud by návrh prošel, bude zákon platit od 1. leda 2026 a týkal by se zhruba 30 % škol.
...
Na závěr přidávám anketu ke slučování malých škol a další své postřehy můžete psát do diskuse. Je pro vás otevřená.
Anketa
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, tak si zaklikněte pod mým jménem v úvodu článku +sledovat.