Článek
Do muzea jsem vešla přes recepci známého hotelu Jalta z Václavského náměstí. Sjela výtahem jedno patro dolů a ocitla se tu v minulém století uprostřed zuřící studené války mezi východním a západním blokem. Na velmi nepříjemném místě, kde je za tlustými zdmi bunkru přímo v srdci našeho hlavního města vystaveno mnoho artefaktů, které vás zavedou do světa STB, tehdejší policie, odposlechů či zbraní a plynových masek. Pojem studená válka tu prostě dostane jasné hmotné obrysy. Předvánoční čas možná není nejlepší k takové návštěvě, ale současná situace ve světě a hlavně v Evropě tento tehdejší svět cold war dost oživuje, i když v zastaralých a zaprášených kulisách.
Do muzea se dostanete vchodem do hotelu Jalta, kde je vpravo u recepce výtah. Tím sjedete dolů do bunkru. Návštěvu doporučuji rezervovat na daný čas.
Vlivy na osoby při pobytu v úkrytu a jejich odstranění: Bolesti v zádech, bolesti údů, zdřevěnění celého těla apod. Provádět pravidelně jednoduché tělesné cviky, předklony, záklony, protahování rukou, nohou, otáčení trupem, hlavou, úklony hlavy a trupu a podobně. Neprovádět cviky, které by narušovaly čistotu ovzduší… Vlivy špatné atmosféry, omezený příděl vody, jednotvárnost jídla, špatná podmínka pro spánek, omezení pohybu mohou vyvolat u jedinců různé psychické stavy a reakce.
Stavba bunkru přímo v centru Prahy
Bunkr mohl být v této centrální části Prahy přímo na Václavském náměstí zbudován díky tomu, že po americkém náletu za druhé světové války (pravděpodobně omylem kvůli chybě navigace) bomba velmi poškodila zdejší dům číslo 45. A než se začal po válce na tomto místě stavět hotel, byl dům stržen, byla zde vybagrována zemina, postaven utajovaný vojenský protiatomový kryt, opět místo zavezeno a nad krytem pak vzniklo luxusní ubytovací zařízení pro diplomaty a zahraniční návštěvy. Protiatomový kryt pak měl sloužit hlavně pro vysoké komunistické pohlaváry v případě válečného konfliktu.
Na stěně ještě stále visí řád úkrytu, který předepisuje, jak se mají lidé v protiatomovém krytu chovat.
Vlevo dveře do filtrační místnosti a vpravo dveře do krytu.
Protože jde o vojenské zařízení, byla zde spojovací centrála. Najdete tu ale i malý operační stál či zubařské křeslo. Bunkr má vlastní vzduchotechniku s místností s velkými filtry, uvidíte tu přehlídku plynových masek s modely od padesátých let po rok 1989 nebo zbraně, které v období studené války používala naše armáda či veřejná bezpečnost.
Průvodce nám ukazuje mapu s částmi krytu.
Spojovací centrála. Bunkr byl vojenský objekt.
V bunkru je vidět vývoj plynové masky od padesátých let po rok 1989.
Protiatomový kryt sloužil i jako špionážní centrála
Kryt měl však i další účel. Státní bezpečnost (STB) využívala bunkr také jako odposlouchávací špionážní centrálu. V pokojích Jalty byly rozmístěny takzvané štěnice (malá odposlouchávací zařízení), které byly ukryty na všemožných místech (například jak vidíte na fotografii níže i v kartáči na čištění kabátů). Na místě, kde na fotografii sedím, byl příslušník STB se sluchátky a před ním viselo na stěně schéma pokojů. Mohl si tak přepínat do sluchátek odposlechy z různých místností.
Přede mnou na zdi je plánek s pokoji hotelu Jalta a na stole vidíte odposlouchávací zařízení napojené na štěnice v pokojích. STB tady odposlouchávala hovory ubytovaných diplomatů a cizinců.
Malá odposlouchávací zařízení byla ukryta například i v kartáči na kabáty.
V muzeu je ukázka zbraní, které používala tehdejší armáda a veřejná bezpečnost (policie) u nás.
Mapa s rozmístěním střel a skladů jaderných hlavic na našem území
V muzeu se můžete podívat také na mapu s rozmístěním různých zbraní, především sovětských střel středního doletu a také tehdy přísně utajované rozmístění skladů atomových zbraní. Že byly na území naší republiky nosiče, se veřejně vědělo, ale o tom, že tu byly i přímo atomové hlavice, mělo ponětí jen několik málo lidí (například tehdejší prezident či předseda vlády).
Mapa s rozmístěním sovětských střel na našem území a skladů jaderných hlavic. Pod různě barevnými světýlky lze vidět různé druhy střel.
Tři tehdejší utajené sklady jaderných zbraní svítí na mapě žlutě. Jedním z důvodů sovětské okupace 1968 byla podle historiků mj. právě možnost umístění jaderných hlavic na našem území. Tehdejší vedení země totiž s rozmisťováním váhalo.
Že jsme měli na území bývalého Československa tři sklady sovětských atomových hlavic, se ukázalo veřejnosti jako realita až v momentě, kdy tehdejší poslanec Michal Kocáb první ze skladů otevřel a sepsal o tom zprávu pro Federální shromáždění.
Historikové také uvádí, že váhání tehdejších pohlavárů Československa nad umístěním těchto jaderných hlavic u nás, bylo zřejmě jedním z důvodů sovětské okupace v roce 1968. Za přítomnosti 75 tisíc sovětských vojáků na našem území je totiž rozhodování, jestli tu jaderné zbraně chceme nebo ne, bezpředmětné. Prostě je do skladů tehdy navezli. Myšlení Sovětů bylo prostě takové.
Že i dnes velká část Rusů bude myslet podobně při pohledu na to, co se děje na Ukrajině, je mi celkem jasné. Návštěva Muzea studené války se tak stává obzvlášť pro starší žáky a studenty středních škol, kteří mají dějiny druhé světové války už za sebou, obzvlášť v této době podle mého vhodná a tak ji doporučuji. A to nejen kolegům dějepisářům.
Základní údaje:
Muzeum studené války
Adresa: hotel Jalta, Václavské náměstí 45
Délka prohlídky asi 60 minut
vstupné: 120 Kč (děti) a 250 Kč (dospělí)
...
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte +sledovat na začátku článku.
