Článek
Na začátek tohoto textu musím napsat jednu osobní věc. Abych předešla nařknutí, že jsem proti cizím jazykům, tak se svěřím, že v mé rodině cizí jazyky hrají opravdu velkou roli. Jeden rodinný příslušník ve svém zaměstnání mluví denně prakticky jen německy a anglicky, protože pracuje pro cizince, jedno z dětí je loňským účastníkem krajské soutěže v německém jazyce, druhé dítě si vybralo jako maturitní předmět němčinu (čili svůj druhý cizí jazyk) a další rodinný příslušník (letuška) mluví několika cizími jazyky stejně dobře jako česky. Ale pojďme teď k té matematice.
Matematika je jazykem přírodních věd, a navíc rozvíjí mnoho druhů myšlení
Matematika je totiž také jazyk. Je to jazyk přírodních věd. Potřebujete ji ve fyzice, v chemii. Ale je to navíc také důležitý nástroj, který pomáhá rozvíjet mnoho druhů myšlení. Jednak to kritické, které je v současnosti tolik zkoušené díky sociálním sítím. Díky nim se rozjelo extrémně rychlé šíření nesmyslů a lží všeho druhu jako nikdy v historii lidstva. Matematika posiluje analytické, syntetické, logické myšlení. Zlepšuje představivost, posiluje trpělivost, používání algoritmů, zavedených postupů, ale také objevování, dedukci a tak dále. To učení cizích jazyků neumí.
Nepoměr mezi počtem vyučovacích hodin jazyků a matematiky
Když se podíváte, kolik hodin se děti věnují jazykům (dala jsem vám pod tento odstavec tabulku časové dotace jednotlivých předmětů), tak si můžete lehce spočítat, že na 1. stupni se jazykům (českému a cizímu) věnuje 42 hodin, zatímco matematice 20 hodin (ano, počítáte správně, je to více jak dvakrát tolik) a na 2. stupni mají jazyky 33 hodin, zatímco matematika 15 hodin (čili poměr ve prospěch jazyků je podobný). (Ještě abych vysvětlila, o jaké hodiny jde. Je to povinná dotace (čili nepodkročitelná), a to na 1. stupni od 1. do 5.třídy v jednom týdnu, a to samé na 2. stupni od 6. do 9. třídy. Čili například u matematiky povinná časová dotace 20 hodin znamená 5krát (1. – 5. třída) 4 hodin týdně tohoto předmětu.) Pro přesnost ještě doplním, že školy si mohou časovou dotaci matematiky či jazyků doplnit z takzvaných disponibilních hodin (čili hodin, které jsou k dispozici a nejsou přesně určené, na co je využít). Ovšem jestli je škola využije na tělocvik, výtvarku, fyziku nebo dějepis, je v její kompetenci.
Cizí jazyk místo tělocviku nebo fyziky?
Ministr Bek nám však nyní ve svém postu na síti X sdělil, že by časovou dotaci u cizího jazyka ještě zvýšil, protože chce zavést povinnou angličtinu už od 1. třídy a povinný druhý cizí jazyk už od 6. třídy (nyní se může zavádět až od 8. třídy). Tím by se ovšem poměr mezi jazyky a matematikou ještě více posunul ve prospěch jazyků a pokud nechceme dětem zvyšovat počet hodin, které prosedí ve škole, opět ty hodiny navíc budeme muset někde vzít. Respektive z něčeho. Bude méně fyziky? Méně tělocviku? To už jsme ale okrajovali nedávno, protože se zaváděla nová informatika s vyšší časovou dotací.
Pro naše školáky je znalost cizích jazyků obrovskou výhodou v dalším profesním i osobním životě. V mnoha evropských zemích začínají děti s jazyky dříve a požadovaná úroveň jazykové kompetence je vyšší. Při finalizaci revize vzdělávacího programu pro základní školy budu proto…
— Mikuláš Bek (@MikulasBek) July 22, 2024
Jak hodiny angličtiny a francouzštiny zaplatíme, když se šetří?
Zdá se mi to s tím navyšováním jazyků celé jako vtip poté, co nám pan ministr nedávno kvůli šetření ve státní kase zařídil snížení PHmaxu, tedy seškrtání počtu zaplacených vyučovacích hodin ze státního rozpočtu. Pokud totiž chcete posilovat cizí jazyky, které se učí ve skupinách, a ne v celých třídách, potřebujete na to víc hodin. Hodin, které budete dělit, tudíž musíte mít více zaplacených hodin a také více učitelů. Těch je ale podle ministra Beka už zase moc a je potřeba jejich počet snižovat. Tak jak to tedy je?
A kde pan ministr Bek ty angličtináře, co budu učit děti v 1. a 2.třídě, vezme? A kde vezme ty jazykáře, co budou učit tu francouzštinu a španělštinu na 2. stupni? Němčinu bych ještě pochopila, ale povinně nabízet na každé české škole francouzštinu a španělštinu, je podle mne úplný nesmysl a mrhání státními prostředky. Kolik českých dětí se kolikrát podívá do francouzsky a španělsky hovořící země, kde se nedomluví anglicky nebo tam na své základní potřeby neuplatní překladač v mobilu? Pojďme toto opravdu nechat jako volitelné. Rodiny, které hodně cestují a mají jazykově nadané děti, určitě tuto možnost využijí. Ale cpát to všem rodinám v Česku? To je podle mne nesmysl.
Mluvením elektrárnu nepostavíme a vakcínu nevyrobíme
Jazyky jsou opravdu skvělá věc, a tak nechci, aby to vyznělo, že jim nedávám patřičnou váhu. Jak už jsem psala na začátku, cizí jazyky jsou v mé rodině důležité. Poslední dobou mám ale velmi silný pocit, že se přírodní vědy, které jsou prostě náročnější už jen z toho důvodu, že vyžadují intelektuální výkony a dovednosti různého druhu, sunou do pozadí a do popředí se dostávají dovednosti komunikační. Nic proti tomu, ale mluvením nepostavíte výkonnější elektrárnu, nezprovozníte lepší elektroauto, nevyrobíte mobil, lepší vakcínu, nevzlétnete ke hvězdám. Fyzika, matematika či biologie jsou ve své aplikaci hybatelkami pokroku. A tak na ně, prosím, nezapomínejme a trochu víc je podpořme.
P.S. Tajně doufám, že příští ministr/ministryně budou z oboru přírodních věd…A nebo aspoň ekonom.