Článek
Umožní řediteli i z té poslední malé školičky uznat kvalifikaci člověku, který nemá pedagogické vzdělání, nikdy neučil a dovolí mu „si to na tři roky prostě zkusit“. A brát za to plný učitelský plat. Zákon byl schválen přesto, že v Senátu zaznělo přímo od nového ministra školství Beka, že „cítí rozpaky nad některými konkrétními pasážemi“ novely, a nebo slova předsedy Senátu Vystrčila (mj. bývalého učitele) : “.. jestli my ustoupíme z nároků na učitele, tak ustupujeme z nároků na ty děti. Jestliže ustoupíme z nároků na učitele, ustupujeme z nároků na kvalitu výchovy a vzdělávání. A jestli tohle uděláme, tak uděláme to nejhorší, co můžeme udělat.“
K vystoupení šéfa Senátu si připojuji i já. (Záznam se Senátu je k dispozici zde .) Problém totiž pravděpodobně nenastane ve velkém městě, kde máme škol několik a je tudíž mezi nimi jistá konkurence. A kde si také ředitel nedovolí postavit před děti někoho, kdo tam vůbec nepatří. Problém asi nebude ani na střední škole, kde je dokonce záhodno (a děje se to), aby třeba ekonomii učil ekonom nebo právo učil právník. Problém nastane na malé školičce kdesi ve vesničce střediskové, kde ředitel přenechá místo učitele někomu ze známých či z rodiny, prostě komukoliv s vysokoškolským vzděláním, a kde zřizovatel (obec) nemá v zastupitelstvu nikoho, kdo by školství rozuměl.
Regionální rozdíly mezi školami, které jsou často kritizované, se tak díky novele o pedagogických pracovnících ještě prohloubí. Již dnes se samozřejmě stává, že učí neučitelé. Ale je to na VÝJIMKU. Podle této novely se to však stane běžnou věcí a v regionech bez kvalifikovaných učitelů (Karlovarský, Ústecký kraj) se to dokonce může stát i PRAVIDLEM. Ředitelé se tak dostanou v možnosti uznat kvalifikaci komukoliv s diplomem na roveň univerzit, které ovšem musí mít na takový oficiální úkon akreditaci.
Jak je možné, že ani senátoři nevyslyšeli volání mnoha akademiků a odborníků proti deprofesionalizaci našich škol? Proč neslyší zástupce asociací děkanů pedagogických, přírodovědných, tělovýchovných či filozofických fakult? Jejich stanovisko je zde a mj. se v něm píše, že „jde o krok bezprecedentní a v rozporu se strategickými školskými dokumenty i praxí v ostatních vyspělých evropských zemích.“
Podívejme se na závěr ještě do nově vznikajícího klíčového dokumentu, který má změnit naše školství, s názvem Strategie 2030+. Ve strategické linii 3 se tam vyloženě hovoří o tom, že se školství musí ochránit před deprofesionalizací. Část strategického dokumentu, na kterém se pracuje už několik let, již od dob ministra Plagy, a jehož nutnost a smysluplnost hájí všichni ministři školství, kteří se tu za poslední dobu vystřídali, se tak porušuje novelou ještě dříve, než stačil být dopracován a schválen. Nechci vidět, co bude se strategií, na které pracují a konzultují ji stovky lidí (včetně mé maličkosti), když se z ní už teď stává trhací kalendář.
Poslední pojistkou rozumu se tak stává prezident Pavel. Na jeho podpisu teď záleží, jestli generaci našich dětí budou vyučovat amatéři a staneme se tak jedinou zemí ve vyspělém světě, která místo zvyšování nároků na učitele jde směrem k deprofesionalizaci a degradaci kantorského povolání.
