Článek
Vrtalo mi hlavou, jak je možné, že ministr školství tvrdí, že přestože se do školství místo nutných 30 miliard navíc na zákonné zvýšení platů učitelů nakonec má nalít jen pár miliard, přesto se prý platy učitelů zvýší na daných 130 %. Tak už se mi vyjasnilo. Jak sám ministr Bek řekl na tiskovce, nakonec nastala ,,úspornější varianta“. Ano, zákon o pedagogických pracovnících se totiž na poslední chvíli změnil díky poslancům vládních stran tak, aby se dal lehce ohýbat. A tak byl při první příležitosti také ohnutý. Samozřejmě, že v neprospěch kantorů.
Dojde tedy k tomu, co si už mnoho učitelů myslelo dříve a o čem se neoficiálně mluvilo. 130 procent průměrné aktuální mzdy nedostanou ani náhodou a předvolební sliby nejen, že padly, ale realita bude ještě horší, než si mnozí mysleli. Poměr platů učitelů k průměru totiž jede dolů jako po horské dráze. A předpokládá se, že tedy příští rok platy spadnou na zhruba 113 % průměru. Slova o navyšování mezd už nikdo nebere vážně.
Politici totiž vymysleli takový velmi šikovný fígl. Pokud už nějaké peníze totiž navíc nakonec do školy doputují (ministr mluvil o 2500 Kč na učitele), tak reálně hrozí, že je budou muset ředitelé použít na sanování platů nepedagogů (tedy kuchařek a školníků), aby je ve školách vůbec udrželi a také nově na nemocenskou. Ta se dřív (nutno říci nelogicky) platila z peněz na pomůcky a vzdělávání učitelů. Protože se ale platové tabulky učitelům měnit nebudou, je jasné, že se vývoj konkrétních mezd kantorů bude odehrávat dle toho, jak velká bude nemocnost jejich kolegů a také, za jakých okolností bude nucen ředitel dorovnávat peníze personálu kuchyně. Druhý rok inflace se tak zásadně propíše do propadu kantorských příjmů.
Další výrok, který mě dost zvedl tlak, byla ministrova slova o přílišném navyšování počtu učitelů v posledních letech. Že prý chce příliv učitelů konečně zastavit! Jako by si ministr nevšiml, že i počet dětí se v posledních letech stále navyšoval. Důkazem budiž následující grafy:
Počet žáků v regionálním školství neustále roste. Data ČSÚ.
Nárůst žáků v jednotlivých krajích. Data ČSÚ.
Pokud by to tak nebylo, jak by mi pan ministr vysvětlil ty stále učitele hledající školy, které nemohou sehnat fyzikáře, matikáře nebo učitele IT ? Zapomněl snad, jak skokově přibyl počet dětí z Ukrajiny? Neviděl tu situaci z letošního jara, kdy děti a rodiče (hlavně ve střední části republiky) až hystericky sháněli pro své děti umístění na střední školy? Na školy, které nemají kapacity, čili nemají ani potřebný počet učitelů? Jako bych žila v jiné zemi, než naše ministerstvo školství.
Co se stane, pokud tedy ministerstvo zablokuje navyšování počtu kantorů a nadále se bude zvyšovat počet žáků? Každý z nás si to lehce představí. Systém se začne zahušťovat. Navýší se počet dětí na učitele. Komfortnější podmínky, které byly doteď možné, že tedy ve třídách mohlo být méně dětí než 30, bude minulostí. Do tříd, do kterých po inkluzi před pár lety navíc přibylo mnoho dětí s různými výchovnými a výukovými problémy, tak zřejmě přibudou děti další. A navíc se chystá i tzv. parametrizace při určování počtu asistentů pedagoga ve školách, což v důsledku opět ztíží kantorům práci (psala jsem o tom zde).
Ministerstvo hodlá také podle slov ministra upravovat (rozumějme minimálně zastropovat či spíše snižovat) tzv. PHmax, který se týká zafinancování určitého počtu hodin odučených ve třídách. Důsledkem toho bude, že se sníží peníze, se kterými bude moci vedení školy nakládat ve prospěch většího komfortu při výuce dětí. Je tak možné, že se skupiny (typicky například na cizí jazyky a hlavní předměty) budou muset buď rušit, a nebo se budou muset navýšit počty dětí v nich. Zatímco mnoho škol se tedy vydalo moderní cestou vyučovat cizí jazyky, hlavní předměty, ale třeba i tolik propagovanou novou informatiku v menším počtu dětí než 30, tento pozitivní trend by tím byl velmi ohrožen.
Jako poslední si nechávám zmínku o asi nejzásadnější změně, kterou si ministr nechal na závěr svého představování úspor ve školství. Tím je snižování počtu škol. Na ministerstvu se v rámci všeobecného trendu šetření začíná rodit myšlenka o celkovém zeštíhlení počtu školských zařízení u nás. Doufám, že podobných myšlenek do konce volebního období od této vlády už uslyším co nejméně. Právě škola je přece na mnoha obcích středem aktivního života. Pokud v obci není třeba kulturní středisko či podobné místo setkávání všech generací, má škola nezaměnitelnou úlohu. Děti společně s doprovázejícími rodiči se ráno schází ve společném prostoru, žáci tu mají kamarády ze sousedství, sedí v jedné lavici, chodí do kroužků. Představa ekonomů z VŠE, o kterou se ministr opíral, že taková ekonomicky správně provozovaná ,,školní jednotka“ má mít 5 tisíc žáků, je už nad moje chápání. Mám obavy, aby ministerstvo i v tomto bodě nenapáchalo do konce volebního období více škody než užitku. Nepochybuji, že máme v Česku mnoho gastro firem, které už se klepou na to, jak budou deseti školám naráz dovážet jídlo v plastových miskách v ceně 100 Kč za porci, soukromé úklidové firmy, které budou vysílat své zaměstnance v přesně určených časech uklidit třídy ve školách za pěkný peníz od zřizovatele. A také ministerstvo, které nám chce spojovat školy do obřích celků, vypudit malotřídky a zbavit malé obce obecních škol. Určitě se tady takové představy rodí. Naprosto se ale míjí s moji představou českých škol a školiček a myslím, že se míjí i s představou mnoha rodičů, kteří nechtějí své ratolesti vozit každý den 20 km daleko do spádové základky. Šetření je určitě na místě, ale taková decimace systému už není jen na pováženou. Pevně doufám, že se podobné nesmysly, které na nás ministerstvo chrlí, nestačí zrealizovat.
Záznam tiskové konference:
Další zdroje:
