Vladimír Foist je učitel přírodovědných předmětů a sportu, který po mnoha letech v českém školství dnes působí v Německu. Odchod pro něj nebyl jen změnou země. Potřeboval si v novém prostředí, bez vlastní minulosti a předsudků, ověřit, zda škola založená na respektu, individuálním přístupu a společném vzdělávání není jen nedosažitelným ideálem. Zjistil, že není.

Zahraniční zkušenost pro něj přitom neznamená jen stáže a návštěvy škol. Několik let každodenní práce v jiném školském prostředí mu umožňuje porovnávat nejen principy, ale především jejich fungování v běžné praxi — s dětmi, rodiči, kolegy i problémy, které žádný systém neobejdou. Věří, že právě taková zkušenost může být užitečná i doma, pokud jsme ochotni o ní mluvit a navzájem si naslouchat. I proto píše.

Věří, že učení má dávat smysl a že škola má hledat cestu k dítěti, ne důvod, proč pro něj cesta neexistuje. Ve své práci propojuje praktickou zkušenost, přírodní vědy, vztah k přírodě a respekt k rozdílnosti dětí.

Koně a život v Českém lese jsou přirozenou součástí jeho světa, stejně jako zkušenosti z profesionální i dobrovolné záchranářské činnosti. Ve svých textech vychází především z toho, co skutečně zažil — ve škole i mimo ni.