Článek
Odklady u nás mívá nebývale hodně dětí. Jako stát jsme v tom byly opravdu extrém. Vloni to bylo každé páté dítě a rok předtím každé čtvrté. Jinde v Evropě jsou to většinou jednotky procent anebo jsou odklady zakázané a všechny děti v 6 letech musí nastoupit povinnou školní docházku. Že se s tím u nás něco muselo udělat, je jasné. A změny už jsou v běhu. Jak ovšem budou přijaty veřejností odbornou i laickou, se teprve dozvíme.
Náraz do zdi
„Zrušení odkladů bude náraz do zdi.“ To není výrok nepřítele odkladové novinky, ale bývalého vysokého úředníka z ministerstva školství, který se skoro 10 let zabýval regionálním školstvím a nyní začal působit jako šéf v jedné neziskovce zaměřené na vzdělávání. Podle Jana Vöröše Mašuty, který se vyjádřil pro sobotní MF Dnes, rušení odkladů vyvolá silnou negativní reakci.
Moc klidu a pohody ale nepřidá ani další změna, která má nastat už za pár let. Od roku 2029 se mají rušit i přípravné třídy, kam podle dat MŠMT vloni chodilo kolem 7 tisíc dětí. Ty se po zrušení přípravek také dostanou do první třídy mezi běžné děti a nikdo neví, co vše to způsobí. Podle Mašuty je nutné připravit rychle novelu, která dětem tuto možnost přípravných tříd ponechá i po roce 2029.
Špatný nástup inkluze jako memento
A tady bych chtěla připomenout nepovedený nástup inkluze. To je totiž memento toho, jak nemá velká změna ve školství vypadat. Jak se po několika letech totiž ukázalo, mnoho učitelů ji nevzalo za svou, byli vhozeni do vody bez pomoci. Zatímco rodiče dětí se všemi možnými vážnými poruchami učení, chování i dalšími znevýhodněními proinkluzivní rozhodnutí tehdy využili naplno, školy na to nebyly připravené. Nebyli asistenti pedagoga, učitelé si s mnoha dětmi nevěděli příliš rady a velké tlačení na rychlé zavedení inkluze zapříčinilo, že dnes se o této změně ve školství veřejnost vyjadřuje většinou velmi negativně.
Studie, která se uskutečnila 10 let po zavedení inkluze ukázala, že 65 % z 1400 dotázaných učitelů vyjádřilo k inkluzi negativní postoj. A určitě nešlo o děti s tělesnými hendikepem nebo běžnými poruchami učení. Nejvíce měli podle studie učitelé problém se začleňováním dětí s mentálním postižením, poruchami chování a psychiatrickými diagnózami. Podle CVVM pak mělo se zařazením dětí s mentálním postižením do běžné výuky problém 77 % respondentů z řad běžných občanů. (Odkaz na celý článek máte zde v boxu.)
Co bylo tím hlavním problémem? Školy nebyly dostatečně připravené, učitelé nebyli o změně přesvědčení, nebyli řádně informovaní a bylo to takové „o nás bez nás“. A pokud vím, neproběhlo ani žádné pilotování tak zásadní změny na nějakém větším vzorku škol. Inkluze se prostě nařídila shůry a milé školy, poperte se s tím. Pevně doufám, že tak tragicky to u konce odkladů neskončí.
Až tři roky povinné docházky před nástupem do školy
Pokud se má totiž dítě na přechod ze školky do školy připravit, určitě je dobré nasát první zkušenosti ve skupině dětí a ozkoušet si samostatnost třeba při sebeobsluze aspoň jeden rok před nástupem do školy. Takovou myšlenku prosazuje velké množství států Evropy a myslím, že proti ní snad nikdo rozumný nemůže nic namítat.
Z dat Eurydice z roku 2025 ( Key data on early childhood education and care in Europe) vyplývá, že nejpřísnější to mají ve Francii a v Maďarsku. Tam totiž děti musí chodit do předškolního vzdělávání už od 3 let. Nejde o možnost, ale o povinnost.
Ovšem velká část států Evropy včetně Česka požaduje povinnou předškolní docházku v mateřinkách v rozsahu jen jednoho roku. Některé státy přitom umožnily tuto povinnost splnit i při základních školách (Polsko má tzv. zerówku čili něco jako nultý ročník a v Lotyšsku a Litvě se dítě také striktně nemusí vzdělávat jen ve školce). Většina těch zemí, co to zavedly, se tedy domnívá, že jeden rok stačí.
Ohledně povinnosti chodit do školky jsem připravila z dat Eurydice následující přehlednou mapu. Červeně jsou státy, které mají povinné předškolní vzdělávání a zeleně státy, kde je pouze nárok na umístění dítěte do školky. (Například sousední Němci nebo děti na severu Evropy však povinně do školek chodit nemusí.)
Zdroj: Eurydice 2025. Povinná předškolní docházka (červeně). V tabulce jsou údaje o povinných hodinách týdně strávených předškolním vzděláváním (2. řádek).
Za nechození do školky pokuta 5 tisíc. A není to málo?
V Česku by tak bylo logické spolu se začátkem uplatňování odkladové novinky začít přísněji sledovat opravdovou docházku všech pětiletých do posledního ročníku školky. Právě tam se totiž děti ze sociálně slabších rodin musí učit například hygienickým a jiným návykům. Tedy samostatně chodit na toaletu, umýt se, obléci, najíst se apod. Neumím si vůbec představit, že by vedle učení písmenek a čísel musely učitelky v 1. třídě učit dítě takovýmto základním dovednostem. A to i když budou mít u ruky asistentku.
Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné.
V ČR pokud totiž rodič dítě do školky v 5 letech nezapíše nebo dítě nedochází bez omluvenky, tak se vystavuje pokutě 5 tisíc korun (podle přestupkového zákona (251/2016 Sb.)). A já si myslím, že je to poměrně nízká částka. Původním cílem nařízení bylo dostat do školek zhruba 10 % pětiletých dětí, které tam nechodily. Nyní se zrušením odkladů by však poslední třída ve školce byla vyloženě záchranou pro mnoho učitelek prvního ročníku. Protože pokud dítě z rodiny, která o něj nepečuje, přijde do první třídy bez návyků, co si učitelka s takovým žákem počne? Navíc pokuta v tomto případě v ČR bývá úplně posledním krokem. Většinou se nechození do posledního ročníku školky řeší pouze domluvou.
Graf ukazuje počet hodin týdně, které musí strávit dítě ve školce při povinném předškolním vzdělávání . Zdroj dat: Eurydice.
Poslední údaje o chození či nechození do školky, které vydala Česká školní inspekce před rokem a půl sice říká, že valná většina (99 %) dětí, kterým je 5 let, je do mateřské školky zapsána. Ale i tak jsou v ČR regiony, které školský zákon porušují více. Vévodí v tom kraje Ústecký a Karlovarský. A další údaj, který také leccos napoví je, kolik čerstvě pětiletých se zapisuje do školek. To znamená, že často začnou navštěvovat školku až na poslední chvíli, když už musí. Nejvyšší podíl je podle ČŠI v okrese Most (18 %) , dále to je okres Cheb, Sokolov, Tachov, Karviná, Děčín či Ústí nad Labem.
Doufejme tedy, že rušení odkladů nebude mít stejnou negativní pověst ve společnosti jako inkluze. A že za 10 let nebudeme v průzkumech mínění číst, jak špatně provedená zásadní změna ve školství to opět byla.
Anketa
Pokud chcete dostávat upozornění na moje nové texty, zaklikněte +sledovat na začátku článku.
ZDROJE:
https://www.dzs.cz/sites/default/files/2025-01/Key_data_on_early_childhood_education_and_care_in_Europe_2025.pdf?utm
https://eurydice.eacea.ec.europa.eu/cs/eurypedia/czechia/ceska-republika?utm
https://www.pracepropravniky.cz/zakony/skolsky-zakon-uplne-zneni/paragraf-34/?utm
https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Faktory-ovlivnujici-prechod-det
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zajem-o-pripravne-tridy-pro-deti-s-odkladem-roste-stat-je-planuje-rusit-362495?utm
