Článek
Na facebookovém profilu Mikuláše Mináře z Milionu chvilek pro demokracii lze dohledat (17. 10. ‘21), jak se rozepisuje okolo černobílé fotografie Petra Fialy a jeho ženy někdy z počátku 90. let. Lichotky až lísavé vyvolají otázku: uvědomuje si takový Minář, kdo je vlastně Petr Fiala – a že je nyní českým premiérem?
Horlivé kamarádství a citové dojetí vůči mocným na straně poddaných jsem vždy považoval za symptom životní chudoby nebo finančních transferů. Stejně to mám s „konzervatismem“.
Psal jsem již (5. 3. a 1. 4.) o spolustraničkách pana Fialy ze strany „demokratů“ a podrobněji jsem se podíval na jeho postoje, jak je prezentuje na svém vlastním blogu. Na základě obsáhlých citací dokládám, co všechno je pan premiér schopný ocenit na Donaldu Trumpovi a také se snažím doložit jeho úlohu v rámci pravicové moci.
Jako na potvoru až po uzavření volebních uren po posledních parlamentních volbách sepsal Marek Švehla, zástupce šéfradaktora Respektu oligarchy Bakaly, zkušenost své známé s Petrem Fialou coby vysokoškolským pedagogem. Z jeho líčení vyplývalo, že nebyl příliš vstřícný ve věci vypsání náhradního termínu zkoušky kvůli těhotenství dotyčné – a vůbec vysokoškolského studia žen. Švehlův vlastník Bakala sponzoroval ODS za Nečase částkou 15 milionů. Jaký má asi vztah k současnému premiérovi? To si můžeme domýšlet. Na následujícíh řádcích je však zdroji podloženo, kdo je současný český premiér.
Petr Fiala volá po vojenské invazi
Píše se rok 2022 a 2023 a Petr Fiala je v českých většinově oligarchizovaných médiích líčen jako jeden z největších přátel Ukrajiny (Ukrajinců?) proti vojenské invazi. Píše se rok 2015 a Petr Fiala volá po vojenské invazi. Jsme v době uprchlické krize a na líčení „nezvladatelného přívalu lidí“, popřípadě na xenofobním hecování sbírají někteří politici body (srovnejte, o jakých počtech azylantů se tehdy uvažovalo a kolik nyní ČR přijala uprchlíků z Ukrajiny). Petr Fiala ale volá po americké invazi – té „hodné“. Tak je to všechno úplně v pořádku, ne?
Petr Fiala jede na přátelskou návštěvu za Orbánem – asi omylem
To je také zachyceno na úvodní fotce. Například lidé z Milionu chvilek pro demokracii tvrdívali, že „s Babišem hrozí orbánizace ČR“ (ozývalo se to znovu při prezidentské volbě). Petr Fiala potom údajně stojí v čele sil, která nás mají „zachránit před orbánizací“. Což se tedy příliš nerýmuje s tou procházkou u plotu, těmito Fialovými výroky – ani s pohledem některých mainstreamových komentátorů. K tomu lze připočíst, že ODS se nachází ve stejné evropské frakci s italskými Fratelli d’Italia (stranou, která si ponechává stejný znak jako neofašistická partaj Movimento Sociale Italiano) a polskými klero-národovci z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (všimnuli jste si, jak v českých médiích utichla kritika jejich homofobních, protipotratových – a orbánovsky glajchšaltačních – pokusů?). To dejte ještě do spojitosti s výše uvedenými citáty z Fialova blogu, jak oceňuje „Trumpovu etickou konzervativní agendu“ a „nezpochybnitelné úspěchy proti potratům, ideologii genderu, klimaaktivismu, korektnosti“. Ale všechno to přeci musí být nějaké velké nedorozumění, ne? Anebo u toho pan profesor alepoň zůstává navýsost „slušný“ a „noblesní“, ne?
Zlí a hodní policajti vlastnické třídy
Martin Schmarz z info.cz oligarchy Křetínského líčí Fialu jako „skutečného státníka“ a očekává od něj, že přinese „étos pravicového myšlení“. Jakub Zelenka z E15 taktéž oligarchy Křetínského píše o tom, že válka na Ukrajině zrodila „sociálně citlivého“ konzervativce Fialu a že ideologické boje mezi levicí a pravicí „zůstaly internetovým trollům“ (!).
Skutečný stav věcí je jedna věc, jeho ideologické zakrytí věc druhá. Není těžké doložit, že Fialův kabinet vykonává především pravicovou politiku ve prospěch velkých vlastníků a bohatých (jak líčím zde či zde). Taktéž je myslím dobře doložitelné, že je téměř lhostejné, zda je tato pravicová politika ve prospěch vlastnické třídy vykonávána „liberály“, či „konzervativci“ – u nás i v zahraničí. Samozřejmě jde o získání hlasů a utlumení nespokojenosti některých vrstev, takže může docházet k taktickým ústupkům (z kterých Zelenka přece jenom nedokáže vykouzlit nic jiného, než čím jsou). Které jsou buď skutečně uvedené do praxe, anebo zůstávají pouze na rovině ideologie a propagandy (marketingu).
Pro potřeby nadvlády vlastnické třídy (a určitých iluzí „středních vrstev“) je u nás používána postava Václava Havla – a politiky „dobra“, „hodnot“ apod. Poručík Dub českých oligarchických médií, Martin Fendrych z Aktuálně.cz oligarchy Bakaly, píše o „havlovském“ Petru Fialovi. Guy Verhofstadt na půdě Evropského parlamentu naopak nenechává Fialovi jeho Havla tak snadno projít. Třicetiletá praxe „havlovsko-klausovského řetězce“ napovídá, že je to spíš úplně jedno.
Co by o panu Fialovi řekli (neo)marxisté
Nějací hypotetičtí marxisté by, jak je znám, mluvili o tom, že pan Fiala je jednoduše dosti typickým vykonavatelem zájmů vlastnické třídy. Jeho „konzervatismus“ (či katolicismus apod.) je jednoduše ideologickou zálibou, popřípadě charakterovou vlastností, podstatné je však stejně vykonáno kombinací „liberálních“ a „konzervativních“ („havlovských“ a „klausovských, „hodných“ a „zlých“) hlasů dané politické moci, což je potom ještě doladěno v marketingové propagandě (poddaní se mohou zamyslet, jaký má např. marketing Spolu vztah ke skutečnosti).
Ale proč ti „neomarxisté“? Toto slovo se občas v českém veřejném prostoru objeví, používal ho i sám pan Fiala – který je prý jinak proti „populismu“. A jeho blízký spojenec z ODS, Pavel Blažek, mluvil o riziku, že při netaktickém postupu vládnutí by se mohly šířit „marxistické výroky“. Není pan Blažek – proti němuž jedinému teď opatrně protestuje Milion chvilek pro demokracii – náhodou „neomarxistickým“ výsadkem ve vládě „demokratů“ (ironie)?
Čeští poddaní (pardon: občané; vždyť to má v názvu i ODS!) ještě pořádně nevědí, co všechno je od této vlády čeká. Na druhou stranu vládne vláda již přes rok a leccos již učinila skutečností: odložené a velmi částečné zdanění „výjimečných zisků“ – které má četné mezery a jsou z něj například vyňati zbrojaři. Snižování důchodů a příprava na jejich privatizaci. Zavedení nových poplatků na léky. Úvahy o rušení některých státních svátků. Boj proti odborům. Pomoc větším firmám na úkor malých. Zbrojní dohody s USA. Plány na zvýšení DPH. Ohlášené záměry posunout věk odchodu do důchodu. Ještě za minulé vlády daňové úlevy především pro bohaté v podobně zrušení „superhrubé mzdy“: odhlasováno ANO, ODS a SPD. Narušení výběru daní skrze zrušení EET. Ořezávání státu ve jménu „boje proti zadlužení“ (které je stále pod průměrem EU). Stagnace platů pracujících ve veřejné sféře. A jiné.
Válka na Ukrajině má kromě svého dosti nehezkého profitérského aspektu také tu funkci, že poskytuje PR vládě a Petru Fialovi, jaký je „státník“, a zároveň slouží jako záminka pro netransparentnost, sociální škrty a pokusy „utáhnout šrouby“ a ještě snížit úroveň demokratické fasády české společnosti.
Petra Fialu je tedy záhodné studovat, ale je nepravděpodobné, že by z hlediska metod, jaké používají političtí vykonavatelé zájmů vlastnické třídy, přišel s něčím novým.
