Článek
Obrazovky vítězí, čtení ustupuje
Minisčítání 2025, do něhož se zapojilo téměř 84 tisíc žáků ve věku 9–15 let, ukázalo, že internet je pro děti dominantním prostorem trávení volného času. Nejčastěji na něm stráví zhruba tři hodiny denně, přičemž pětina dětí je online dokonce více než pět hodin denně. Největší pozornost si získávají videa na YouTube, sociální sítě jako Instagram a TikTok nebo online hry.
Výrazným signálem změny doby je také masové využívání umělé inteligence – devět z deseti dětí si ji už alespoň jednou vyzkoušelo. Technologie jsou pro ně samozřejmostí, nástrojem zábavy, učení i komunikace. Na opačném konci žebříčku stojí klasická četba. Žádnou knihu za celý rok nepřečetla pětina dětí, mezi chlapci dokonce čtvrtina. U patnáctiletých je situace ještě varovnější – knihu nečetla už třetina z nich. Zájem o knihy s věkem klesá a rozdíly mezi pohlavími se prohlubují.
Konec knih, jak je známe?
Na první pohled by se mohlo zdát, že kniha v digitálním světě definitivně prohrává. Proč se ponořit do textu, když je možné sledovat nekonečný proud krátkých videí, nechat si odpověď vygenerovat umělou inteligencí nebo komunikovat se světem skrze sociální sítě? Jenže tak jednoduché to není. Stejná data totiž ukazují i méně očekávaný obraz dnešních dětí. Přes silnou orientaci na technologie neztrácejí vztah k pohybu ani k zážitkům mimo online svět. Pravidelně sportují, tráví čas venku a mají zájem o aktivity, které vyžadují soustředění a vytrvalost. A právě tady se otevírá prostor i pro knihu.
Kniha není mrtvá, jen se musí změnit
Fakt, že 12 % dětí stále přečte více než deset knih ročně a mezi nejmladšími je tento podíl ještě vyšší, naznačuje, že čtení z dětského světa nemizí – spíše se proměňuje. Problémem nemusí být samotná kniha, ale způsob, jakým ji dětem nabízíme. Kniha dnes soupeří s extrémně atraktivními formami obsahu. Pokud má obstát, musí být součástí širšího příběhu: propojená se školou, rodinou, digitálním světem i aktuálními tématy. Nemusí stát proti technologiím, ale vedle nich – jako prostor pro klid, představivost a hlubší porozumění.
Možná tedy kniha pro nejmladší generaci neumírá. Jen už nemůže spoléhat na to, že si k ní děti cestu najdou samy. V době sociálních sítí a umělé inteligence potřebuje průvodce – rodiče, učitele i společnost jako celek. Pak má šanci zůstat živým médiem i pro generaci, která vyrostla s mobilem v ruce.








