Krásný výlet na kole kolem ostrova Visingsö. Ohromí vás klidem i památkami

Pokud byste se vydali někdy do Švédska, pak je to hezký nápad na aktivní trávení volného času. Někdo vyráží po památkách, jiný do přírody, další si rád vyjede na kole. A tady se dají všechny tři alternativy spojit v jeden příjemný zážitek a vyrazit s kolem kolem ostrova Visingsö.

A tak jsme jednou někdy na konci května naložili naše kola na nosič osobního auta a vyjeli z Jönköpingu směr Gränna. To je malé městečko nějakých asi 40 km a cca půl hodinky jízdy severně od nás. Zmiňovala jsem se o něm již ve svých článcích o Brahehus a vánočních trzích. Je to malá obec, kterou založil Per Brahe v roce 1652.

Samotná Gränna se svými strmými uličkami a malými dřevěnými domečky je také velmi zajímavým místem, ale nás teď zajímá především její půvabný přístav a hlavně ostrov Visingsö, který se táhne podél pobřeží Gränny. Přístav je oblíbený a bývá v létě obsypán turisty, v restauracích a kavárnách je plno i proto, že vedle přístavu se rozkládá pěkný velký kemp.

Když jsme dojeli do přístavu, který je opravdu velmi sympatický a působí tak nějak útulně, nechali jsme auto na parkovišti a vzali baťůžky, nasadili helmy a brýle a vyjeli na kolech k lodi. Tedy k trajektu, který tam pravidelně pendluje a převáží lidi i auta na ostrov a zpět.

Předpověď počasí slibovala nádherný den a já jsem se moc těšila na ten výlet. Jednak člověk něco udělá pro své zdraví jízdou na kole, i když přiznávám, že na elektrokole, ale jedete přírodou, také objevujete nová místa, a čekalo nás i trochu kultury a památek.

Ostrov Visingsö je podlouhlý, je to taková nudle táhnoucí se podél pobřeží, dlouhý 14 km a v nejširším místě je asi 3 km široký. Leží na jihu jezera Vättern, nejdelšího a druhého největšího ve Švédsku. Jezero jsem zmiňovala, když jsem psala o městě Jönköping.

Trajekt nás vyplivnul i s koly v přístavu zhruba ve třetině délky ostrova. A ihned po vystoupení z lodi si můžete vybrat, zda ostrov objedete zprava nebo zleva. Anebo nejdřív navštívíte zříceninu hradu z 16. století nacházející se téměř v přístavu. Na konci května je už teplo a otevřená sezóna, takže si můžete dát již rovnou v přístavu u stánků párek, zmrzlinu nebo něco dobrého i v nedaleké restauraci.

My jsme se rozhodli vzít to vlevo, tedy na jih, kolem kempu pro karavany dál okružní cestou po ostrově. Ano, můžete se nechat přepravit na ostrov i s karavanem a zaparkovat ho hned blízko přístavu a užít si ostrov déle. Hned vlevo od přístavu je také zábavní centrum, kde si můžete zahrát minigolf, půjčit dětem dětské elektromobily, bagr nebo trampský džíp. Děti tam můžou skákat na nafukovacích hradech. Dají se tam také půjčit kola pro uskutečnění výletu po ostrově.

Vjeli jsme do příjemného lesíka a zpevněnou lesní cestou jsme pokračovali vstříc našim dnešním dobrodružstvím. Brzy se před námi otevřela krajina a do všech stran se rozbíhala pole a louky. Naší první zastávkou byla útulná kavárna Persgården Ekologiska AB. Což je vlastně společnost, která v malém butiku prodává med, müsli a ořechové směsi, jež produkuje. Provozují také kavárnu s krásnou velkou zahradou s pár stolky, kde si člověk může užít pohodu a nasát pěknou a uklidňující atmosféru i perfektní výhled na jezero.

Pokračovali jsme na jih ostrova a dojeli k Alpakám, které tam chová jedna rodina. Pohladili jsme si je a ujížděli dál k jihu již po hlavní silnici vedoucí až k samotnému jižnímu cípu ostrova. Malá odbočka z hlavní cesty v místě, kde se již stáčí k západu, nás přivedla až ruinám hradu Näs stojících těsně na břehu jezera. Dřív se prý jmenoval Visingsö dům, nyní nese jméno blízké vesničky Näs. Kousek dál je travnaté místo k stání, tzv. Ställplats. Tam můžete také zastavit s karavanem nebo si u vody postavit stan.

Po dalších pár metrech narazíte na zvláštní budku, která slouží jako prodejní automat na pití a nějaké malé občerstvení. Za pár domky označenými jako vesnička Näs jsme se stočili již k severu a užili jsme si docela dlouhou jízdu podél jezera otevřeným prostranstvím s poli a loukami a moc hezkými výhledy na vodu. Dost tam fouká, ale jízda to byla parádní. Ještě před Tunnerstad jsme využili příležitosti a skvěle poobědvali v domácí zahradní restauraci.

Po obědě jsme projeli centrem ostrova po hlavní silnici a nejhustěji osídleným místem Tunnerstad dál směrem na Kumlaby. Cestou jsme si prohlédli Visingsö hotel a Konferens a  míjeli školní hřiště a domky obyvatel nebo prodejnu potravin. Přespat můžete kromě hotelu i ve Vandrarhemu, což je ubytovna pro turisty nedaleko. Hezkou zastávkou byla i krátká obhlídka okolí kostela Kumlaby. Jejich hřbitovy připomínají upravené louky s pomníčky. U kostela jsme potkali vyhledávanou turistickou atrakci zvanou Remmalag. Jedná se o kočár tažený koňmi, kde cestující sedí ve dvou podélných řadách zády opřenými o opěradlo uprostřed. Po krátké přestávce jsme opět nasedli na kola a zamířili dobýt co nejsevernější místo ostrova.

Přes dalších pár osídlených míst jako třeba Grönstad a Säby jsme se dostali opět kolem polí a volných ploch s výhledem na jezero až k místu s názvem Ed. To byla nějaká usedlost, přes kterou se nedalo jet dál. Stála tam i cedule, že tady končí veřejná cesta. Dál vedly již jen stezky v trávě a přes soukromé louky.

Ohromilo mě krásně upravené prostranství kolem domu a v jednom místě jakýsi stánek s jednou stranou otevřenou a policemi, na nichž byly vystaveny zemědělské produkty majitelů s uvedenými cenami a nabídkou zakoupení čehokoli a zaplacení tzv. swishem. To znamená, že přes aplikaci swish naskenujete jejich QR kód a zaplatíte sami za to, co se vám hodí koupit. Nikdo tam samozřejmě nehlídkoval. My jsme si v tom samoobslužném stánku koupili výborný domácí česnek. Super zařízení. Lidé se tady absolutně nebojí, že by produkty někdo rozkradl. To mě fakt udivilo a pohladilo na duši, že něco takového ještě v dnešním světě existuje. Další pravdou je, že to bylo tak trochu na konci světa.

Než jsme se otočili zpět k přístavu, zamířili jsme ještě i s koly směrem k pláži a malému letišti. Objevili jsme rozlehlé golfové hřiště s 9 jamkami, ale 18 odpališti, což znamená, že hřiště se mění podle odpaliště, ze kterého hrajete. Upozorňují tam, že hřiště je ovlivněno počasím, větrem a jezerem Vättern, pokud je větrno, je prý náročné. Část hřiště je využívána dokonce jako letiště malých letadel.

A u golfového hřiště a letiště zároveň začínala nádherná písčitá pláž táhnoucí se směrem na jih, na které jsme si příjemně odpočinuli. Koupat se však nedalo. Ani v létě voda není pro našince, jezero je dost studené a je spíš jen pro otužilce. Kromě toho některé z fotek jsem použila i z naší další návštěvy na podzim, kdy to už vážně nebylo ani na opalování.

Pak jsme se už jen vraceli stejnou cestou, protože z úplného severu ostrova směrem na jih k přístavu vede jen jedna. Na zpáteční cestě jsme ještě odložili kola při návštěvě zajímavého Tempelgården neboli Chrámového dvora. Je to umělecká farma se sochami a uměním malíře a sochaře z Visingsö Olle Krantze. Chrám byl postaven v roce 1913 a patřil k theosofickému centru, které dříve na ostrově existovalo. Sochy jsou rozestavěny v zahradách a vevnitř v sále je výstava obrazů.

Pak už jsme se přiblížili kolem druhého z kostelů na ostrově k přístavu. Oba kostely, i ten výše zmiňovaný v Kumlaby i tento zvaný Ströja byly románské a postaveny v průběhu 12. století. Kostel v Kumlaby se částečně zachoval v původním stavu. U kostela Ströja se zachovala věž a v letech 1623 až 1636 dal postavit honosný kostel v renesančním a barokním stylu Magnus Brahe. Zemřel ještě před dokončením stavby, a proto se jej ujal a dostavěl jeho synovec, Per Brahe, jako nový hrad a náhrobní kostel a památku na rod Brahe – Visingsborgský zámecký kostel (Visingsborg Castle Church).

A protože jsme měli do odjezdu trajektu ještě čas, využili jsme zahradu s kavárnou nedaleko. Vypadalo to spíš jako zahradnictví, ale zase příjemný odpočinek po těch kilometrech na kolech.

Na ostrově prý byly objeveny hroby z doby kamenné a bronzové a v hrobě z doby bronzové byl nalezen miniaturní bronzový meč, který se používal jako přívěšek pro štěstí. Na ostrově bylo odkryto i velké pohřebiště mimo jiné z předřímské doby železné, zvané Jižní pohřební pole.

V Kumlaby, v Arvidsgårdu také objevili hroby, tentokrát z doby Vikingů, včetně množství kostí, dřevěného uhlí a bronzového klíče. Během 12. a 13. století byl Visingsö centrem švédské královské moci. Hrad Näs na jižním cípu ostrova sloužil jako rezidence mimo jiné pro Magnuse Ladulåse, švédského krále v letech 1275 – 1290, a podle nějž pojmenovali park nově zbudovaný v Jönköpingu a který oficiálně otvíral současný král. O setkání s králem si můžete přečíst v mém dřívějším článku. Během 17. století mocný rod Brahe uplatňoval svou moc z hradu Visingsborg na východní straně ostrova, tedy v dnešním přístavu. Dnes z obou staveb zbyly jen ruiny. Tolik z historie.

Ostrov je tak akorát na cyklovýlety, bydlí tady stabilně něco málo přes 700 obyvatel a cestou je opravdu co prohlížet. Moc hezká vyjížďka na kolech. Jak jsem psala, vrátili jsme se na ostrov ještě víckrát a dokonce jsme to jednou zkusili na elektrokoloběžkách. Ale musím uznat, že to jsme byli trochu „vyklepaní“, přece jen ne všude jsou hladké asfaltky, a tak je kolo na přesuny po ostrově asi mnohem příjemnější.

Ale vím, že i u nás je pořád co objevovat. Že je již zbudováno mnoho cyklostezek podél řek a vedoucích krásnými místy naší země.

Šťastnou ruku při výběru výletu nejen na kolech a krásný den vám všem!

Zdroje:

osobní návštěva místa, vlastní zážitky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A4nna

https://sv.wikipedia.org/wiki/Brahekyrkan

https://sv.wikipedia.org/wiki/Remmalag

https://sv.wikipedia.org/wiki/Visings%C3%B6