Článek
Včera jsem měla díky pracovním pochůzkám možnost zavítat na Staroměstské náměstí, na kterém právě probíhají vánoční trhy. Během noci a rána v Praze dokonce nasněžilo, takže to trhům dodávalo patřičnou vánoční atmosféru. Trhy by v deseti stupních nad nulou nebyly nic moc. Kolem dvanácté dopoledne bylo lidí v uličkách mezi stánky požehnaně. Bohužel samotné stánky nejde ani nijak rozumně obejít, protože všude kolem narazíte na turisty s klobásou na tácku nebo svařákem v ruce, pózující pro fotku s Týnským chrámem, jesličkami, Staroměstskou radnicí, náhodným kolemjdoucím, holuby u odpadkového koše nebo nevím s čím ještě. Rozhodně se nechci nechat zachytit na cizí telefon a placatit se na na něčí fotce i za 30 let, s nešťastným výrazem ve tváři, protože proč mě fotíte a já tady ani nechci být. Na druhou stranu kdo si nechává vyvolávat fotky z telefonu. Snažíte se vyhnout, kličkujete, uhýbáte, ale stejně na něčí fotce určitě skončíte.
Co je pro mě ale nejvýraznějším rysem zimy obecně? Masivní, hrudněhrdelní kašel všech tónů, délek a hlasitostí. V minulém článku jsem psala, že jsem se úspěšně nechala pokašlat dvěma dětmi v jednom nejmenovaném obchodním domě. U dětí nikdy nevím, jestli vinit dané chůdě, nebo rodiče. Nebo obojí. Většinou se dostávám do situace, kdy vidím kašlat tímto způsobem dítě a následně i jeho opatrovníka. Pak chápu, že potomek neměl moc šancí správnou metodologii kašlání pobrat. Čest všem rodičům, kteří dítěti napoví, že se kašle s ploutvičkou před ústy.
Není to tím, že nemám ráda děti. Je to tím, že nemám ráda chřipku, nachlazení a vlastně i ten netlumený zvuk chrchlání. Chápu, že i po skončení infekční doby dítě může ještě nějakou dobu kašlat a nemá cenu ho kvůli tomu vylučovat z kolektivu a společných aktivit. Ale je i tak skvělé, když si dá packu před pusu. Za podmínky, že pak tou packou neosahává všechny hračky v hračkářství.
Pokud ovšem s nezakrytou pusou kašle dospělý člověk, je to na pováženou. Mám na mysli ten kašel, kdy zaregistrujete i hluboký nádech před tím. Pak už přijde jen masivní salva kapének vycházejících z do „O“ tvarovaných rtů, společně s notnou dávkou všech možných zvuků. Nemá cenu odkazovat na možnost zůstat s nemocí doma, protože ne každý tu možnost má a navíc nachlazení trvá v průměru týden plus dalších pár dní „odchází“.
Proto kašlejme zodpovědně, v ideálním světě do kapesníku nebo do loktu. A pokud si zakrýváme ústa dlaní, nechytejme se okamžitě po tom tyče v tramvaji nebo rohlíků v krámě. Za správnou techniku kašle vás totiž možná někdo v duchu pochválí.
