Článek
Vladimir Putin ve svém posledním projevu opět potvrdil, že konflikt na Ukrajině podle něj přerostl rámec regionální války. Vyjádřil se, že Rusko si „vyhrazuje právo“ útočit na vojenské cíle v zemích, které poskytují Ukrajině zbraně, což představuje zásadní eskalaci v současné geopolitické situaci. Prohlášení, že Rusko může odpovídat na zapojení Západu vojenskými kroky proti státům, které dodávají zbraně Ukrajině, posouvá konflikt blíže k širší mezinárodní krizi.
Putinova tvrzení o globálním charakteru konfliktu vycházejí z jeho interpretace, že nasazení západních zbraní, jako jsou americké balistické střely ATACMS a střely Storm Shadow/SCALP, nemohlo proběhnout bez přímé účasti specialistů z USA, Velké Británie či Francie. Tyto zbraně Ukrajina nasadila proti vojenským cílům na ruském území. Přestože Putin hovoří o údajné agresi Západu, jeho projev opět zdůrazňuje narativ, že Moskva pouze „odpovídá“ na kroky Západu.
Hrozby a jejich širší dopady
Putinova prohlášení lze interpretovat jako přímou hrozbu rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny. Pokud by Moskva skutečně podnikla kroky proti zemím dodávajícím zbraně Ukrajině, mohlo by dojít k zásadnímu posunu od regionálního konfliktu k širšímu mezinárodnímu zapojení. Taková situace by byla nejen destabilizující, ale mohla by mít katastrofální důsledky pro globální bezpečnost.
Navzdory rétorice Kremlu je třeba připomenout, že samotné Rusko do války na Ukrajině zapojuje i třetí země, například Bělorusko a Severní Koreu. Využití severokorejských vojáků a zbraní dokládá, že Rusko nejedná v souladu s mezinárodním právem, které podobné praktiky zakazuje. Sankce uvalené na Severní Koreu navíc přímo zakazují jakýkoliv export zbraní, což Rusko otevřeně ignoruje. Tento krok ukazuje, že Rusko uznává mezinárodní normy pouze tehdy, když slouží jeho vlastním zájmům.
Dvojí metr Kremlu
Putinova rétorika o globálním charakteru konfliktu by byla přesvědčivější, kdyby nebylo zřejmé, že právě Rusko samo přispívá k eskalaci války. Například využití Běloruska jako odrazového můstku pro útok na Ukrajinu a neustálé zapojování zahraničních spojenců, jako je Severní Korea nebo Írán, dokládá, že Moskva činí to, co na Západě kritizuje. Navíc Rusko ignoruje Chartu OSN, podle níž je napadení sousedního státu s cílem zabrat jeho území jasným porušením mezinárodního práva.
Tvrzení, že západní zbraně vyžadují přímé zapojení zahraničních odborníků, Putin nedoložil. Přesto se jedná o důležitou součást ruské propagandy, která má legitimizovat další eskalaci konfliktu a ospravedlnit kroky Kremlu vůči Západu.
Co bude dál?
Putinova slova opět ukazují, že Kreml nehodlá ustoupit. Místo hledání diplomatického řešení ruská vláda pokračuje v hrozbách a obviňování Západu, čímž vytváří záminku pro vlastní kroky. Je ale stále zřejmější, že právě Moskva nese hlavní odpovědnost za rozšíření konfliktu a jeho globální důsledky.
Mezinárodní společenství bude muset nadále čelit výzvám, které ruská politika přináší, a najít způsob, jak eskalaci konfliktu zastavit. Ať už půjde o posílení diplomatického tlaku, ekonomických sankcí nebo vojenské podpory Ukrajiny, klíčem k řešení bude pevný postoj světových mocností proti ruským snahám o destabilizaci světového pořádku. To, co Rusko provádí jednoduše není v pořádku a týká se to nás všech. Dokud se válčilo „jen“ na Ukrajině, mohli jsme se bát, že nějaký trouba špatně zamíří a spadne něco i k nám, podle nejnovějších slov Putina, se to stát může, jen už to nebude náhoda, ale napadení a pak máme na krku třetí světovou válku. Vůbec nechápu, jak je možné to dopracovat takhle daleko, když už jsme jako lidstvo 2 světové války zažili a víme, ja hrozné a ničivé to je.
