Článek
České školství prožívá krizi, jaká tu podle mě ještě nebyla. Ani s bohatým přísunem financí v minulých dekádách nebylo české školství schopné efektivně předávat znalosti, které mladý člověk skutečně potřebuje vědět. Výsledkem jsou tak mladí lidé s vědomostmi v oblastech, které jsou jim v praktickém životě k ničemu a neschopní vlastní myšlenky. Teď když školství přišlo o část peněz jsem zvědavá, co ze škol bude vylézat teď.
Učitelé se cítí nedocenění
Ze škol se každý rok ozývá stejná písnička už celé roky. Každý, kdo se v něm pohybuje se cítí nedoceněný a vynucuje si více peněz. Často se učitelé, kteří by měli jít našim dětem příkladem, uchylují i k vydírání, protože co jiného stávky jsou? Když škola neotevře, děti zůstávají doma a s nimi i rodiče, kteří budou mít problémy ve svých zaměstnáních. Teď ale místo přísunu dalších peněz přišly škrty a začaly padat výpovědi. Ty sice dopadají především na nepedagogické pracovníky jako jsou uklízečky, kuchařky a školníci, ale v ohrožení jsou i někteří učitelé. Ředitelé škol tak konečně budou muset ukázat, zda jsou lidé na správném místě, protože pro řadu škol nebude situace jednoduchá a budou se muset naučit finance využívat skutečně efektivně, aby bylo i na pracovníky, kteří drží školu v chodu.
Školy vyrábí zaměstnance
„Bez dobrých známek neseženeš dobrou práci!“ Tohle je zaklínadlo řady vyučujících. Nepodporují v žácích originalitu, samostatnost, tvořivost a dělají z nich dav ovcí, pro které je jediná cesta nastoupit do zaměstnání a celý život vydělávat na někoho jiného. Diskuze se zaměňuje s drzostí, leda byste měli názory, které jsou většinou označené jako „akceptovatelné“, ale pozor, když vidíte věci jinak. Nejhorší jsou za mě třeba rozbory literárních děl. Vždyť ty děti se dopředu učí, co si o těch knížkách mají myslet. Zkuste se třeba podívat na babičku z jiného úhlu pohledu, než je „ten oficiální“. Já jsem to udělala a hodnotila jsem babičku z dnešního pohledu. A mrkněte se na ty komentáře.
Praktické věci se ve škole nenaučíte
Na školách absolutně chybí příprava na reálný život. Třeba taková finanční gramotnost. Sami učitelé bohužel ve velké většině neumí s penězi efektivně zacházet, tak jak by to mohli předávat dál? Jak mohou ze škol vylézat děti, které nevědí, jak zacházet s penězi, neznají rozdíl mezi dobrým a špatným dluhem, nevyznají se ve spoření, nechápou složené úročení a v hodinách matematiky sčítají jablka a hrušky místo peněz?
Učitelé úkolují rodiče
Domácí úkoly už dávno do dnešní školní výuky nepatří. Přesto jimi učitelé děti zatěžují a ty pak často nemají žádný prostor na to, aby se věnovaly svými koníčkům nebo si odpočinuly. Jsou přetížené, nepříjemné a doma to odnáší jejich rodina. Ve skutečnosti jsou domácí úkoly důkazem o tom, že učitel nezvládá svoji práci a není schopen ve vyhrazeném čase děti látku naučit. Ty potom musí vše dohánět doma s rodiči.
Výkladem se nikdo nic nenaučí
Nejhorší ze všeho je „metoda“ výkladu. Všeobecně se ví, že výklad je nejméně efektivní styl výuky. Učitel si stojí před tabulí, něco si pro sebe povídá a žáci se baví dle svého. Někteří koukají do mobilu, jiní si pod lavicí čtou, další hrají piškvorky nebo zasněně zírají z okna. Jen pár skalních nadšenců se snaží si z monotónního projevu učitele vytáhnout něco, co by si zapsali do sešitů, aby se to mohli doma naučit. Z látky, kterou jim tak učitel předává, si tak kromě pár výpisků neodnese nikdo nic a dohánět to budou ve svém volném čase. Hlavně, že mají učitelé stále pocit, že jsou nedostatečně ohodnoceni. Na práci, kterou odvádí, berou více než dost. (Čest všem výjimkám.) Čím dál více rodičů se snaží sehnat finanční prostředky, aby své děti mohli posílat na soukromé školy, kde je výuka na zcela jiném levelu a děti ze škol vylézají připravené v životě obstát.
Jak jste s kvalitou výuky a přístupem učitelů spokojení vy?
