Článek
Většina lidí si stále stěžuje na nedostatek peněz. Přitom ale žijí v domech a bytech, jejichž hodnota mnohdy přesahuje miliony korun a jezdí auty, která si pořídili za stovky tisíc. Jakmile však přijde řeč na finance, rázem se z nich stávají oběti inflace a chudoby. Ti, kteří si dovolí přiznat, že jsou spokojení, nebo že se jim daří, jsou okamžitě označeni za zbohatlíky, kteří „nevědí, jaké to je třít bídu s nouzí“.
Nemít peníze je společenská norma
V Česku si lidé rádi stěžují. Stěžování zejména na peníze je snad národním sportem. Pokud nemáte příběh o tom, jak jste museli „utáhnout opasek“, jak všechno zdražilo nebo jak vám hypotéka komplikuje život, nemůžete si dovolit koupit suroviny na Vánoční cukroví, protože máslo stojí o pár korun, ocitáte se mimo mainstream. Zkuste říct na mezi lidmi, že jste spokojení, a daří se vám dobře. Připravte se na pohledy plné podezření a obvinění z arogance. Jen málo lidí vám to bude upřímně přát. Často se budou spíš tvářit, jako byste vše, co máte, utrhli od úst jim.
Závidět není nutné, plánovat ano
Toto chování je úzce spojené s českým pohledem na majetek a finance. Mnozí lidé mají pocit, že přiznat se k úspěchu je špatné. Pokud si někdo pořídí něco dražšího nebo kvalitnějšího, automaticky totiž čelí závisti. „Cože? Boty za 4 tisíce? To bych si nikdy nekoupila! A co ta kabelka? Určitě fake!“ Je to ironie, protože ti samí lidé často nakupují levné zboží, které se po jedné sezóně rozpadne, a ve výsledku utratí víc než ten, kdo investoval do kvality.
Tohle přesvědčení se navíc přenáší i na generace. Místo abychom děti učili, jak si efektivně šetřit, investovat a plánovat, raději je necháme věřit, že „bohatství je špatné“ a že „nemít nic je normální“. Přitom by stačilo začít s jednoduchými principy, například naučit se žít podle svých možností, vážit si kvalitních věcí a nebát se mluvit o penězích.
Co Čech, to (skrytý) milionář
Zásadní problém je, že si často neuvědomujeme hodnotu toho, co máme. Lidé, kteří vlastní rodinné domy nebo byty, si jen málokdy připustí, že jejich majetek má hodnotu několika milionů korun. Jejich argument? „Ale to je jen na papíře, reálně z toho nic nemám.“ Což je svým způsobem pravda – pokud majetek neprodají, nezískají peníze v hotovosti. Přesto to nemění fakt, že jsou o hodně bohatší, než si sami připouštějí.
Bohatství není hřích
Je načase změnit přístup. Bohatství – ať už finanční, nebo materiální – není hřích. Měli bychom se naučit vážit si toho, co máme, a přestat se skrývat za výmluvy. Pokud žijete v domě za několik milionů, máte auto a chodíte ve značkovém oblečení, přiznejte si, že na tom nejste vůbec špatně. Nemusíte se omlouvat, že jste si něco pořídili, a už vůbec ne kvůli tomu, že jste s tím spokojení.
Je to totiž právě spokojenost, co v české společnosti chybí. Místo věčného brečení a závisti bychom se měli naučit inspirovat úspěchy druhých. Když soused má lepší auto, místo závisti bychom si měli říct: „Dobrá práce, třeba jednou budu mít taky takové.“ A když někdo přizná, že se mu dobře daří, naše reakce by měla bý respekt a podpora, ne posměšky.
