Heinrich Himmler bral dceru do koncentračního tábora. Z výletů byla nadšená a otce se vždy zastávala

Heinrich Himmler se narodil 7. října 1900 v Mnichově. Celým svým jménem byl Heinrich Luitpold Himmler. Jeho rodina byla silně nábožensky založena a jeho tatínek pracoval jako římskokatolický učitel, který měl dokonce jeden čas na starosti i samotného bavorského korunního prince. Proto svého syna nutil do vzdělávání a dbal na to, aby dodržoval veškeré mravní i společenské zásady. Himmler začal studovat na gymnáziu v Landshutu, které úspěšně dokončil a rozhodoval se o svém dalším budoucím povolání.

V roce 1917 se rozhodl, že by chtěl pracovat v armádě, kam také později nastoupil jako dobrovolník. Na konci první světové války působil jako kadet v 11. bavorském pluku. Po demobilizaci v roce 1918 začal pracovat jako praktikant na farmě v Ingolstadtu. V roce 1919 úspěšně složil maturitní zkoušku. Tím ale jeho vzdělávání neskončilo, a proto se přihlásil na vysokou školu technickou. Zde také v roce 1922 získal titul Diplomlandwirth (diplomovaný zemědělský inženýr).

Po dokončení vysoké školy zůstal v oboru a v roce 1922 nastoupil do firmy zabývající se výrobou umělých hnojiv jako asistent. Traduje se, že doma choval několik druhů dobytka. To mu ale nestačilo a věděl, že by se chtěl posunout o něco dále. Proto také v srpnu roku 1923 nastoupil do tehdejší NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana) a mezi prvními se zúčastnil neúspěšného pokusu o převrat. Dodnes je v archivu uschován jeho stranický průkaz pod číslem 14 303. Na svou činnost v této straně byl nesmírně hrdý.

Ve službě strany zůstal několik let, a to i poté, kdy ztratil svou pevnou půdu pod nohama, jelikož v roce 1924 přišel o svou práci na farmě. Své politické kariéře se začal naplno věnovat až v roce 1926, kdy vstoupil do ústředí NSDAP a stal se jejím hlavním členem. Během svého působení v této straně potkal svou jedinou ženu Margarete, kterou si vzal v roce 1927 za manželku. O dva roky později se jim narodila dcera Gudrun.

Mezi lidmi a příslušníky NSDAP byl velmi oblíbený, a proto byl následně zvolen za předsedu říšského sněmu. V roce 1931 založil v rámci SS zprvu ideologicky zaměřenou zpravodajskou službu strany, která se později transformovala v bezpečnostní službu SD (Sicherheitsdienst). Vedení této služby svěřil Reinhardu Heydrichovi. Společně s ním pak do roku 1933 posílil vliv nacistů v Bavorsku a zvýšil tím jejich moc. Dne 20. dubna 1934 byl jmenován šéfem pruské policie a tajné státní policie Gestapo.

Na prvním místě byla stále jediná dcera Gurdun, kterou bezmezně miloval a nedal na ní dopustit. Nepřipouštěl si, že by v životě dělal něco špatného, a proto k podobnému názoru vychovával i svou malou holčičku. Je až paradoxem, že člověk, který se podepsal na životech několika milionů nevinných lidí, měl také city a dokázal milovat. Dcera pro něho byla jako anděl. Často mu dodávala chuť žít a dělat svou práci ještě lépe.

Gudrun se narodila 8. srpna 1929 v Německu. Byla to prvorozená dcera Heinricha Himmlera, tehdejšího představitele SS. Se svým otcem trávila opravdu hodně volného času, a dokonce s ním jezdila i na výlety do koncentračního tábora. Během návštěvy byla část exkurze věnována prohlídce uvězněných Židů. A právě zde si děvčátko uvědomovalo, jak skvělou práci její tatínek vykonává.

O svých návštěvách v koncentračním táboře si dokonce vedla deníček, na který byla velmi hrdá. A právě v tomto deníčku si pravidelně zapisovala vše, co viděla. Byla si jistá, že jednoho dne půjde po vzoru svého otce, ke kterému vzhlížela. „Bylo to moc hezké. Dnes jsme šli do koncentračního tábora SS v Dachau. Viděli jsme všechno, co jsme mohli. Viděli jsme zahradnické práce. Viděli jsme hrušně. Viděli jsme všechny obrázky, které namalovali vězni. Úžasné. A potom jsme měli hodně jídla. Jen ty lidi se divně dívali a vypadali zvláštně. Jako kdyby se nikdy neumyli,“ napsala ve svém deníčku v době, kdy jí bylo kolem dvanácti až třinácti let.

Nejhorší na tom všem je, že Gudrun se svého otce zastávala i poté, co si musela být velmi dobře vědoma toho, jakých krutých činů se dopustil. Heinrich Himmler zemřel 23. května 1945 poté, co byl zadržen britskou armádou. Ve svých ústech měl schovanou ampuli kyanidu, kterou následně spolkl. Odmítl totiž čelit soudnímu tribunálu a zpovídat se veřejnosti ze svých činů. Ani setkání s realitou a pohledem na následky války názor nezměnila, ba naopak. Svého otce ještě více omlouvala a souhlasila s jeho kroky. Dokonce i ona sama podporovala nacisty po konci světové války.

Proti nikomu z nich nikdy nevypovídala a snažila se je ze všech sil bránit. Na závěr své soudní řeči jednoho dne prohlásila, že lituje toho, že svého otce ještě více nepodpořila. „Kdyby Hitler vyhrál válku, všichni ti, kteří mě teď nenávidí, by se mi klaněli. Jsem Himmlerova dcera a muži, kteří sloužili mému otci, teď dělají, že mě neznají,“ řekla na závěr svého prohlášení a nemohla pochopit, proč se lidé k její rodině otočili zády. Gudrun Burwitz zemřela 24. května 2018 v Mnichově. Na konci svého života byla opuštěná a plná hořkosti. Dožila se 88 let.

Zdroje: plzennoviny, g.cz, nytimes, cbs news, apnews

kniha LEBERT, Norbert, and Stephan. My Father's Keeper: Children of Nazi Leadership: An Intimate History of Damage and Denial, translated by Julian Evans. New York: Little, Brown, 2001. ISBN 0-316-51929-4