Hitlerova pilotka, která doplatila na jeho náklonnost. Hanna Reitschová svého rozhodnutí nelitovala

Hanna Reitschová se narodila 29. března 1912 v Jelení Hoře. Její dětství vůbec nebylo takové, jaké by si dívky jejího věku představovaly. Její otec měl jasná pravidla a jeho dcera nemohla dělat nic, co by jí bavilo. Doma velmi často padaly striktní zákazy a kvůli němu se musela vzdát i svého největšího koníčku, mezi které patřilo létání. Avšak na jeden kompromis ho dokázala přemluvit, a to ve chvíli, kdy se rozhodla pro kurz plachtění. Její koníčky otce nezajímaly a bylo mu jedno, zda má talent na plavání, létání nebo plachtění. Chtěl, aby jeho dcera vystudovala obor, který jí otevře cestu do světa.

Její otec byl vyhlášený oční lékař a nechtěl, aby mu dcera dělala ostudu. Proto se také Hanna rozhodla vystudovat medicínu, ačkoliv dopředu věděla, že tuto práci nikdy dělat nebude. Hanna nakonec svou vytrvalostí a nadšením pro létání přesvědčila své rodiče, aby jí umožnili absolvovat alespoň kurz motorového létání. Přestože před zahájením kurzu měla jen minimální zkušenosti s pilotováním, projevila neuvěřitelný talent. Její rodiče si brzy uvědomili, že její budoucnost nebude spojena s běžným životem, ale že se stane výjimečnou pilotkou.

Hanna během kurzu dokázala, že je opravdu nadaná a létání ji jde velmi dobře. Proto se také zúčastnila plachtařské expedice v Jižní Americe a jako první žena přeletěla Alpy bezmotorovým letadlem. V roce 1937 dosáhla jako první žena pilotující vrtulník velkého a zasloužilého úspěchu, když na stroji Focke-Wulf Fw 61, který navrhl profesor Henrich Focke, překonala světový rekord v délce letu. O rok později, a to v roce 1938, předvedla své dovednosti v pilotování vrtulníku během vystoupení v berlínské Deutschlandhalle, kde létala přímo ve výstavní hale.

Jako zkušební pilotka se Hanna Reitschová podílela na testování několika významných letadel té doby. Mezi ně patřil například transportní letoun Messerschmitt Me 321 Gigant a raketový kluzák Messerschmitt Me 163 A. V letech 1943 a 1944 se také věnovala testování pilotované verze raketové pumy V-1. A právě to byl osudný projekt, který tuto mladou pilotku spojil s nacistickým Německem. Hanna Reitschová svými schopnostmi a odvahou přispěla k vývoji několika klíčových letadel druhé světové války.

A to nebylo všechno. Krátce předtím, než vypukla druhá světová válka, se Hanna dočkala dalšího významného ocenění, díky kterým se seznámila s několika významnými osobami. Mezi nimi byl Adolf Hitler, který tuto ženu zaměstnal jako zkušební pilotku Luftwaffe. V roce 1944 přišla Hanny Reitschová s kontroverzním nápadem sebevražedných misí, které měly jediný cíl, a to zničit americké letouny.

Právě tímto návrhem zaujala samotného vůdce Třetí říše, který byl překvapen jejím talentem a oddaností nacistickému Německu. Zde tato mladá dáma ukázala, jak daleko je schopna zajít jen proto, aby se posunula o něco dále. A Hitler její nápad kvitoval a rozhodl se, že ho uskuteční. Více než sedm desítek dobrovolníků bylo vybráno pro tuto akci. Tito lidé byli připraveni obětovat své životy pro vlast. Adolf Hitler tuto sebevražednou operaci schválil, ale k její realizaci nikdy nedošlo. Důvody zůstaly dodnes neznámé.

Na konci války byly vztahy v Německu velmi napjaté a Hitler věděl, že činí svá poslední rozhodnutí. O několik dnů později tak Adolf Hitler odvolal Hermanna Göringa z pozice vrchního velitele Luftwaffe a na jeho místo jmenoval Roberta von Greima. Pro oficiální jmenování musel von Greim dorazit do Hitlerova bunkru v Berlíně, kde se v té době skrýval se svou ženou Evou Braunovou. Jako jeho pilotku si vybral Hannu Reitschovou. Spolu přistáli v blízkosti Braniborské brány a poté se vydali do bunkru. Zde jim Hitler předal dvě kapsle s kyanidem a nařídil jim, aby opustili Berlín a následně kapsle pozřeli.

Právě vzlétající stroj se ocitl pod neutichající palbou, jelikož si příslušníci Rudé armády mysleli, že je v něm i Hitler. Hanny byla ale natolik zkušená pilotka, že se dokázala všem střelám vyhnout. Po úspěšném odletu z Berlína se Hanně podařilo bezpečně přistát na plánovaném místě. Krátce po svém přistání byli oba zajati a podrobeni výslechu. Robert Von Greim spáchal 24. května sebevraždu, zatímco Hanna Reitschová strávila následujících 18 měsíců ve vězení. Kyanidovou kapsli totiž nedokázala pozřít. Zemřela v roce 1979 ve věku 67 let na infarkt. Její nacistická minulost jí provázela celý život, ale ona byla na svou oddanost hrdá.

Zdroje: stoplusjednička, welt.de, epochaplus, Brittanica, warfarehistorynetwork

Létání - můj život, Hanna Reisch, ISBN 80-85957-01-9