Článek
V období, kdy totalitní režim upevňoval svou moc, se zrodila inovativní myšlenka o rozšíření území Československa. Zásadním prvkem tohoto plánu bylo znovuobnovení představy o koridoru vedoucího k Jugoslávii, o kterém přemýšleli i politici v době formování Československa. Tomáš Masaryk při prezentaci koncepce budoucího státního uspořádání v roce 1915 zmiňoval koridor, který by procházel přes Burgenland, odděloval Rakousko od Maďarska a spojoval Československou republiku s jihoslovanskými zeměmi. Vše vypadalo velmi slibně a plány byly jen kousek od realizace.
Masaryk nápad kvitoval, ostatní ho shodili ze stolu
Profesor Karel Žlábek přišel jednoho dne s odvážným návrhem, který dokonale znázorňoval myšlenku, že se lidé z tehdejšího Československa dostanou k Jaderskému moři tunelem během pouhé 2 hodiny. Tento nápad zpočátku kvitoval i tehdejší prezident T. G. Masaryk, který ho odprezentoval na memorandu Independent Bohemia (Samostatné Čechy) britskému ministrovi zahraničí.
Plán byl jasný. Vybudovat dopravní koridor, který by spojoval Československo s Jadranem a vedl by přes Rakousko a Maďarsko. Lidé by tak mohli snáze jezdit na dovolenou k moři a průmyslové zásobování země by se výrazně usnadnilo. Přes dlouhé debaty a neustále dohady nakonec Masaryk od svého nápadu upustil. „Taková myšlenka je naprosto nestoudná a neobhajitelná,“ pronesl britský premiér, který s nápadem nesouhlasil.
Profesor Karel Žlábek měl nápad důkladně promyšlený. Dnes jsme mohli mít vlastní ostrov a moře.
Tunel o délce 350 km a cesta dlouhá 2 hodiny
V roce 1944 přišel profesor Karel Žlábek s dalším nápadem na výstavbu železničního tunelu, který by směřoval do Jugoslávie. O třicet let později, v roce 1975, byl zpracován oficiální projekt tunelu Adria. Ten znázorňoval trasu z Českých Budějovic až na uměle vybudovaný poloostrov, který by patřil výsadně Československu. Plány na železnici s rychlovlaky, které měly dorazit k Jadranu za pouhé dvě a půl hodiny, byly skutečně revoluční a nikdo nechápal, kde se takový návrh vzal.
Realizace tohoto projektu by znamenala významný inženýrský a stavební úspěch století. Jenže v cestě mu stáli komunisté a tehdejší vládní moc. Projekt Adria, který byl důkladně naplánován a přednesen v polovině 70. let zahrnoval i výstavbu železniční trati o délce 410 kilometrů. Trasa však neměla vést pouze po pevnině a měla být tvořena z velké části tunely. Celková délka tunelů měla dosahovat 350 kilometrů.
Za pár let se jím bude přepravovat zboží i lidé. Rychlovlak cestu zvládne za dvě hodiny. Budeme nejrychlejším špeditérem v Evropě. Češi budou jezdit k moři na víkend.
Komunistům se nápad nelíbil a báli se útěků lidí ze země
Výstavba tohoto majestátního tunelu měla začít v roce 1991 a podle původního plánu měla výstavba trvat přibližně 30 let. Ostrov Adriaport měl být vybudován z vykopané zeminy a vše bylo v tehdejší Jugoslávii domluveno. Náročný a bedlivě promýšlený plán měl všechny poklady vypracované do nejmenšího puntíku a nic nebránilo tomu, aby se začalo stavět. Jenže komunisté řekli ne.
Obávali se totiž toho, že by lidé mohli využít tento tunel ke svým útěkům z vlasti a zároveň do svých domovů dovážet jakékoliv zboží, které bylo v tehdejší době zakázané. Z uvedených důvodů komunistická vláda projekt rezolutně zamítla. Tento ambiciózní plán tak zůstal jen na papíře, v podobě propracovaných skic a detailně vypracovaných návrhů, které nikdy nebyly realizovány.
Zdroje: wikipedia.org, YouTube.com, epochaplus.cz, stoplusjednicka.cz
