Článek
Aspartam - sladidlo, které najdeme v light colách a jiných nápojích, v nízkokalorických jogurtech, proteinových tyčinkách, žvýkačkách a bůhví v čem ještě. Kdo si někdy koupil něco „bez cukru“, skoro jistě ho ochutnal.
A taky se o něm možná něco doslechl – jedni totiž tvrdí, že je to skvělý pomocník, který nás uchrání před přebytečnými kaloriemi, jiní naopak varují, že jde o zdravotní riziko. Pojďme se v tomto článku podívat na to, co říká aktuální věda v nejnovější souhrnné studii, která je k nahlédnutí buď zde, nebo pod článkem.
Co vlastně vědci zkoumali?
Tým výzkumníků se rozhodl v debatách o nebezpečnosti aspartamu udělat trochu jasno. Prohrabali se stovkami článků, databází i klinických registrů a nakonec poskládali dohromady sto experimentů, které měly jedno společné: sledovaly, co aspartam dělá s naším tělem. Konkrétně s hladinou cukru v krvi, s inzulínem a s hormony, které mají prsty v tom, jestli máme hlad, nebo jsme sytí.
Do souhrnu vědci zahrnuli jak krátkodobé studie, kdy účastníci dostali nápoj s aspartamem a pak se měřilo, co se děje během pár hodin. Ale i studie, které trvaly týdny nebo dokonce měsíce. Účastníky byli zdraví lidé, lidé s cukrovkou i ti, co tvrdili, že jsou na aspartam citliví.
Krátkodobý efekt
Zde je výsledek docela jednoznačný a celkem nepřekvapivý. Když si dáme něco s klasickými cukry (glukóza, sacharóza apod.), krevní cukr i inzulín nám vyletí nahoru. Nicméně po aspartamu se prakticky nic neděje a chová se stejně neutrálně jako obyčejná voda nebo jiná sladidla bez kalorií.
Dlouhodobý efekt
A co když ho pijeme nebo jíme týdny a měsíce? Tady se ukázalo, že dlouhodobě se hodnoty cukru v krvi, inzulínu, ani ukazatele jako HbA1c nijak výrazně nemění (HbA1c je krevní test, který ukazuje průměrnou hladinu cukru v krvi za poslední dva až tři měsíce). Ani u zdravých lidí, ani u diabetiků. A hormony jako leptin nebo GLP-1, které mají vliv na chuť k jídlu, se také skoro nehnuly.
Citliví jedinci a diabetici
Vědci se podívali i na ty, kteří tvrdili, že jim aspartam nedělá dobře. Ani zde se ale žádné drama nekonalo. Občas se objevil drobný výkyv v jednom hormonu, ale celkově nic, co by ukazovalo na skutečný problém. Podobně i u diabetiků, jak už bylo zmíněno výše – na rozdíl od klasického cukru měl aspartam na inzulín a krevní cukr malý vliv.
Vedlejší účinky
Možná teď někoho napadne: a co bolesti hlavy, trávení, nebo jiné nepříjemnosti? Podle tohoto aktuálního přehledu studií se žádné zásadní problémy nevyskytly. Lidé aspartam snášeli dobře, a to i v dávkách, které by v běžném životě nikdo asi nekonzumoval.
Omezení výzkumu
Autoři výzkumu však sami upozorňují, že z výsledků si nemůžeme být moc jistí. Spousta zahrnutých studií měla jen malý počet účastníků, každá studie byla dělaná trochu jinak – někde se srovnávalo s vodou, jinde s colou, nebo s jiným sladidlem. To všechno může výsledek trochu zkreslit, a proto vědci mluví o tom, že jistota důkazů je zatím spíše nízká.
A co střet zájmů?
Je fér zmínit také další věc: studii financovala společnost Ajinomoto, která se výrobou a výzkumem sladidel zabývá. Autoři tvrdí, že firma do samotného výzkumu nemluvila, čemuž sice můžeme věřit, ale také nemusíme. Navíc hlavní autorka studie už dříve spolupracovala s různými potravinářskými firmami – od výrobců sladidel až po nápojáře. Ostatní autoři žádné vazby nehlásí.
To ale samozřejmě neznamená, že by výsledky studie byly automaticky nevěrohodné - vědecký závěr se tím nemění. Navíc zainteresovanost firem do výzkumu je celkem běžná praxe. Každopádně je dobré vědět, kdo výzkum platil a kdo se na něm podílel.
Závěrem
Co si tedy z této rozsáhlé studie odnést? Že pravděpodobně můžeme být v klidu. Vědci prošli sto experimentů a výsledky nejsou nijak dramatické. Aspartam nezvedá cukr v krvi ani inzulín, když ho porovnáme s vodou nebo s jinými nízkokalorickými sladidly. A když místo cukru použijeme aspartam, krevní cukr i inzulín zůstanou nižší než u klasických sladidel – což je určitě dobrá zpráva.
A co se týče dlouhodobého hlediska, tak se momentálně nezdá, že by měl aspartam nějaké negativní účinky. Žádné zhoršení zdraví, žádné zjevné riziko. Na druhou stranu ale ani velké benefity. Spíše neutrální výsledek: neškodí, ale zázraky od něj taky nečekejme.
Vlastně tato zjištění korespondují i se zjištěními jiné aktuální metaanalýzy, která se ale zabývala umělými sladidly obecně (v nápojích), a kterou jsem zpracoval v článku zde:
Nicméně protože jistota důkazů je vědci označena jako velmi nízká, tak momentálně spíše tušíme, než víme. Ale z toho, co zatím máme, plyne jedno: kdo je „závislákem,“ a/nebo vášnivým konzumentem všeho sladkého a sáhne po aspartamu místo cukru, udělá pro své tělo pravděpodobně lépe, než kdyby dále jedl potraviny a pil nápoje plné rychlých cukrů (bez vlákniny).
Je ale docela škoda, že se ve studii neřešil i vliv aspartamu na náš střevní mikrobiom. To se totiž také hodně probírá, ale o tom třeba někdy jindy zase v jiném článku.
Zdroj:
