Článek
Cukrovka 2. typu dnes není žádná okrajová diagnóza. Týká se obrovského množství lidí napříč světem a pacientů dále přibývá. Nejde přitom jen o to, že člověku stoupá cukr v krvi. Často se s tím veze i rozhozený cholesterol, vyšší riziko potíží se srdcem a cévami a celkově metabolismus, který přestává fungovat tak, jak má.
Léky jsou jedna část příběhu. Druhá, velmi důležitá část, je životní styl. Tedy to, co jíme, jak se hýbeme a co děláme dlouhodobě. Právě sem míří nová vědecká práce, která zkoumala populární otázku: pomůže lidem s cukrovkou 2. typu více kombinace nízkosacharidové stravy a cvičení, než cvičení s běžnou stravou bez omezení sacharidů?
Co vědci zkoumali?
Autoři této práce nezkoumali jednu jedinou skupinu lidí v jednom experimentu. Vzali dostupné kvalitní studie, ve kterých se lidé náhodně rozdělovali do různých režimů, a podívali se na ně jako na celek. Jinými slovy: poskládali výsledky více pokusů dohromady a zkusili z nich vyčíst spolehlivější obrázek.
Do analýzy zařadili 12 studií s celkem 805 účastníky. Šlo o dospělé osoby s diabetem 2. typu. Studie probíhaly od 8 týdnů až po 2 roky.
Porovnávaly se dvě skupiny:
- nízkosacharidová dieta + cvičení,
- běžnější strava bez omezení sacharidů + stejné cvičení.
Za nízkosacharidovou dietu autoři považovali režim, kde sacharidy tvořily méně než 45% denního energetického příjmu.
Cvičení se lišilo podle jednotlivých studií. Někde šlo o aerobní trénink, jinde o silový, kombinovaný, nebo intervalový.
Systematický přehled s metaanalýzou z konce roku 2025 přikládám zde, nebo je také pod článkem.
Co se zjistilo?
Když se spojily výsledky všech studií dohromady, tak nízkosacharidová dieta společně s cvičením nevedla k jasně lepším výsledkům v těchto ukazatelích:
- dlouhodobý krevní cukr (HbA1c),
- glykémie (hladina cukru v krvi) nalačno,
- hladina inzulínu,
- inzulínová rezistence (HOMA-IR).
Jinými slovy: pokud obě skupiny cvičily, samotné omezení sacharidů celkově nepřineslo jednoznačný náskok.
To je důležitý moment. V internetových debatách se často vytváří dojem, že méně sacharidů je automaticky nejlepší cesta pro každého diabetika. Tato analýza tak jednoduchý závěr nepotvrdila.
Krátkodobě to ale vypadalo lépe
Zajímavost přišla ve chvíli, kdy vědci rozdělili studie podle délky trvání.
U intervencí trvajících 6 měsíců nebo méně se objevilo zlepšení HbA1c a náznak lepší glykémie nalačno ve prospěch nízkosacharidové skupiny.
To může naznačovat, že na začátku bývá omezení sacharidů účinnější. Jenže čím déle režim trvá, tím více vstupuje do hry realita:
- únava z režimu,
- horší dodržování jídelníčku,
- návrat starých návyků,
- menší rozdíly mezi skupinami v praxi.
A to je v běžném životě velmi podstatné.

Low-carb při cvičení nemusí poskytovat hubnoucí výhodu v porovnání s běžným příjmem sacharidů bez nějakého omezení.
Hmotnost? Také bez velkého rozdílu
Mnozí čekají, že nízkosacharidová dieta musí automaticky znamenat větší úbytek váhy. Tady to ale nebylo tak jasné.
Celkově se neukázal významný rozdíl v:
- tělesné hmotnosti,
- BMI,
- obvodu pasu,
- procentu tuku,
- beztukové hmotě.
V delších studiích nad 6 měsíců se dokonce v některých analýzách ukázala nižší hmotnost spíše u skupiny bez omezení sacharidů.
To je další připomínka, že hubnutí není jen o jedné živině. Svou roli tu totiž hraje celkový příjem energie, rozložení makroživin i to, zda člověk režim opravdu zvládne držet.
Krevní tuky
Kde se rozdíl objevil výrazněji, byly některé krevní tuky. Čili tady měla nízkosacharidová dieta navrch. Low-carb skupina měla:
- vyšší HDL cholesterol (ten „hodný“),
- nižší triglyceridy.
Naopak celkový cholesterol a LDL cholesterol se mezi skupinami významně nelišily.
To není zanedbatelný výsledek. U lidí s diabetem bývají právě triglyceridy často problém.
Krevní tlak bez rozdílu
U systolického ani diastolického tlaku se výhoda té které strategie neukázala.
Co si z toho vzít prakticky?
Pokud má člověk diabetes 2. typu, tahle studie spíše říká: Nehledejme jednu magickou dietu.
Důležité je, co dokážeme dlouhodobě vydržet. Pokud někomu vyhovuje nižší příjem sacharidů, může to být rozumná cesta - zvlášť na začátku a zvlášť pokud se zlepší triglyceridy. Pokud jinému sedí vyváženější jídelníček s vyšším podílem sacharidů, ale pravidelně cvičí a drží energii pod kontrolou, může fungovat také velmi dobře.
A cvičení? To bylo přítomné v obou skupinách. A právě to je tichý hrdina celého příběhu.
Limity studie
Autoři upozorňují na několik omezení:
- některé výsledky vycházely jen z menšího počtu studií,
- kvalita důkazů byla často nízká nebo velmi nízká,
- jednotlivé studie se lišily složením jídelníčku i typem cvičení,
- dodržování diety se často měřilo sebehodnocením účastníků, což není ideální a přesné.
Takže nejde o poslední slovo vědy, spíše o solidní orientační mapu.
Střet zájmů a financování
Autoři uvedli, že nemají žádný střet zájmů. Studie zároveň nezískala žádný grant od komerčních ani veřejných institucí.
Závěrem
Nízkosacharidová (low-carb) dieta spojená s cvičením není při diabetu 2. typu zázračně lepší než běžnější strava se stejným pohybem. Celkově nepřinesla výrazně lepší kontrolu cukru ani tělesné kompozice. Může ale nabídnout určité výhody u triglyceridů, HDL cholesterolu a možná i v prvních měsících režimu.
Jinými slovy: méně sacharidů může být jedna z cest, ne jediná správná cesta. A bez pohybu je ta cesta stejně poloviční :-).
Zdroj:









