Článek
Za poslední léta vznikla spousta studií, které si pokládaly jednu stejnou otázku: Když si lidé (vy)budují svaly, děje se v těle něco jiného než jen změna vzhledu?
A nyní zde máme další vědeckou odpověď - tentokrát studii studií.
Nový systematický přehled a metaanalýza shrnující výsledky téměř stovky studií přináší jasnou zprávu: růst svalové hmoty souvisí nejen s menším množstvím tuku, ale i se zdravější hladinou cukru v krvi.
Odkaz na studii přikládám zde, nebo pod článkem.
Ale ještě než se na studii podíváme, musím zmínit jedno nezbytné a důležité info:
„Všechny mé články o posilování se týkají naturálního a kondičního posilování. Čili mé články nejsou o vrcholové kulturistice, o profesionálních kulturistech, o dopingu (steroidech) apod. Cokoli píšu, píšu pro běžné lidi (nejen) ve fitkách - pro muže, ženy, seniory a klidně i děti. Nejsem kulturista a nepíšu články o (profi) kulturistice. Když třeba píšu o velkém množství svalů, mám tím namysli svaly vybudované přirozeně, a to kýmkoli - třeba dorostenci či starci. Tedy bez chemie a pro tělo přirozenou a zdravou cestou. A nemám nic proti kulturistům.“
Svaly jako bič na tuk a nemoci
Je to jednoduché. Více svalové hmoty = méně tuku. Alespoň to platí podle dat od lidí zahrnutých do přehledu. Konkrétně: lidé, kteří v důsledku silového tréninku nabrali v průměru 1,9 až 3,3 % svalové hmoty, zároveň přišli zhruba o 4 % tělesného tuku.
To znamená jediné – přibývající svaly tělu neslouží jen jako „motor“. Zdá se, že působí i jako regulátor metabolismu. Jako by nám tělo chtělo říct: když posílíš mě, postarám se o zbytek - včetně tuku.
Ve svalnatějším těle se navíc méně rozjíždí vnitřní záněty, které často stojí za tím, že například inzulín nepracuje jak má, že se zvedne krevní tlak, že přibereme na váze a že tuk se začne hromadit hlavně v oblasti břicha. Jinými slovy:
Kdo má více svalů, má menší šanci, že spadne do začarovaného kruhu zvaného metabolický syndrom.
Samozřejmě - tak jednoduché to není, k hubnutí je zapotřebí kalorický deficit - ne jen cvičení. Nicméně silový trénink může posunout rovnováhu kalorické bilance ve prospěch hubnutí, často aniž by se kalorický příjem měnil. A to jednak samotným tréninkem a efektem po něm (tzv. after-burn efektem), ale právě i zvýšeným bazálním metabolismem díky přibývající svalové hmotě.
Cukr pod kontrolou
Další věc, kterou svaly umí, je pomáhat tělu lépe pracovat s cukrem. Stačí i menší nárůst svalové hmoty – a tělo najednou zvládá cukr (glukózu) z krve zpracovávat rychleji a účinněji.
Glukóza, která jinak může zlobit – hlavně u lidí s rizikem cukrovky – se rychleji dostává tam, kam má: do svalových buněk, kde se zužitkuje. A čím citlivěji tělo na cukr reaguje, tím lépe.
Žena, muž, dítě, senior - všichni budou z posilování těžit.
A funguje to bez ohledu na to, jestli je nám dvacet nebo šedesát, jestli jsme sportovci, nebo teprve s pohybem začínáme a máme třeba pár kilo navíc. Zkrátka – svaly dokážou pomoct každému, bez ohledu na věk nebo výkonnost.
Vědci sice upozorňují, že výzkum ještě zdaleka neskončil a že ne u všech skupin je efekt stejně silný. Ale směr je jasný: mít svaly není jen otázkou vzhledu. Je to i otázka zdraví. A možná i prevence proti jedné z nejčastějších civilizačních nemocí dneška - cukrovce.
Bez extrémů
Zajímavé je i to, jak málo stačí. Nemusíme kvůli zdravotním benefitům silového tréninku trávit hodiny v posilovně nebo se měnit v kulturistu. Ve většině případů šlo o nárůst svalové hmoty o pár procent – přesto tělo reagovalo zásadním způsobem.
Výsledky tedy ukazují, že svalová hmota není jen estetickou kategorií nebo výsadou mladých. Je to funkční tkáň, která přímo ovlivňuje rovnováhu celého organismu - mladého či starého.
Jinak řečeno, nabrat trochu svalů neznamená jen větší objem paží - jak například špatně pochopili někteří diskutující pod tímto mým starším článkem:
Znamená to méně tuku, lepší metabolismus a zdravější glukózový profil.
Svaly jsou lék, ale ne zázračný
Tato studie nezkoumala suplementy, diety ani jiné proměnné – soustředila se jen na přirozený efekt růstu svalové hmoty dosažený odporovým tréninkem neboli posilováním. Právě díky tomu je její sdělení tak silné: když posílíme svaly, změní se i vnitřní prostředí našeho těla.
Autoři se nicméně drží při zemi. Neprezentují svaly jako zázračný lék na vše. Ale ukazují, že i relativně malé změny mohou přinést významný efekt – a že svalová hmota je klíčem nejen ke kondici, ale také ke zdraví.
Závěrem
Z celé studie vyplývá jedno zásadní sdělení: když svaly rostou, tělo se mění. A nemluvíme jen o síle nebo vzhledu. Zdá se, že samotný růst svalů má vliv i na to, jak tělo hospodaří s tukem a sacharidy (cukry) – tedy se dvěma klíčovými prvky našeho zdraví.
Rostoucí svaly tak zřejmě ovlivňují i jiné části těla. Potřebují více živin, „vysávají“ je z krevního oběhu, a tím mohou měnit metabolismus jinde – třeba v tukové tkáni. Vysílají také signální látky, tzv. myokiny, které ovlivňují fungování jiných orgánů.
Sval tak není izolovaná jednotka, ale metabolicky aktivní tkáň, která zasahuje do dění v celém těle.
Tento článek je už několikátý na podobné téma, který jsem zde na médium.cz napsal. Nechci nikoho unudit k smrti :-). Nicméně to jen dokazuje to, že stále nové a nové souhrnné studie dokazují, že silový trénink je zdraví prospěšný, a to u kohokoli. A čím více svalů máme (naturálně, přirozeně), tím lépe. Zároveň je to i solidní investice do našeho důstojného stáří.
Zdroj:
