Ultrazpracované potraviny kazí zdraví. Častá konzumace zhoršuje mužskou plodnost

Co mají společného například instantní nudle z pytlíku, balená sušenka z automatu či mražená pizza z večerky? Všechno jsou to ultrazpracované, nebo též vysoce průmyslově zpracované potraviny.

V tomto článku rozeberu čerstvou studii, která se podívala na to, co tato strava dělá s lidským tělem. A hlavně – co dělá s mužskou plodností.

Studie z října 2025 je k nahlédnutí buď zde, nebo pod článkem.

A ještě takové malé upřesnění - pokud se v tomto článku objeví slova fast food, tak tím nebude myšleno jen jídlo z rychlého občerstvení, ale cokoli rychle dostupného a nějak vysoce zpracovaného.

Ultrazpracované potraviny (dále jen UPF - z anglického Ultra-Processed Food) nejsou jen nudle nebo sušenky. Vlastně je to skoro všechno, co prošlo průmyslovou výrobou, koupíme to většinou hotové a zabalené k přímé spotřebě, a co je tudíž s největší pravděpodobností trvanlivé.

A hlavně - kde je seznam ingrediencí dlouhý jako zákoník a polovina z toho zní jako z chemie. Prostě je to všechno, kde je spousta různých konzervantů, barviv, emulgátorů a podobných věcí.

V Británii, USA, Kanadě nebo Austrálii tvoří tahle jídla přes 50% stravy. A bylo by bláhové si myslet, že u nás v ČR je tomu jinak.

Vědci se proto rozhodli zjistit, co tohle jídlo dělá s mužským tělem. Konkrétně – jestli ničí plodnost a celkové zdraví. A taky jestli je problém jenom v tom, že lidi snědí více kalorií, nebo jestli je něco špatně přímo s tím jídlem samotným.

Vědci tedy sehnali 43 mužů ve věku 20 až 35 let – zdravé jedince bez vážných problémů. A pokus udělali takto:

Každý muž dostal dva různé jídelníčky, každý na 3 týdny. Jednou mu domů vozili fast food (77 % ultrazpracovaných potravin), podruhé čerstvé jídlo (66 % nezpracovaných surovin). Mezi tím pauza 12 týdnů, aby se tělo vrátilo do normálu.

Takže zase rozdělili muže do dvou skupin:

Skupina A - jedla normální množství kalorií (kolik potřebují). Nejdříve 3 týdny fast food v normálním množství, pak pauza, pak 3 týdny čerstvé jídlo ve stejném normálním množství.

Skupina B - jedla o 500 kcal více (přejídali se). Nejdříve 3 týdny fast food s přejídáním, pak pauza, pak 3 týdny čerstvé jídlo také s přejídáním.

Tímhle mohli vědci porovnat:

To ale není vše. Po UPF dietě měli muži v krvi více látek zvaných ftaláty – chemikálie z plastů, které se dostávají do jídla při výrobě nebo balení.

Některé ftaláty dokážou celkem rozhodit náš hormonální systém. Působí jako takzvané endokrinní disruptory – čili mohou napodobovat hormony nebo je blokovat. A to rozhodně nikdo ve svém těle nechce, hlavně když mu jde o plodnost.

A také klesly hladiny lithia - stopového prvku, který má vliv na náladu. Zajímavé je, že účastníci měli po UPF stravě tendenci být depresivnější. Jestli to spolu souvisí, studie neříká. Vědci si nejsou úplně jistí.

Doteď bylo vysvětlení pro tloustnutí po UPF jednoduché: lidé, kteří jedí fast food, toho sní kaloricky více, a proto přibírají. Ale tahle studie to komplikuje. Všichni dostali stejně kalorií – a přitom lidé přibrali více na UPF dietě, lidé měli na UPF dietě horší cholesterol a lidem po UPF dietě se splašily hormony.

To znamená, že problém není jen v množství. Problém je v kvalitě toho jídla. Něco v té průmyslové výrobě, v těch přidaných látkách – něco z toho dělá jídlo horším i při stejné kalorické hodnotě.

A to je dle mého názoru ten nejdůležitější závěr celé studie - UPF potraviny se prostě v těle asi chovají jinak.

Studie naznačuje několik možností:

Přídatné látky a chemikálie. Ftaláty, emulgátory, konzervanty… Všechno může narušovat střevní mikrobiom nebo zasahovat do hormonů.

Menší výživová hodnota. Vyrobené potraviny často postrádají vlákninu, mikroživiny, fytochemikálie a sytost.

Jiná vstřebatelnost. Nezpracované jídlo obsahuje složky, ze kterých tělo neumí vytěžit všechnu energii (typicky vlákninu). U potravin vysoce zpracovaných je všechno rozmělněné, „předtrávené“ – takže tělo vytěží z těchto potravin maximum. Vlastně UPF nejsou klasické potraviny (i když se dají jíst), jsou to poskládané výrobky z různých surovin a přísad.

Hormonální změny. Pokles hormonu GDF-15 může zpomalit metabolismus, takže tělo spálí méně energie, i když jíme stejně.

Pravda bude nejspíše kombinace všeho dohromady.

Samozřejmě, i tahle studie má svoje limity (jako všechny studie). Ty největší limity jsou, že trvala jen tři týdny. Nabízí se tedy otázka, co by se stalo po měsících nebo letech? A dále - účastníci studie žili doma, ne v laboratoři, takže přesnost není stoprocentní.

Ale i tak… výsledky jsou celkem jasné a vlastně by neměly nikoho překvapit.

Prostě když chceme být zdraví, mít funkční metabolismus, kvalitní spermie a nějaké děti, měli bychom ultrazpracované potraviny omezit. Ne úplně eliminovat (to je ostatně v dnešní době prakticky nemožné), ale rozhodně z nich neudělat základ jídelníčku.

Mě osobně se líbí a jsem zastánce pravidla 80:20, případně 70:30. Čili většina jídel aby pocházela z nezpracovaných nebo málo zpracovaných potravin a zbytek pak může tvořit „junk-food“.

A i když to vědci ve studii přímo nezmiňují, zmíním to tady já: vařte si, připravujte si jídlo vy. Tím ale nemyslím nějak složitě vyvařovat. Prostě jen kupujte a zpracovávejte skutečné, čerstvé potraviny, ne polotovary či hotová jídla. Když něco leží týdny v regálu při pokojové teplotě a nezkazí se to, je to krajně podezřelé - to nechcete. A když už po něčem takovém sáhnete, ať je to spíše výjimka (čili opět to pravidlo 80:20).

Příprava vlastních jídel je sice o něco pracnější, ale vaše tělo vám za to poděkuje. Vaše srdce, vaše hormony, vaše spermie – všechno bude fungovat lépe. A možná jednou budete mít děti. Což je docela dobrý důvod změnit jídelníček, ne?

A kdo by chtěl vědět i další důvody, proč příliš nejíst vysoce průmyslově zpracované potraviny, může si přečíst můj starší článek zde:

Zdroj:

Effect of ultra-processed food consumption on male reproductive and metabolic health