Které potraviny souvisejí s obezitou nejvíce? Odpověď hledali vědci napříč 13 velkými studiemi

Když se řekne „obezita“, většinou se debata rychle stočí na kalorie, sacharidy, cukr, vůle, lenost apod. Jenže lidské stravování je mnohem méně přehledné, než by si přála jednoduchá řešení. A právě proto dává smysl podívat se ne na jednu studii, ale na celé hromady výzkumů najednou.

Přesně to udělali autoři rozsáhlé přehledové práce, která se zaměřila na jednu zdánlivě prostou otázku: „Jak různé skupiny potravin souvisejí s rizikem nadváhy a obezity?“

Zásadní je už samotný přístup. Studie se nezabývá jednotlivými živinami – neřeší izolovaně tuky, sacharidy ani bílkoviny. Místo toho pracuje se skupinami potravin, tedy s tím, co lidé skutečně jedí: celozrnné obiloviny, ovoce, zeleninu, luštěniny, ořechy, maso, mléčné výrobky, slazené nápoje atd.

Autoři prošli databáze odborné literatury a nakonec zahrnuli 13 systematických přehledů, z nichž většina obsahovala i metaanalýzy. Dohromady šlo o data stovek tisíc dospělých lidí, sledovaných často řadu let. U některých potravinových skupin se analyzovalo přes půl milionu účastníků.

Nešlo tedy o jeden experiment. Šlo o souhrn systematických přehledů a metaanalýz (tzv. umbrella review) – tedy to, co dnes stojí na samotném vrcholu důkazní pyramidy výživového výzkumu.

Studii z roku 2025 přikládám zde, nebo je také pod článkem.

Výsledky nejsou nijak překvapivé. Nižší riziko nadváhy a obezity bylo spojeno s vyšší konzumací:

U zeleniny se objevoval podobný trend, ale méně jednoznačný (to už překvapivé trochu je).

Na opačné straně spektra stojí dvě položky, které se vynořují znovu a znovu:

Vyšší příjem obou těchto položek byl spojen s vyšším rizikem nadváhy a obezity.

A pak už zůstává celá skupina potravin, u kterých se v datech žádný jasný obraz nevytvořil. U mléčných výrobků, rafinovaných obilovin nebo zpracovaného masa se výsledky buď rozcházejí, nebo nejsou dost přesvědčivé na to, aby se z nich dalo něco s jistotou vyvozovat. A u ryb, vajec, bílého masa či přidaných cukrů je situace ještě horší – kvalitních přehledů je málo, takže autoři v podstatě nemají z čeho soudit.

Možná teď někoho zaujalo to zpracované maso. Ve studii se ale nikde netvrdí, že by zpracované maso, třeba uzeniny, vycházelo lépe než červené maso. Autoři studie jen upozorňují na to, že důkazy jsou slabší a méně jednotné.

Zajímavou částí práce jsou tzv. dávkově-závislé vztahy. Jinými slovy: ne jen „více vs. méně“, ale jak se riziko mění s rostoucím příjmem.

Zde jsou výsledky opět nepřekvapivé:

Možná si teď někdo řekne: „Vždyť ale zelenina přece při hubnutí pomáhá, ne?“ Ano, to určitě. Jenže v přehledech, ze kterých autoři vycházeli, byly výsledky u zeleniny hodně nejednotné. Některé studie ochranný vztah naznačují, jiné už méně, a v souhrnu to pak vychází opatrněji než třeba u celozrnných obilovin.

Autoři se pouštějí i do opatrného vysvětlení mechanismů.

Rostlinné potraviny, které vyšly nejlépe, mají jedno společné: vlákninu. Ta zvyšuje sytost, zpomaluje trávení (z „rychlých“ cukrů udělá pomalejší) a může vést k nižšímu celkovému příjmu energie. U slazených nápojů je situace opačná – hodně energie, málo vlákniny (vlastně skoro žádná), minimum sytosti, rychlé cukry, rychlá konzumace.

U červeného masa vyšel vztah k vyšší hmotnosti poměrně konzistentně, ale bez jasného vysvětlení, proč tomu tak je. Studie zde tedy zůstává u samotné statistické souvislosti, nic zde nevysvětluje.

I přes svůj rozsah má tato práce určitá omezení.

Jedním z hlavních problémů je vysoká heterogenita. Jinými slovy: jednotlivé studie se mezi sebou dost liší.

Liší se populace, stravovací návyky, délka sledování, způsob měření příjmu potravy i to, jak autoři upravovali výsledky o další faktory. Někde se započítával celkový energetický příjem, jinde ne. Někde šlo o zdravotníky, jinde o běžnou populaci.

To všechno zvyšuje nejistotu – a autoři to otevřeně přiznávají. U některých potravinových skupin bylo k dispozici jen velmi málo kvalitních studií. U jiných byla variabilita výsledků natolik vysoká, že zobecňování je složité.

Je také dobré dodat, že většina dat je observační. Neříkají tedy, že konkrétní potravina hmotnost přímo způsobuje nebo snižuje, pouze že s ní dlouhodobě souvisí. Autoři zároveň upozorňují, že do přehledu se nedostaly faktory jako alkohol nebo další životní návyky.

Když se tenhle přehled dočte až na konec, žádné velké odhalení nepřijde. Spíše se potvrzuje to, co se v datech objevuje už delší dobu. Tam, kde jí lidé více celozrnných obilovin, luštěnin, ořechů a ovoce, je nadváha méně častá. U zeleniny to vypadá podobně, i když ne tak průkazně (důvody studie neudává).

Na druhé straně se opakují pořád stejné věci: slazené nápoje a červené maso. Čím více se objevují ve stravě, tím častěji se v těch přehledech objevuje i vyšší hmotnost. U rafinovaných obilovin a zpracovaného masa je ten vztah naznačený, ale není dost pevný na to, aby se dal říct bez výhrad.

Autoři přitom zmiňují, že výsledky nejsou všude stejné. Jednotlivé studie se liší a právě tohle míchá kartami. Výjimkou jsou celozrnné obiloviny a slazené nápoje – tam se data shodují více a nejistota je menší.

Zajímavé je i to, co v přehledech chybí. Pro ryby, vejce, bílé maso nebo přidané cukry se nenašla data, která by dovolila říct něco smysluplného o vztahu k nadváze. Ne proto, že by to nebylo důležité, ale proto, že se to prostě pořádně nezkoumalo.

Celkově ale výsledky zapadají do současných výživových doporučení: více rostlinných potravin, méně slazených nápojů a červeného masa. Ne jako zázračná formule, ale jako dlouhodobý vzorec stravování, který se v datech objevuje znovu a znovu.

A na úplný konec jedno malé, ale důležité upřesnění: červené maso zde nevystupuje jako viník v příběhu o obezitě, ale jen jako jedna z potravinových skupin, u níž se v datech častěji objevuje určitá souvislost. Studie neříká nic o tom, kolik, jak často ani v jakém kontextu se konzumuje. Červené maso není padouch, padouch je nevhodný životní styl.

Zdroj:

Umbrella Review of Systematic Reviews and Meta-Analyses on the Consumption of Different Food Groups and the Risk of Overweight and Obesity