Článek
Doping ve sportu je starý příběh, který jen tak nezmizí. A není tajemstvím, že anabolické steroidy dokážou rychleji přidat svaly, sílu i regeneraci. To je také ten důvod, proč se někde anabolika zakazují a proč sportovci riskují několik let stopku.
Jenže v poslední době se objevuje jedna celkem zajímavá otázka: co když účinek zakázaných látek úplně nezmizí ani dávno po jejich vysazení? Vědci se totiž už delší dobu přou, jestli takzvaná svalová paměť náhodou nehraje do karet těm, co už někdy v minulosti dopovali.
Princip této paměti je v podstatě jednoduchý a vychází z hypotézy, že když dříve netrénovaný sval roste, získává nová buněčná jádra z tzv. satelitních buněk. A tato nová jádra (kterým se říká myonuklei či myosatelitní buňky) se podle všeho neztrácí ani po delší době, kdy už se necvičí a kdy svaly ztrácí na svém objemu. Naopak, tato jádra zůstávají v „zásobě“ a umožňují rychlejší růst v situaci, kdy člověk znovu začne naplno trénovat (třeba po zákazu).
Více jsem o svalové paměti psal zde:
Zajímavé je, že to není jen teorie. Ukázalo se totiž, že powerlifteři s dlouhou historií dopingu měli větší svalová vlákna a také více jader než ti, kteří nikdy nedopovali. U myší se pak zjistilo, že i když po vysazení steroidů jejich svaly postupně „splaskly“, ta jádra se držela dále, a to ještě několik měsíců. A měsíce u myší znamenají roky u lidí (po přepočítání).
Což asi skutečně odpovídá, protože bývalí uživatelé steroidů měli více svalových jader i několik let poté, co se „sypáním“ přestali. A nejen to, měli i více síly a svalové hmoty než jejich naturální vrstevníci.
Ve sportu často rozhodují maličkosti, kdy i drobné výhody mohou hrát svou roli. Pokud tedy někdo dopoval a těží z toho i po odpykaném trestu, pak to asi není úplně fér. Proto se dnes vlastně mluví i o doživotních zákazech. Což zní možná až moc drsně, ale pokud výhody dopujících skutečně přetrvávají dlouhou dobu, pak je například čtyřletý trest asi nedostatečný.
Studie také zmiňuje další celkem citlivou otázku – otázku transgender sportovců, kteří byli vystaveni vysokým hladinám testosteronu. Tam se svalová paměť může projevit podobně. Stejně tak u vytrvalců, kteří dříve brali nějaké jiné dopingové látky (třeba EPO), by výhody mohly zůstat delší dobu - tentokrát ale v podobě kardiovaskulárních výhod.
Tak jako tak, určitě je zapotřebí více výzkumu, a to celkem rychle. Jak se totiž zdá, čistý sport nemusí stát jen na momentálním testu moči a krve, ale i na tom, co si svaly pamatují dlouhé roky dopředu.
Zdroj:
