Článek
Jedni ve studené vodě hledají vnitřní sílu, druzí dobrodružství. Někdo ráno zaleze do sprchy s teplotou dobře vychlazeného piva, jiný se potápí do ledového jezera někde pod vrcholky hor. V posledních letech se otužování stalo více než jen koníčkem – je to fenomén. Ale co o tom říká věda?
Nová metaanalýza 11 studií s celkem 3177 účastníky se podívala na to, co víme o účincích studené vody na lidské zdraví. Nejde tedy o dojmy, ale o tvrdá vědecká data.
Co se tedy děje s naším tělem a myslí – a proč někteří vědci říkají, že bychom měli brzdit?
Studii si můžete pročíst v odkazu zde, nebo pod článkem.
Kapitola první: Mrazivý šok a zvládání stresu
Znáte ten pocit, když vás zaleje ledová voda? Tělo vyletí do pohotovosti, srdce bije jako o závod, dech se zrychlí, cévy se stáhnou. Věda to nazývá „cold shock response“ – přirozený stresový reflex na náhlý chlad.
Ale právě tenhle šok je pro otužilce klíčový. Opakovaným vystavováním se chladu si tělo zvyká. Dýchání se zklidní, tlak stabilizuje, srdce se přestane splašeně rozbíhat. Studie naznačují, že pravidelné otužování zlepšuje schopnost těla zvládat stres – nejen ten fyzický, ale i psychický.
Kapitola druhá: Ledové antidepresivum?
Zajímavý je také vliv otužování na mozek. Lidé, kteří se pravidelně otužují, často mluví o lepší náladě, pocitu „vyčištěné hlavy“, větší energii. A věda jim do jisté míry dává za pravdu.
Studená voda umí probudit tělo i mysl. Už pár minut v chladu a v mozku začnou stoupat hladiny látek, které mají co do činění s naší energií a náladou – například dopamin či noradrenalin. Člověk je pak jakoby více bdělý, soustředěný, motivovaný, prostě více živý.
Není to žádný zázračný lék na psychické potíže, ale jako malý každodenní rituál může otužování pomoct budovat vnitřní odolnost.
Kapitola třetí: Ledový večer, klidnější noc?
I když si otužování může někdo spojovat s ranními chladnými sprchami, tak účinky chladu nás mohou provázet i večer. Některé výzkumy totiž naznačují, že když se tělo pravidelně vystavuje studené vodě, může to pomoct k lepšímu spánku. Lidé pak usínají snadněji, spí klidněji a méně se budí uprostřed noci.
Vědci se domnívají, že za tím stojí pokles hladiny stresových hormonů, který nastává několik hodin poté, co si dopřejeme ten ledový šok. Jinými slovy – zatímco otužování nás ráno probudí, večer nám paradoxně může pomoci usnout.
Nejde samozřejmě o žádnou spolehlivou metodu proti závažné chronické nespavosti. Ale může jít o jeden z drobných návyků, který podpoří večerní klid a lepší spánek u mírnějších forem spánkových problémů. Zvlášť pokud přijdeme večer domů rozlítaní a hlava nám stále jede na plné obrátky.
Otužování může někomu pomoci s klidnějším spánkem.
Kapitola čtvrtá: Zvýšená imunita - nebo placebo?
Snad každý otužilec vám řekne, že: „Od té doby, co se koupu ve Vltavě, jsem nebyl nemocný“. Vědecky je to nicméně těžké potvrdit. Některé studie ukazují, že se u otužilců zvyšují určité obranné mechanismy – třeba hladiny protizánětlivých bílkovin (citokynů) nebo odolnost vůči infekcím.
Ale jiné studie žádný efekt nenašly. A některé dokonce varují, že v prvních minutách po ponoření do studené vody dochází ke snížení imunity. Tělo je oslabené. To se ale asi týká spíše otužilců začátečníků.
Klíč je tedy v pravidelnosti a adaptaci – ne v tom, že se jednou v roce v lednu hrdinsky ponoříme do řeky :-).
Kapitola pátá: Když ledová voda škodí
Studená voda tedy může určitě pomáhat, ale také dokáže ublížit. Náhlé ponoření do ledového chladu může být pro tělo šok. Zvlášť pokud máme vysoký tlak, nepravidelný srdeční rytmus, nebo o nějakém problému srdce třeba ani nevíme.
Jsou zdokumentované případy, kdy studená voda způsobila náhlou zástavu srdce. A občas i u lidí, kteří jinak působili úplně zdravě. Otužování samozřejmě není hazard, ale rozhodně si zaslouží respekt.
Navíc v ledové vodě rychle ztrácíme koordinaci, sílu, vnímání tepla. Přijde euforie – a pak selhání. Vědci proto radí: začínejte pomalu, pravidelně a vždy s respektem. Studená voda není hračka, i když nám třeba přináší radost.
Epilog: Chlad jako nástroj, ne náboženství
Otužování budí velká očekávání – mluví se o lepším spánku, menším stresu, silnější imunitě. A něco na tom být může.
Některé studie opravdu naznačují, že chlad má na tělo pozitivní vliv - zřejmě snižuje stres (avšak s několika hodinovým zpožděním), zlepšuje spánek, posiluje subjektivní pocit pohody a možná i snižuje nemocnost.
Jenže jiné studie zároveň ukazují i možná rizika (třeba krátkodobý nárůst zánětu), ale také velkou proměnlivost výsledků.
Ledová voda prostě nefunguje stejně na každého a v každé situaci. Účinky se mění v čase, záleží na délce ponoření, teplotě vody i frekvenci otužování. A věda v tomto zatím nemá jasno. Chybí dlouhodobé studie, větší vzorky populace, větší rozmanitost testovaných skupin, různorodé podmínky.
Zatím tedy platí jednoduché pravidlo: otužujme se, pokud nám to dělá dobře – ale s pokorou, bez přehnaných očekávání a nejlépe s vědomím, že věda je teprve na začátku hledání odpovědí. Ale to „hard core“ otužilce pravděpodobně úplně netrápí :-).
Pokud tedy někoho láká ponořit se do řeky v lednu – klidně ať to zkusí. Ale stejně jako u kávy, běhu nebo třeba sauny: dávka dělá lék.
Anketa
Zdroj:
